andolina andolina oblíbené citáty

☰ menu

 „ Vědomí smrti v nás podnítí vůli k životu (Veronika se rozhodla zemřít)“
— Paulo Coelho
„ Vesmír vždy stojí při nás, když jdeme za svými sny, jakkoli hloupé by se mohli zdát. Jsou to naše sny a jen my víme, jakou cenu za ně platíme.“
— Paulo Coelho
„ Vpřed nás nevede vysvětlení, ale naše vůle jít dál.“
— Paulo Coelho
„ Kdo žije s otevřenou náručí, obvykle neudělá kariéru, ale nalezne spoustu lidí, které může obejmout.“
— Bruno Ferrero
„ Proti depresivnímu škarohlídství neposlouží nic tak účinně jako těžká práce.“
— James Alfred Wight
„ Láska, kterou jste v životě prožili, a láska, kterou jste darovali druhým, se nikdy neztrácí.“
— Elisabeth Kübler-Ross
„ A ačkoliv nás kontakt s těmito lidmi frustruje, jsou možná právě oni těmi, koho potřebujeme – lidé, kteří neodpovídají našim představám, se často stávají našimi největšími učiteli.“
— Elisabeth Kübler-Ross
„ Je vlastně dost zvláštní, že se musel nejdřív rozvést a odstěhovat, aby se konečně rozhoupal a splnil jí dávné přání. Pořád na něco čekal: až bude mít víc času, víc peněz, větší klid na práci, lepší náladu, novější auto, až ho přestane bolet zub... Vždycky se našlo něco, na co se dalo čekat. (Štěstí je zadarmo)“
— Michaela Klevisová
„ I když už je skoro tma, střecha je pořád ještě teplá od slunce. Pootočím hlavu a dívám se na město pod kopcem, blikající semafor v dálce, šňůry světel podél silnic a tisíce žlutejch rozsvícenejch čtverečků až k obzoru. Za jedním z těch oken se dívá na televizi můj děda. Pořád ještě tam můžu jít a dotknout se ho.“
— Michaela Klevisová
„ Opravdový úspěch přece nemusí nutně být to, co vás nejvíc pozvedne v očích ostatních. Může to být něco, za co si sami sebe vážíte, co vás naplňuje. Jen vás samotné.“
— Michaela Klevisová
„ Navždy mne bude víc o tu noc, kdy jsem tě vyvolával z měsíčních par a popel na žhavém srdci chtěl držet tvar něčeho, co už není, zatímco tys žila a žiješ, ne přízrak, ne stín, jenž vstává z már, ne bludička, ne bysta náměsíčně bílá, ale láska, jež v krvi žil a cév divoce tepá.“
— František Hrubín