Bauriska oblíbené citáty

„ Když na toho druhého nebudeš brát ohled, když se nenaučíš dělat kompromisy, jestli neumíš mluvit otevřeně o všem, co se týká vás obou, budeš mít velké potíže. A když si nevytvoříš žebříček životního hodnot, je to průšvih. Ty hodnoty by měly mít oba partneři stejné. Tou nejdůležitější hodnotou je víra ve význam jejich manželství.“
— Mitch Albom

„ Svět je plný zlomených lidí a žádné špitály, ústavy ani žaláře nedokážou spravit jejich těžce zkoušená srdce, poraněné mysli a utrápené duše.“
— Ellen Marie Wiseman

„ Šli jsme ruku v ruce, oba mlčky. Zpomalila jsem. „Andriusi, já… mám strach.“ Zastavil a obrátil se ke mně. „Ne, neboj se. Nic jim nedávej, Lino, ani svůj strach.“ (V šedých tónech, s. 199)“
— Ruta Sepetys

„ Ke každému cíli vede cesta, jen je potřeba ji najít (Tiché díky)“
— Alena Mornštajnová

„ Žiješ ale svůj život, tak se trochu snaž. (Slepá mapa)“
— Alena Mornštajnová

„ dotkl ses mě a nepotřeboval jsi k tomu dotek“
— Rupi Kaur

„ Muž, který umí plakat. - dar“
— Rupi Kaur

„ Podívej se na sebe a řekni si: S nikým bych tě nevyměnila.“
— Rupi Kaur

„ Až v sobě jednou budu nosit svou dceru, řeknu jí: "Ještě ses nenarodila, ale už jsi změnila svět". Až přijde na svět po rudém koberci, bude už vědět, že dokáže vše, co si zamane.“
— Rupi Kaur

„ Na světě je jen jeden hřích. Jenom jeden. A to je krádež. Každý jiný hřích je jen jiný druh krádeže. (Lovec draků)“
— Khaled Hosseini

„ Snít o něčem nepravděpodobném má své jméno. Říká se tomu naděje. (Dívka s pomeranči)“
— Jostein Gaarder

„ Ne všechno se má říkat slovy. (Dívka s pomeranči)“
— Jostein Gaarder

„ Nechoď na mě s tím, že příroda není zázrak. Neříkej mi, že svět není pohádka. Ten, kdo nepochopil, si toho možná všimne až těsně předtím, než se pohádka bude chýlit ke konci. Pak člověk dostane poslední šanci strhnout si klapky z očí, poslední příležitost protřít si oči úžasem a oddat se tomuhle zázraku, se kterým se teď loučí a musí ho opustit. Snad chápeš, co se snažím vyjádřit. Nevím o nikom, kdo bys se s pláčem loučil s Euklidovou geometrií nebo periodickým systémem prvků. Nikdo neuroní ani slzu proto, že se odpojil od internetu nebo zapomněl násobilku. Člověk se loučí se světem, s životem, s pohádkou. Pak se loučí i s okruhem lidí, které má doopravdy rád. (Dívka s pomeranči)“
— Jostein Gaarder

„ Protože když vstupujeme do řeky podruhé, jsem už já i řeka někdo jiný.“
— Jostein Gaarder

„ Má vlastně duha nějaký smysl?“
— Jostein Gaarder

„ Někdy stačí si uvědomit, kudy nemám jít, přestože ještě nevím, jakou jinou cestu zvolím. (Sofiin svět)“
— Jostein Gaarder

„ "Vlastně bychom měli vzít všechny cestující a jednoho po druhém se zeptat, jestli umí odpovědět na otázku, proč žije. Ty, kteří nedokážou odpovědět, prostě hodíme přes palubu." "A co s dětmi?" zeptal jsem se. "Ty ve zkoušce suverénně obstojí." (Tajemství karet)“
— Jostein Gaarder

„ Když si zlámeš vaz, když nemáš co jíst, když ti hoří dům, tak to je problém. Všechno ostatní je nepohodlí. Život je nepohodlný. Život je hrbolatý. Nauč se rozlišovat mezi nepohodlím a skutečnými problémy. Dožiješ se vyššího věku. Ano, život je hrbolatý. Ale hrbolek na silnici a hrbolek v prsu, to není totéž. Člověk by se to měl naučit rozlišovat.“
— Robert Fulghum

„ Kolika lidem jsi dnes řekl, že je máš rád?“
— Robert Fulghum

„ Přestože si to ani neuvědomujeme, vyplňujeme důležitá místa v životech druhých lidí.“
— Robert Fulghum

„ Život není nic lehkého. Miny jsou vždycky někde ukryté.“
— Robert Fulghum

„ Základní otázka každé lásky: "Jestliže mě pořád miluješ, budeš mě milovat i když odejdu?"“
— Robert Fulghum

„ Kdykoliv si myslíte, že můžete nebo nemůžete, máte pravdu.“
— Robert Fulghum

„ Někdy prší na spravedlivé. Tomu věřím. Někdy prší na nespravedlivé. I tomu věřím. Ale já taky věřím tomu, že někdy prostě jenom prší. A nijak s tím nesouvisejí Bůh, spravedlnost ani víra. - citát z knížky Slova, která jsem si přál napsat sám“
— Robert Fulghum

„ Každý člověk, který projde tímto životem, tu nevědomky něco zanechá a něco si odnese. Jde o to, co zanecháme v hlavách ostatních lidí, a co oni zanechají v té naší. Vzpomínky.“
— Robert Fulghum

„ Hole a kameny nám mohou zlámat kosti, ale slova nám zlomí srdce...“
— Robert Fulghum

„ Všichni jsme trochu divní. A život je trochu divný. A když najdeme někoho, jehož podivnost je kompatibilní s naší, spojíme se s ním a dostaneme se do vzájemné uspokojující podivnosti a té se říká láska...pravá láska.“
— Robert Fulghum

„ Kdyby mi bylo všechno úplně jasné, trávil bych život v hrozných úzkostech a bál bych se, že se ztratím, ale protože všechno a cokoliv je vždycky možné, zázrak nikdy není daleko a divy stále přicházejí“
— Robert Fulghum

„ Jsou lidé, kteří na nás závisejí, sledují nás, učí se a berou si od nás. A my se to ani nikdy nedozvíme. Nešetřte sebou. Třeba se vám o tom nikdy nedostane důkazu, ale jste důležitější, než si myslíte. Vždycky je někdo, kdo bez vás nemůže existovat. Háček je v tom, že nevíte, kdo to je. To mi připomíná starou súfijskou legendu o dobrém muži, kterému Bůh slíbil splnit jedno přání. Muž řekl, že by si přál konat dobro a nevědět o tom. Bůh jeho přání vyhověl. A pak si Bůh řekl, že to je výborný nápad, a splnil to všem lidem. A tak je tomu dodnes.“
— Robert Fulghum

„ „Věřím, že fantazie je silnější než vědění. Že mýty mají větší moc než historie. Že sny jsou mocnější než skutečnost. Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností. Že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt.““
— Robert Fulghum

„ Každý člověk, který projde tímto životem, tu nevědomky něco zanechá a něco si odnese. Většinu z toho „něčeho“ nemůžeme vidět, ani slyšet, ani spočítat. Ale nic bez toho nemá smysl.“
— Robert Fulghum

„ Toužím po radosti a jednoduchosti. Pošetilosti, fantazii a rámusu. Po andělích, zázracích, údivu, nevinnosti a kouzlech. To už je blíž tomu, co chci.“
— Robert Fulghum

„ Psal jsem o tom, že náš život je jako pokoj, kde je spousta dveří. Některé jsou zamčené a jiné ne. A my nevíme, které jsou které. Některé otevřít nedokážeme... Chce to zkusit, které dveře jsou zamčené a které jen zavřené. Slýchám od lidí, že neumějí zpívat, a když se jich zeptám, jestli mají v pořádku sluch, řeknou mi, že ano. Mají zdravé uši, zdravý hlas, mají rádi hudbu, tak mohou i zpívat. Jen nikdy nezkusili otevřít ty dveře. Není nutné být v tom, co děláme, nejlepší. Já taky nikdy nebudu slavný tanečník tanga, možná ani nikdy nebudu dobrý tanečník, ale mohu tančit tango a mohu si to taky užít... Mějte odvahu a užívejte si to, co děláte. To je hlavní. A dělejte to tak dobře, jak umíte. Všechno co máme, je v nás.“
— Robert Fulghum

„ Ze všech hor se nejhůře překonává vlastní práh.“
— Robert Fulghum

„ Problém nebo nepohodlí. Život je hrbolatý. A hrbolek na silnici a hrbolek v prsu, to není totéž. Člověk by se to měl naučit rozlišovat.“
— Robert Fulghum

„ Svět se mění tvým příkladem, ne tvým názorem.“
— Paulo Coelho

„ Co dáš, to dostaneš - přestože to někdy přijde ze strany, z níž to nejmíň čekáš.“
— Paulo Coelho

„ Některé věci jsou tak důležité, že je musíte objevit sami.“
— Paulo Coelho

„ "Dostávám víc, než si moje laskavost zaslouží." "To nikdy neříkejte. Uslyší to život a příště vám dá méně."“
— Paulo Coelho

„ Je jenom jeden způsob, jak se něčemu naučit. A to činem. Všemu, co potřebuješ vědět, tě naučila cesta. (Alchymista)“
— Paulo Coelho