Bonda
oblíbené citáty
„ Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme.“
— Romain Rolland
— Romain Rolland
„ Jedinou láskou, která přetrvává, je láska, jež se smířila se vším, s každým zklamáním, s každým nezdarem a každou zradou, která se smířila i se smutnou skutečností, že nakonec žádná touha není tak veliká, jako touha nebýt sám.“
— Romain Rolland
— Romain Rolland
„ Většina přátelství jsou jenom sdružení vzájemné ochoty, aby lidé mluvili o sobě s někým jiným.“
— Romain Rolland
— Romain Rolland
„ V každém jinochovi od šestnácti do osmnácti let je kus hamletovské duše. Nechtějte na něm, aby chápal válku! (To je dobré pro vás, lidé rozvážní!) Má dost co dělat, aby pochopil život a odpustil mu. Obyčejně se jako do bezpečného útočiště zahrabává do snu a do umění tak dlouho, až zvykne tomu, že se stal člověkem, a až kukla skončí svůj úzkostný vývoj od housenky k motýlu.“
— Romain Rolland
— Romain Rolland
„ Smělý požadavek muže! Chce ženu. Ale když se mu upřímně vzdá, je blízek toho považovat její příliš šlechetný čin téměř za zpronevěru.“
— Romain Rolland
— Romain Rolland
„ Nikdy nečteme knihu. Skrze knihy čteme sami sebe, buď abychom se poznali, nebo abychom se naučili ovládat.“
— Romain Rolland
— Romain Rolland
„ Krutost ke zvířatům a lhostejnost k jejich utrpení je nejhorší hřích člověka. To je základ lidské zkaženosti. Nikdy jsem nedokázal myslet na tato miliony trpěná a snášená muka, aniž by mě to nestísňovalo. Když je člověk původcem tolikého utrpení, jaké má právo si stěžovat, když se sám souží?“
— Romain Rolland
— Romain Rolland
„ Ale nejraději snili o tom, že se znávali v elementárních plynných podobách, které se navzájem pronikají, zaplétají se do sebe a opět se rozplétají jako závity snu nebo dýmu: jistě se znávali jako bílá oblaka splývající spolu vysoko pod nebeskou klenbou, jako hravé vlnky, jako déšť padající na zem, jako rosa v trávě nebo jako semena z pampelišek, volně plujících vzduchem. (Petr a Lucie)“
— Romain Rolland
— Romain Rolland
„ Stálost v lásce je sice dobrá věc, ale nic neznamená a k ničemu nevede bez stálosti v každém jiném úsilí (Pan Jarndyce)“
— Charles Dickens
— Charles Dickens
„ Co většího může potkat dvě lidské duše,než cítit, že jsou spojeny na celý život – posilovat se navzájem ve vší dřině, spoléhat jedna na druhou ve všem soužení, napomáhat si v bolestech a být spolu v mlčenlivých, nepopsatelných vzpomínkách posledního loučení.“
— Charles Dickens
— Charles Dickens
„ Pudová náklonnost a příchylnost, můj drahý pane, je nejkrásnějším dílem Všemohoucího, ale podobně jako ostatní Jeho krásná díla je nutno je pěstovat a opatrovat, sice jinak je stejně přirozené, že nadobro zakrní a že se na jejich místo vderou city nové, jak je přirozené, že i nejlíbeznější plody země, ponecháme-li je bez péče, nakonec vždy zadusí plevel a trní. Kéž by bylo možno lidstvo přimět, aby mělo tohle na zřeteli, a pamatovalo pak na přirozené závazky v pravý čas trochu víc a mluvilo o nich v nepravý čas trochu míň!“
— Charles Dickens
— Charles Dickens
„ ...s námi se všemi jde to s kopce, ať jsme jakkoli staří, neboť čas se nezastaví ani na jediný okamžik. Proto máme prokazovati laskavosti, kdykoli se nám naskytne příležitost a máme se z toho radovat." (Pan Omer, David Copperfield)“
— Charles Dickens
— Charles Dickens
„ Jsou dva druhy dobrodinců: jedni udělají málo a natropí kolem toho spoustu hluku, kdežto druzí toho udělají spoustu docela bez hluku“
— Charles Dickens
— Charles Dickens
„ „Tak se po celý život dopouštíme nejhorších slabostí a nízkostí kvůli lidem, kterými nejvíce opovrhujeme.“ (Nadějné vyhlídky)“
— Charles Dickens
— Charles Dickens
„ Modří boys fetují, kradou, rvou se a střílejí ze svých primitivních zbraní. Chlastají, v opilostí zabíjejí a nechtějí nechat žít ani sebe, přestože tuší, že jejich city jsou křídla, která plachtí vysoko na nebi.“
— Václav Ryčl
— Václav Ryčl
„ Vzpomínám si, že byly dny, ve kterých jsem nacházel něco, čím bych potěšil i druhého člověka.“
— Václav Ryčl
— Václav Ryčl
„ Strach nepřestává chodit po krku a dávit unaveného slepého Vendu, který si předepsal umění jako lék proti sebevraždě...“
— Václav Ryčl
— Václav Ryčl
„ SLOVO!... to trvalé pouto: někdy vyřknuté s takovou naléhavostí... že hrobníkům bez citu padají ze stropu očí horké slzy...“
— Václav Ryčl
— Václav Ryčl
„ Mám obličej - kterým krájím slunce, obcuji s oblačnem a je mi jasné, že pokud nebudu dodržovat rád hierarchie, stanu se králem, nebo poskokem.“
— Václav Ryčl
— Václav Ryčl
„ Když pro mě přišla smrt, zastihla mě uprostřed zoufalé trapnosti; POEZIE mi umřela na rtech“
— Václav Ryčl
— Václav Ryčl
„ Jsem-li úchylný, zešílím v polonahém pocitu nenapsaných veršů, které jsou ve výhni kovářů.“
— Václav Ryčl
— Václav Ryčl
„ Jsem podnapilý sluncem, které je rozbité jak talíř bosou nohou v záchvatu šílenství.“
— Václav Ryčl
— Václav Ryčl
„ Ale když se tři lidé shodnou na tom, že ovoce, které leží na stole, je pomeranč, ten, který bude tvrdit, že je to banán, bude nenormální a bude bitý, kurtovaný a bude křičet hrůzou, protože porušil rád normality, dohodnuté právo tři lidí, společnosti, která se na něčem domluvila. - Jenom je štěstí, že existuje Poezie. Človek by umřel, kdyby žil jen s vědomím pomeranče.“
— Václav Ryčl
— Václav Ryčl