Ema22 oblíbené citáty

„ Věděl, že je ztracený. Tohle totiž není žádné město koček, pochopil konečně. Tohle je místo určené k tomu, aby se v něm ztratil. Místo, co není z tohohle světa, nachystané přímo pro něj. A na tomhle nádraží už nezastaví žádný vlak, aby ho odvezl do světa, kam patřil dřív.“
— Haruki Murakami

„ Po některých věcech je lepší vůbec nepátrat. Jestli se dozvíte pravdu, velice vás to raní. Nehledě na to, že jakmile se ji jednou dozvíte, budete za ni muset převzít zodpovědnost.“
— Haruki Murakami

„ Možná že životem v dnešním pohodlném světě opravdu ztrácíme svůj díl podobné citlivosti. Možná že opravdu vidíme něco jiného, přestože sám měsíc na nebi zůstává tentýž. Možná že jsme před čtyřmi sty let byli skutečně duševně bohatší a blíž přírodě.“
— Haruki Murakami

„ Většina lidí, co jich svět nosí, totiž nevěří tomu, co je pravda, ale tomu, co chce, aby pravda byla. Takoví lidí mohou klidně mít oči otevřené dokořán, nevidí ale stejně vůbec nic.“
— Haruki Murakami

„ Smrt je podivuhodná věc. Lidé se chovají tak, jako by snad ani neexistovala, přestože je to jeden z největších důvodů žití vůbec. někteří si díky ní uvědomí, že žijí tvrdě, zatvrzele a nevraživě. Jiní potřebují vnímat její neustálou blízkost, aby si vůbec dokázali uvědomit, co je jejím opakem. A jsou i tací, kteří se myšlenkou na smrt zabývají natolik, že se usadí do čekárny dávno předtím, než se smrt ohlásí. Lidé se jí děsí, ale největší hrůzu mají převážně z toho, že si vezme někoho jiného než je samotné. Na smrti je nejstrašnější to, že by mohla projít kolem. A nás tu nechat osiřelé.“
— Fredrik Backman

„ Když slyšíme krásnou, povznášející hudbu, každá buňka v našem těle rozkvete do zářící krásy. (Zákon rezonance)“
— Pierre Franckh

„ Člověk si přeje být milován. Nesplní-li se mu to, chce být obdivován, a nesplní-li se mu ani to, chce být obáván, v dalším případě nenáviděn a proklínán. Člověk touží zanechat v lidech nějaký pocit, duše se bojí prázdnoty, chce kontakt za každou cenu.“
— Fredrik Backman

„ Potom ji políbil. Když se jejich rty setkaly, rozkvetla pro něj jako květina a vtělení bylo úplné. (Velký Gatsby, s. 94)“
— Francis Scott Fitzgerald

„ Vždycky jsem věděl, že snaha dosáhnout dokonalosti je smrtelný návyk. (Svět podle Garpa)“
— John Irving

„ Vidím, že je ve mně ještě mnoho temných míst, ale ta se ponenáhlu, díky vytrvalosti a odvaze, prosvětlí. (Záhir)“
— Paulo Coelho

„ Lidi jsou složité. Lidi jsou lidi. Lidi jsou legrace, hra, fantazie, kouzlo. Lidi jsou bolest, lidi jsou nemoc, lidi šílet, lidi mají ublížení, lidi ubližovat lidi, zabíjet, zabíjet sebe. Kde je legrace, kde je hra, kde je fantazie, kde je kouzlo? Psychiatrii já nerad. Lidi miluju. Šílení lidi, krásní lidi, zranění lidi, nemocní lidi, zlomení lidi, zhroucení lidi, mám rád, miluju. Proč? Proč lidi ztratí legraci, hru, fantazii, kouzlo? Proč to? Peníze? Myslím si to. Peníze. Je láska, tyhle peníze. Je krása, tyhle peníze. Je legrace, tyhle peníze. Kde jsou peníze? Nevím. Už není legrace. Teď jen práce. Práce. Tygr. Tygr.“
— William Saroyan

„ Vypadala tak osaměle a ustrašeně. Jako člověk, který se ztratil v soumraku.“
— Jo Nesbø

„ Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém.“
— Lev Nikolajevič Tolstoj

„ Milovat neznamená hledět jeden do druhého, ale pohlížet společně jedním směrem.“
— Antoine de Saint-Exupéry

„ ... a nepřipadli jsme zrovna v tu chvíli na nic, co bychom si mohli říct, což mezi námi vytvořilo pouto sympatického spiklenectví. (Život s krajtou)“
— Roman Kacew

„ ...dvojka je jediná pochopitelná jednička. (Život s krajtou)“
— Roman Kacew

„ Dilemata jsou mimochodem mrchy jedno jako druhé, s milým dilematem jsem se ještě nesetkal. Protože mít postel pro dva každý večer a v sobotu i v neděli celý den, to se člověk cítí ještě víc sám než v posteli pro jednoho, to máte alespoň omluvu, že jste sám. (Život s krajtou)“
— Roman Kacew

„ Krajty jsou velice přítulné. Jsou od přírody popínavé. A krásně se svíjejí. (Život s krajtou)“
— Roman Kacew

„ Musím se přiznat, že i odjakživa chyběly paže. Ty moje dvě, to je jako když nemáte nic. Prázdno. Potřeboval bych kolem sebe ještě dvě. Ve vědě se tomu říká prekérní nedostatek vitamínů. (Život s krajtou)“
— Roman Kacew

„ Někteří lidé by raději zemřeli, než by mysleli. A také to tak dělají.““
— Roman Kacew

„ Kterému dítěti se nezdálo, že když za vlahé letní noci nemůže usnout, vidí na nebi plachetnici Petra Pana? Chci tě naučit tu loď vidět. (Když dítě jednoho letního rána)“
— Roberto Cotroneo

„ Mluvila s králem a potají doufala, že jejímu synovi výlet zakáže. Ale on řekl: „No, má drahá, je pravda, že dobrodružství jsou užitečná i pro úplně malé děti. Dobrodružství mohou člověku přejít do krve, i když se později vůbec ani nepamatuje na to, že nějaká zažil. (Tajemství 13. nástupiště)“
— Eva Ibbotson

„ Měla ráda jeho slzy, a natáhla své krásné prsty a nechala je koulet se po nich. Hlas měla tak tichý, že zpočátku nerozuměl, co říká. Pak porozuměl. Říkala, že se domnívala, že se může opět uzdravit, až začnou děti věřit na víly. (Petr Pan)“
— James Matthew Barrie

„ Miláčku,“ ozvala se konečně babička, „jseš si jistý, že ti to nebude vadit? Teda zůstat po zbytek života myší?“ „Vůbec mi to nevadí,“ ujistil jsem ji. „Nevadí, kdo jseš nebo jak vypadáš, když tě má někdo rád."“
— Roald Dahl

„ Za Divokým lesem je daleký svět,“ odpověděla Krysa. „ Ale to se nás netýká. Ani tebe, ani mne. Nikdy jsem tam nebyla a nikdy tam nepůjdu. A ani ty ne, máš-li všech pět pohromadě. (Žabákova dobrodružství)“
— Kenneth Grahame

„ Když se vlaštovka dotkne křídlem hladiny a po vodě se začnou šířit vlny, jejich rychlost je nezávislá na tom, jak rychle vlaštovka letí. Stává se to i lidem. Dotkneme se jeden druhého a chvění v nás trvá, ať si to přejeme nebo ne.“
— Bohumil Hrabal

„ Co všechno jsem ztratila v obavě, že něco ztratím. (Nevěra)“
— Paulo Coelho

„ Nejtemnější chvíle nastává vždy před úsvitem. (Alchymista)“
— Paulo Coelho

„ „Všecko, co se stane jednou, už se nemusí stát nikdy. Ale všecko, co se stane dvakrát, určitě se stane i potřetí.““
— Paulo Coelho

„ „Nic se na tomto světě neděje náhodou.““
— Paulo Coelho

„ Kdo jde pořád rovně, daleko nedojde.“
— Antoine de Saint-Exupéry

„ Cenu má pouze cesta. Pouze ona trvá, kdežto cíl je iluze poutníka, kráčejícího po hřebeni, jako by smysl byl v dosaženém cíli.“
— Antoine de Saint-Exupéry