intelektuálka intelektuálka oblíbené citáty

☰ menu

 „ Žít v souladu se společností lze jenom za cenu nesouladu se sebou samým.“
— Oscar Wilde
„ Bože, dej, ať se smířím s tím, co změnit nemohu. Bože, dej, ať změním to, co změnit mohu. Bože, dej, ať jedno od druhého rozeznám.“
— František z Assisi
„ Bez důvěry není přátelství.“
— Epikúros
„ Lehké je být upřímný, když neříkáme celou pravdu.“
— Rabíndranáth Thákur
„ Nikde nenajdete poezii, jestliže ji nenosíte v sobě.“
— Alexandr Sergejevič Puškin
„ Vedle intimních doteků dvou těl je k lásce ještě třeba něžných slov. Nemají-li si muž a žena co říci, je mezi nimi láska nemožná.“
— Simone de Beauvoir
„ Nikdy nevíš, kdy máš dost, dokud nevíš, kdy máš víc než dost.“
— William Blake
„ Že nedostanete vždy, co chcete, je někdy obrovské štěstí.“
— Tändzin Gjamccho
„ K Bohu nejdeme krokmi, ale láskou.“
— Aurelius Augustinus
„ Přemýšlením promlouvá duše sama se sebou.“
— Platón
„ Smutné je, že hlupáci jsou tak sebejistí a lidé moudří tak plni pochybností.“
— Bertrand Russell
„ Budeš tedy soudit sám sebe (...) To je to nejtěžší. Je mnohem složitější soudit sám sebe než kohokoliv jiného. Jestliže se ti podaří soudit dobře sám sebe, bude to znamenat, že jsi opravdu moudrý.“
— Antoine de Saint-Exupéry
„ Vždycky se nám zdá lepší to, co nemůžeme dostat, než to, co už máme. V tom spočívá romantika a idiotství lidského života.“
— Erich Paul Remark
„ Věřím že Bůh je celý vesmír a ten je daleko větší než všechna náboženství dohromady“
— Hana Andronikova
„ Sny máme proto, že bez nich bychom nesnesli pravdu. Vítězný oblouk“
— Erich Paul Remark
„ Ačkoliv nic už nepřivolá hodinu třpytu v trávě, tu slávu květin, my truchlit nebudeme, nýbrž hledat sílu v tom, co nám zbývá.“
— William Wordsworth
„ Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny. Jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj. Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“
— John Donne