kulave
oblíbené citáty
„ Žijem pre všetky tie noci, ktoré si nebudem pamätať, s priateľmi, na ktorých nikdy nezabudnem.“
— Edgar Allan Poe
— Edgar Allan Poe
„ Onen rok byl rokem hrůzy a pocitů silnějších než sama hrůza, pro něž není na zemi jména.“
— Edgar Allan Poe
— Edgar Allan Poe
„ Těm, kdo si někdy oblíbili věrného a chytrého psa, nemusím snad ani vysvětlovat, jak nesmírné potěšení z toho plyne. V nesobecké, obětavé lásce němé tváře je cosi, co přímo zasahuje srdce toho, kdo nejednou zakusil vratké přátelství a chatrnou věrnost pouze lidského tvora. Černý kocour“
— Edgar Allan Poe
— Edgar Allan Poe
„ Copak nemáme sklon, navzdory zdravému rozumu, porušovat zákon pouze z důvodu, že ho jako zákon vnímáme?“
— Edgar Allan Poe
— Edgar Allan Poe
„ ,,Ty pravdu máš, když myslíš, den můj každý že byl pouhý sen." (Havran a jiné básně)“
— Edgar Allan Poe
— Edgar Allan Poe
„ „Taková je skutečná zkušenost se svobodou: mít to nejdůležitější na světě, aniž by mi to patřilo.““
— Paulo Coelho
— Paulo Coelho
„ ,,Zjistili jsme, že ten, kdo odešel, si s sebou neodnesl slunce ani nám místo sebe nezanechal temnotu. Prostě jen odešel - a každé ,,sbohem" v sobě skrývá naději.“
— Paulo Coelho
— Paulo Coelho
„ Mé dlouhé noční procházky. Někdy stojím na jednom místě celé hodiny téměř bez pohnutí. (Jednou se mi v dlani zastavil vítr.)“
— Richard Brautigan
— Richard Brautigan
„ Lidské tělo tvoří z 60% voda. A zbytek je prach, zbytek je popel, je to smutek a je to žal... Ale to, co nás v tom všem navzdory tomu všemu spojuje dohromady... je naděje. A radost. A studnice všeho, co může teprve přijít. - Allysa, Sucho“
— Neal Shusterman
— Neal Shusterman
„ Jako dítě si člověk rodiče idealizuje. Myslí si, že jsou dokonalí, protože jsou standardem, kterým poměřuje zbytek světa i sebe sama. Pak v pubertě ho jenom štvou, protože si uvědomí, že nejenom nejsou dokonalí, ale možná jsou dokonce ještě o trochu větší zoufalci než on. Ale potom přijde ta chvíle, kdy si uvědomí, že nejsou superhrdinové ani padouši. Jsou trýznivě, neodpustitelně lidští. Otázkou je, jestli jim vůbec dokážete odpustit, že takoví jsou - lidé.“
— Neal Shusterman
— Neal Shusterman
„ Jedl jsem ho lehce posypané uhlíky, bahnem, ve kterém se peklo, a prachem paraguayské pastviny, z plechového talíře pomocí prstů a facónu nabroušeného o kámen, na sobě jsem měl peónské bombachas a pončo, seděl jsem na teplé, sluncem spečené hlíně a opíral se o srolovanou ovčí kůži, vzduch plnilo tisíc nových vůní a pachů, poslouchal jsem písně kmene Guaraní, po nebi stoupal měsíc a oheň pomalu dohasínal: z takových ingrediencí se skládalo asi nejpamětihodnější jídlo mého života.“
— Tom Michell
— Tom Michell
„ Existují pouze okamžiky. S oblibou se nám tvrdí, že čas plyne v rovnoměrných změřitelných úsecích, tolik a tolik minut trvá den, měsíc, desetiletí, ale není to pravda. Ve skutečnosti je to jako tápání v mlze, když člověk putuje pěší stezkou po Washingtonově hoře ze špatného počasí, nikde nic než kamenitá cesta a strašidelné stíny okolních borovic - a najednou zničehonic se octne na vrcholu a tam vítr mlhu rozfouká, slunce pálí z deštěm omyté oblohy a všechno je nové a plné jasu.“
— Anton Myrer
— Anton Myrer
„ Prvočísla jsou dělitelná jenom 1 a sebou samými. Mají své místo v nekonečné řadě přirozených čísel, mačkají se jako všechna ostatní mezi jinými dvěma čísly, ale jsou vůči nim o krok pozadu. Jsou to podezřelá a osamělá čísla, a proto Mattiovi připadla úžasná. Jindy se ho naopak zmocnilo podezření, že i jim by se líbilo být jako všechna ostatní, být jen obyčejná čísla, ale že to z nějakého důvodu nedovedou....mezi prvočísly se vyskytují některá ještě podivnější....prvočíselná dvojčata...11 a 13,17 a 19, 41 a 43...
Mattia si myslel, že tohle jsou oni dva s Alicí, prvočíselná dvojčata, osamělí a ztracení, vzájemně si blízcí, ale ne dost, aby se skutečně dotkli jeden druhého.“
— Paolo Giordano
— Paolo Giordano
„ Život je už ze své podstaty nespravedlivý. To platí bez debaty. Myslím ale, že i někde, kde nevládne spravedlnost, je možné usilovat alespoň o určitou férovost. Možná vás to bude stát čas a úsilí. A možná zjistíte, že jste ten čas a energii vynaložili vlastně úplně zbytečně. Jestli pak má usilování o takovouhle férovost opravdu smysl, si pochopitelně musí zvážit každý člověk sám.“
— Haruki Murakami
— Haruki Murakami
„ My všichni, zdraví i nemocní, jsme jen nedokonalé lidské bytosti žijící v nedokonalém světě. V životě nemůžeš všechno přeměřovat podle pravítka … Dej věcem volnost a ony si samy najdou cestu.“
— Haruki Murakami
— Haruki Murakami
„ Když umřel Kizuki, naučila mě jeho smrt jednu věc. Pravdu, která se stala - nebo to tak aspoň vypadalo - nedílnou částí mne samého. Zněla takhle: "Smrt není opak života. Smrt už je v našem životě skrytá."
Snad je to tak. Zatímco žijeme, narůstá v nás smrt. Ale to je jen jedna část pravdy, kterou si musíme osvojit. Naočina smrt mě naučila něco jiného. Že totiž žádná pravda nemůže vyléčit bolest ze ztráty milovaného člověka. Žádná pravda, žádná upřímnost, žádná síla ani laskavost nemůže takovou bolest vyhojit. Můžeme ji přetrpět a něco si z ní odnést. Ale ani to nás neochrání před dalším utrpením, jež může přijít.“
— Haruki Murakami
— Haruki Murakami
„ Jediní normální jsme tady totiž my. A víš proč? Protože my o sobě víme, že jsme blázni.“
— Haruki Murakami
— Haruki Murakami
„ I maličkost, kterou jsi svedl vymyslet sám, je důležitější, než velká věc, kterou vymyslel někdo jiný.“
— Haruki Murakami
— Haruki Murakami
„ Ale říkám ti, že nezáleží na tom, nakolik si s někým rozumíš, ani na tom, jak hluboce miluješ, dohlédnout až na dno cizí duše nedokážeš. Můžeš se o to snažit, ale skončíš jen tím, že se budeš trápit. My dokážeme vidět jen do své vlastní duše, a i to pouze za předpokladu, že se hodně snažíme. Musíme udělat jediné, najít kompromis a upřímně se smířit sami se sebou. Pokud skutečně toužíš vidět do někoho jiného, pak se musíš podívat přímo a hluboko sám do sebe.“
— Haruki Murakami
— Haruki Murakami
„ Býval jsem nadaný. Jsem nadaný. Občas jsem si prohlížel své ruce a uvědomoval si, že jsem mohl být velkým pianistou nebo něčím takovým. Ale co s těma rukama dělám? Drbu se na koulích, píšu šeky, zavazuju si tkaničky, splachuju záchod atd. Nevyužil jsem svých rukou, promarnil jsem je. A svůj mozek také. Seděl jsem v dešti. - Měl jsem trochu depresivní náladu. Člověk se narodil, aby umřel. Co to znamená? Zabíjet čas a čekat. Čekat na nějaký vlak. Čekat uprostřed srpnové noci na pár velkých koz v nějakém pokoji v hotelovém pokoji v Las Vegas. Čekat, až narostou hadovi křídla. Zabíjet čas. - Přestalo pršet, ale bolest tu byla stále. Navíc se ochladilo a všechno páchlo jako vlhké prdy. Měl jsem zlatou kreditní kartu. Byl jsem naživu. Možná. PEKLO JE TO, Z ČEHO SI HO UDĚLÁTE. - Naneštěstí jsem toho dne skončil na závodišti a večer jsem se opil. Nebyl to však ztracený čas. Přemýšlel jsem a třídil fakta. Měl jsem pocit, že jsem nade vším. Věřil jsem, že každou chvíli všechno vyřeším. Samozřejmě. - Člověk se narodil, aby bojoval o každou píď země. Narodil se, aby bojoval, narodil se, aby umřel. Přemýšlel jsem o tom. Pak jsem se opřel v křesle, dal si pořádného šluka z cigarety a vyfoukl téměř dokonalý kroužek kouře.“
— Charles Bukowski
— Charles Bukowski
„ Na pouť po výjimečných cestách se člověk vydává neuvědoměle a nevnima zazračnost v té chvíli, kdy ji prožívá. Jednoho dne se dopustí té nenapravitelné chyby, ze se vrátí zpět v domnění, ze výjimečnost se může opakovat. A když pak koná tuto cestu podruhé, najde krajinu změněnou, orientační body zasuté a informátory se zcela jinou podobou“
— Albert Camus
— Albert Camus
„ Jestliže za jistých okolností člověk odpovídá "nic", když se ho někdo ptá na povahu jeho myšlenek, může to být pouhá finta. Milované bytosti to velmi dobře vědí. Pokud je však taková odpověď upřímná, jestliže ztělesňuje onen podivuhodný stav duše, kdy prázdnota se stává výřečnou, kdy je přerušen řetěz každodenních gest, kdy srdce se marně pídí po článku, který by tento řetěz obnovil, pak je vlastně prvním znakem absurdity. (Mýtus o Sisyfovi)“
— Albert Camus
— Albert Camus
„ Jaký je tedy onen nevypočitatelný cit, který zbavuje ducha spánku nezbytného pro život? Svět, který dokážeme vysvětlit, byť falešnými důvody, je důvěrně známý svět. Naopak ve vesmíru náhle zbaveném iluzí a světla se člověk cítí jako cizinec. Toto vyhnanství je neodvolatelné, protože je zbaveno vzpomínek na ztracenou vlast nebo naděje na zaslíbenou zemi.“
— Albert Camus
— Albert Camus
„ Nehraj si na něco, do čeho máš daleko. A netvař se, že víš, co nevíš. Pamatuj si, že dřív nebo později pýcha předchází pád.“
— John Steinbeck
— John Steinbeck
„ Už jste se někdy dívali na hvězdy opilí a přísahali, že hoří jen pro vás? Je snadné uvěřit kouzlu, je snadné uvěřit whisky. - Tma mezi hvězdami“
— Duncan Penn
— Duncan Penn
„ Jistota, že jsme inteligentnější než ostatní, je povážlivá už proto, že ji s námi sdílí tolik pitomců.“
— Albert Camus
— Albert Camus
„ Na smrtelné posteli nebudeš litovat, žes netrávil víc času v práci. (Mnich, který prodal své ferrari)“
— Robin S. Sharma
— Robin S. Sharma
„ Někteří lidé - včetně mě - nesnášejí šťastné konce. Cítíme se podvedeni. Přirozená je přece nespravedlnost. Rány osudu nesmějí padnout vedle. Lavina, která se zastavila pár kroků před vesničkou choulící se strachem, se chová nejenom nepřirozeně, ale i neeticky. (Pnin, s. 23)“
— Vladimir Nabokov
— Vladimir Nabokov
„ Život vždycky stál a stojí a bude stát za to, aby byl dožit. Ono se s ním popravdě ani nic víc dělat nedá.“
— Jan Werich
— Jan Werich
„ Naše tajné sny, které jsou nám svaté, jsou vždy směšné! Proč myslíš, že jsme obdařeni schopností své myšlenky skrývat.“
— Anton Myrer
— Anton Myrer
„ Jediný recept na život je brát všechno, jak to přijde, a pokoušet se s tím vyrovnat, jak nejlíp dokážeš. A doufat, že budeš mít taky trochu kliku. Jednat tak správně, jak dokážeš - jak ti to ten hloupej zatracenej svět dovolí....“
— Anton Myrer
— Anton Myrer
„ „Dnes nosím tyto okovy a jsem zde. Zítra budu bez okovů! Ale kde?” (Démon zvrácenosti)“
— Edgar Allan Poe
— Edgar Allan Poe
