maryzka
oblíbené citáty
„ Přítel vás může mít rád pro vaši inteligenci, milenka pro váš půvab, ale rodina vás miluje bez důvodu... A přece vás může rozhněvat jako žádná jiná lidská skupina.“
— André Maurois
— André Maurois
„ Četba dobré knihy je ustavičný dialog, při kterém nás kniha oslovuje a naše duše odpovídá.“
— André Maurois
— André Maurois
„ Chcete-li být šťastny s mužem, musíte mít pro něho spoustu pochopení a trošku lásky. Chcete-li být šťastni s ženou, musíte ji zahrnout spoustou lásky a vůbec se nesnažit o pochopení.“
— André Maurois
— André Maurois
„ Jsme dva. Dva na všechno – na lásku, na život, na boj i bolest a na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, na život i na smrt – dva.“
— Karel Čapek
— Karel Čapek
„ Minulost není třeba milovat, stačí jí rozumět a nezapomenout, že končí v budoucnosti.“
— Miroslav Ivanov
— Miroslav Ivanov
„ Ráno je u vody všechno hezké, protože den ještě nevzešel a my jsme si ho ještě nestačili otrávit.“
— Ota Pavel
— Ota Pavel
„ Chceš-li být šťasten hodinu, tak se opij. Chceš-li být šťasten tři dny, tak se ožeň. Chceš-li být šťasten celý život, staň se rybářem.“
— Ota Pavel
— Ota Pavel
„ Ti nejskvělejší lidé jsou ti nejskromnější. To jenom hlupáci potřebují o sobě mluvit, aby sami ve svých očích vyrostli.“
— Ota Pavel
— Ota Pavel
„ Na pláži se pokoušel svádět slečny, kterým nadával, když ho v tramvaji nepustily sednout“
— Miloslav Švandrlík
— Miloslav Švandrlík
„ Proti depresivnímu škarohlídství neposlouží nic tak účinně jako těžká práce.“
— James Alfred Wight
— James Alfred Wight
„ Pro stovky rodin utvářela v devatenáctém století zadluženost jakožto znamení hanby celou povahu samotného života. Byl to svět bez státní sociální politiky nebo podpor. Kdo ztratil práci, přestal být člověkem.
A za mé doby, té, kterou popisuji a v níž jsem poprvé potkal Wolfa, byla dlužníkem sama naše země. Německo nabylo podoby jedné z těch groteskních postaviček v románech Dostojevského nebo Dickense, jako Marmeladovovi ve Zločinu a trestu, kteří jsou zbaveni vší lidské důstojnosti jen proto, že nejsou schopni zaplatit si za jídlo, pivo, uhlí nebo oděv. My, dokonale prozíraví příslušníci německé střední třídy, jsme sami pociťovali, jak volným pádem směřujeme k nespoutané neprozíravosti nuzáků. Peníze v bance jsou víc než jen možnost koupit si nový oblek nebo vepřové koleno k večeři. Vytvářejí nebo v každém případě potvrzují solidní duševní postoj, víru v rodinu, v deset přikázání, v čistotu, pořádek.
Naše hospodářství bylo v troskách. Inflace se vyšplhala do nebetyčných výšek, celoživotní úspory v bance, které by před válkou stačily udržet na úctyhodné úrovni chod celé domácnosti Buddenbrookových, teď nevyšly ani na zakoupení krabičky sirek.“
— A. N. Wilson
— A. N. Wilson
„ Stáli jsme v pokoji za Hitlerem a viděli jen jeho záda, zadek a dolní část seržových nohavic, zatímco se vykláněl z okna a oslovoval obyvatele města. Nepronášel projev jako takový, jen rozehrával city těch lidí, které měl před sebou.
,,Německý den pro německý národ." Řev zezdola. ,,Hrdý národ, který už má dost lhaní..." Řev. ,,Dost podvádění." Řev. ,,Dost mezinárodních finančníků, kteří ho chtějí nechat vykrvácet."
S každým vyjádřením, které vyletovalo z řečníkových úst a vybičovávalo v davu pod ním stále mocnější vlastenecké city, sebou jeho tělo škublo a mezi hýžděmi mu vyrážely rychlé pukavé a praskavé zvuky, doprovázející salvy vypalované z úst, takže se pokoj postupně plnil pachem sirného plynu. Akustika té situace byla taková, že člověk slyšel jen jedno slovo z dvaceti, zatímco každé stažení a opětné zahřímání zadnice znělo nám, kdo jsme stáli v pokoji za ním, bezostyšně zřetelně. Vznikal tak surrealistický dojem, vytvářený tím zadkem a neviditelným trupem, přes nějž byly zataženy bílé krajkové záclony, že dav nadšeně aplauduje té dělostřelecké palbě dovnitř pokoje, jejímu vpravdě heroickému hřímání a pachu, ne pronášeným formulacím.
,,Listopadoví zloči...puf!" Jásot.
,,Puf, puf!" Mohutný řev. ,,Puf..." Ještě větší jásot. ,,A tohle říkám s...puf,puf...zaznějí trouby..."
,,Německo bude...puf...a my budeme...puf, puf!"
Za toho posledního zvuku, podobného výbuchu Vesuvu, začal dav zpívat ,,Deutschland, Deutschland über Alles".“
— A. N. Wilson
— A. N. Wilson
„ Znovu opakuji, nikdy jsem neřekl, že president republiky Antonín Novotný je vůl, ale když už jsem za to odsouzen, je to jako bych to měl předplacené, a proto prohlašuji s plným vědomím, že vůl je.“
— Vladimír Škutina
— Vladimír Škutina
„ Ať už říkají cokoli, ve skutečnosti mají žáci i učitelé školu rádi: jsou tam přestávky.“
— Eduard Schmidt
— Eduard Schmidt
„ Spasitel říká: "Pojdte ke mne kdož se namáháte a jste unaveni, a já vám dám odpočinek." Poslouchal jsem Spasitele a nalezl jsem klid v srdci.“
— Karel May
— Karel May
„ Jsem člověk přítomnosti a minulosti, a jak stárnu, spíš ještě člověk minulosti než přítomnosti.“
— Adolf Branald
— Adolf Branald
„ Pacient zvídá, aniž chce znát celou pravdu. A umění odpovědět patří k nejobtížnějším medicínským disciplínám“
— Adolf Branald
— Adolf Branald
„ Jsou takové povahy, které žárlí na všechno, co máte v sobě. Na všechno, co jim nemůže patřit. Uráží ho to.“
— František Kožík
— František Kožík
„ Z četných anket je známo, že v manželství je z pěti žen nespokojeno pět a z pěti mužů deset.“
— František Kožík
— František Kožík
„ Muž nemá s ženami diskutovat. Vyjde z toho vždy jako poražený. Logika v jejich rukou je vosk.“
— Erich Paul Remark
— Erich Paul Remark
„ Starověcí Řekové měli boha vína a radosti. Zato my máme Freuda, komplex méněcennosti a psychoanalýzu.“
— Erich Paul Remark
— Erich Paul Remark
„ Bolest nad ztrátou druhého člověka je snesitelnější, když člověk ví, že sám už nebude dlouho žít.“
— Erich Paul Remark
— Erich Paul Remark
