Dole v údolí podobné

Luigi a Elisabetta jsou spolu už patnáct let a právě čekají první dítě. Ona se do údolí přistěhovala z města, protože chtěla poznat skutečný život, on, syn pytláka, se přidal k lesní stráži, aby zabezpečil rodinu, a nyní řeší podivný případ: podél řeky Sesie někdo zabíjí psy. S mírnými obavami očekávají příjezd Luigiho výbušného bratra Alfreda, který žije už několik let v Kanadě a nyní se vrací kvůli vyrovnání dědictví po otci. Bratři by nemohli být odlišnější, stejně jako stromy, které jejich otec zasadil před domem, když se narodili: tvrdý, ale křehký modřín pro Luigiho a silný a odolný smrk pro Alfreda. Kromě zděděného domu mají oba muži společnou jen jednu věc: když začnou pít, nevědí, kdy přestat. Paolo Cognetti se ve svém nejnovějším díle vrací k některým hrdinům a místům známým již z předešlého románu Vlčí štěstí, ale tentokrát místo třpytivých horských vrcholků zkoumá nástrahy šedého údolí.... celý text