Věčný národ se strachy netřese podobné

Jael, Lea a Avišag spolu vyrůstají v malém zapomenutém izraelském městečku, chodí na střední školu, která má místo tříd karavany, a píší jedna druhé do notýsků vzkazy, aby si ulevily od nudy prostupující jejich náctiletými životy. Když musí narukovat, nepředvídatelně to promění jejich životy i přátelství, které se s vypětím sil snaží udržet. Jael cvičí elitní střelce a flirtuje s nimi, Avišag střeží hranici a pozoruje běžence, jak se vrhají na ploty z ostnatého drátu, a Lea slouží jako vojenská policistka na kontrolním stanovišti a představuje si životní příběhy lidí, které vídá den co den přecházet na druhou stranu. Klábosí o klucích a šeptají si o stále násilnějším světě, jejž tuší kdesi mimo dohled. Bez ustání cvičí a připravují se na okamžik, který možná nikdy nepřijde. Žijí v jedinečné, jakoby zhuštěné vteřině těsně předtím, než začne jít o život. Šani Boianjiu píše s neúnavnou energií, kousavým humorem a zarputilou inteligencí. Z jejích slov vyvstává ostře nasvícená krajina skutečnosti připomínající díla nejproslulejších kronikářů války a vojenství, a zároveň odrážející onen jedinečný čas v životě mladé ženy, kdy o všem může rozhodnout jeden jediný okamžik.... celý text