Vosy podobné

Jméno tohoto prozaika a dramatika znají především posluchači rozhlasových her (napsal jich ke dvěma desítkám, některé i společně se svou manželkou Janou Knitlovou), ale také diváci televizních her a adaptací. Knižně debutoval souborem povídek v roce 1982, nazvaném Jsem historik umění a zvu vás na večeři. V loňském roce se přihlásil knihou Český sen, tematicky se zabývající československým rokem 1938. Žánrově šlo o poněkud neobvyklé spojení eseje s něčím, co by se snad dalo nazvat historické sci-fi. Šlo o úvahy, opírající se o co nejpřesnější historická fakta a které co možná nejpřístupnější formou hledaly vysvětlení aktuálních událostí roku 1938 jednak v jejich dějinných předpokladech, jednak v charakterech a osobních danostech hlavních postav tehdejšího dramatu. Také Vosy patří k žánru vědecko-fantastické literatury; ani zde se však Oldřich Knitl neutápí v představách o fantastických vynálezech, zajímají ho spíše vypjaté dramatické situace, které by v životě lidských společenství hypoteticky mohly nastat. Vypráví příběh, odehrávající se v hlubokých lesích Tasmánie, kde přišlo na svět cosi záhadného. V celé záležitosti má prý prsty duch ostrova Debble Debble uctívaný starými Tasmánci. Patrně byl vydrážděn nezřízenou důlní činností bílých uchvatitelů. Ať tak či onak, zjevení, které se zde objeví, stojí opravdu za to. Ale je to teprve začátek a ani všem záhadám zdaleka není konec. Dr. Raspberry si například láme hlavu, jestli s tím vším nějak nesouvisí vesparin, který před lety pomáhal vyvinout. V každém případě ostrov Tasmánii čekají velké a čím dál nepříjemnější věci…... celý text