Z těžkých dob část díla

Těžké, přetěžké byly doby poddanství, z nichž čerpá námět většina povídek tohoto našeho výboru. Psal je vlastenecký kněz, jeden z těch vzácných pokrokových duchovních, kteří jako kdysi kněží dob pobělohorských a dnes francouzský abbé Boulier a anglický kněz Johnson zasvětili celý svůj život lidu, lidskému štěstí, boji proti tyranství a útisku. Narodil se z chudých rodičů a chudé dětství jej poznamenalo těžkou chorobou, jíž ve velmi mladém věku podlehl. Zemřel na chrlení krve ne ještě ani třicetipětiletý. A přece zanechal dílo počtem značně rozsáhlé — na devadesát povídek, románů, pohádek a pověstí. Ačkoliv byl katolický kněz, nebál se vyzdvihnout boj slavných táborských vojsk proti katolickým křižákům. Pravé doba husitská jej z naší minulosti nejvíc přitahovala. Vždyť o té krásné minulosti, o té krásné době husitského bratrství slýchal od nejútlejších let z vypravování svého otce a tato doba právě v něm vzbudila lásku k historii a touhu psát. A z této dráhy se nedal svést ani ostrými výtkami katolických církevních hodnostářů, kterým byl trnem v oku kněz, zastávající se lidu proti světským a zvláště církevním pánům a velebící dokonce husitské války. Doba pobělohorská a selské utrpení jej, nemocí přecitlivělého, silně rozsmutňovaly. Varoval ve svých knihách, napomínal jimi, ukazoval hoře národa porobeného a lidu bezbranného. Čteme-li my je dnes, kdy šťastná přítomnost a ještě šťastnější budoucnost ostře vystupují proti jejich bezútěšnosti, tím více oceňujeme všechnu tu svobodu lidově demokratické vlasti a vděčíme mu za velikou práci, kterou hlavně mezi prostým lidem vykonalo jeho dílo, varující před chybami minulosti i povzbuzující slavným příkladem husitským. S ilustracemi Jiřího Jelínka... celý text