Náhlá komplikace
Povídka od:
Anton Pavlovič Čechov
Z knihy:
O lásce
V domě újezdního maršálka šlechty Michaila Iljiče Bondarjova právě sloužili večerní mši. Michail Iljič byl vážně nemocný, seděl při mši bledý a se zavřenýma očima vypadal jako mrtvola. Jeho žena Věra Andrejevna stála vedle něho, a za jeho křeslem stál Alexander Andrejevič Janšin, bratr Věry Andrejevny, a jeho žena Lenočka.
Lékaři nařídili, aby ho, jen se mu uleví, odvezli do ciziny, ale že je mu dnes líp, zítra hůř, nikdo z toho není moudrý, a čas utíká, nejistota čím dál víc unavuje.
Janšin byl mrzutý a nudil se. Přijel sem na velikonoce, aby sestře pomohl odvést muže do ciziny, ale stále se to odkládá a už má po krk věčných případ na cestu, která se stále odkládá a nejraději by byl už zase doma. Janšin přemýšlel ještě o jedné věci. V noci na tenhle den mu jeho žena Lenočka oznámila, že je těhotná. Má ji odvést domů? A co vzít to za záminku a odjet domů?
Jašin jel na nádraží, kde vyzvedávali poštu.
Věra Andrejevna sáhla do kapsy, kde měla zastrčený dopis, který jí byl doručený asi pět minut před večerní mší a zatím už ho stihla přečíst dvakrát.
"Milá moje, drahoušku můj, moje trýznivá touho," začala znova od prvního slova, "drahoušku můj, vše co mi píšeš, zní přesvědčivě, a přesto i nevím rady. Psala jsi mi, že odjíždíš do Itálie a já se do ní vypravil a myslel si, že budeme mít dost času být spolu a že i Řím nebo Benátky se dozví o naší lásce. A zatím nepřijíždíš a já se tu nudím a courám po městech a ulicích..Tento dopis je zbytečný, už to nevydržím, je rozhodnuto: jedu za tebou: zítra vyrazím!"
Pro mě je to skvělá povídka, pochutnal jsem si.