O tvorbě
Povídka od:
Konstantin Georgijevič Paustovskij
Z knihy:
Romantici
Probudil mě tichý hukot v komíně. Zahradou se potuloval ospalý den, halil se do kouře, matně se odrážel v zamrzlých kalužích.
Bylo takové ticho, jako by celé město ještě spalo. Usedl jsem ke stolu a napsal několik řádek.
A dále se autor zabývá tím, co píše, proč to píše, a co o tom říká jeho kumpán Stachovskij, s nímž píše dlouhý román na pokračování, který jim vydává nakladatel Dněstropulo, který je trpělivý a občas se naoko rozlobí a křičí do prázdna: "Co jen z toho románu nakonec vyleze! Ti mladíci to dotáhnou daleko, rovnou do kriminálu."
Rok vydání originálu: 1957
Čisté, pro mě přesvědčivé a příjemné vypravování o tom, proč někdo píše.
...Bylo takové ticho, jako by celé město spalo. Usedl jsem ke stolu a napsal několik řádek. Ani jsem kloudně nevěděl, o čem budu psát. O všem. O tomto podzimu, o tom, že krev ztěžka kolotá v srdci a že mokrý písek v zahradě voní zimou...