Okno do bezejmenného parku
Povídka od:
* antologie
,
Jaroslav Kříž
,
Václav Kotrman
,
Miloš Urban
Z knihy:
Proměny Kafkovy Prahy
Výhled oknem do dvora může vždy přinést nový obraz. Zcela určitě to tak je, pokud hned za dvorem existuje park, kde se neustále mění jeho obyvatelé, tedy spíše návštěvníci. Každý pohled oknem tak přináší nový příběh, co když to ale může předznamenat i budoucí tragédii?
Mrzí mě to, ale styl psaní Miloše Urbana prostě není pro mě. Četla jsem Hastrmana a nebavil mě (protože se mi špatně četl) a totéž musím, bohužel, říct i o Okně do bezejmenného parku. A přitom úvod, až na to, že hned na začátku obsahuje větu, které nerozumím, mě bavil. A pochopila jsem, v čem tady tkví ta kafkovitost. Jenže potom se vyprávění přesouvá jinam a to už mě nebaví. Jediné, na co jsem dokázala myslet bylo, jestli se autor inspirovat v Bridget Jones, ve které figuruje fiktivní kniha Kafkova motorka. Přesto věřím, že ostatní čtenáři budou nadšení.