Štěstí z pekla
Povídka od:
Miroslav Žamboch
Z knihy:
Ostří oceli, Muž na stezce
Koniáš jde ve stopách svého bývalého společníka Umberta, který jej podrazil a zmizel i se společně vydělanými penězi. Stopy vedou do DownDownu, města ve kterém pro Koniáše není zdravé povětří.
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (4)
Přidat komentář
Ostatní povídky z Muže na stezce jsou dobrodružný průměr po všech stránkách, ale tahle je o něco lepší. Žambochovi sedí extrémní "postapo" prostředí a akce bavila. Jde prý o první povídku, kterou autor o K. napsal.
To, čeho jsem se obával, se nejspíš stane - Koniáš mi už v třetí povídce zConanovatěl. No co se dá dělat, zatím to ještě Žamboch zachraňuje osobitým stylem vyprávění, i když věřím tomu, že se podobný scénář bude opakovat i v ostatních povídkách - 60 %
Jsem tak rád, že si čtu tyto Anotace až po přečtení povídky, protože bych se dozvěděl skoro vše. Takhle si stručnou charakteristiku díla opravdu nepředstavuji. Jinak Koniáš jako vždy, výborný... Edit:vidím, že je anotace změněna. Díky
„Opět jsem
procházel městem.“
„Nemocní,
umírající
a mrtví.“
Koniáš přijíždí do druhého největšího města v císařství a v patách mu jde mor ...nebo možná kráčí před ním. Tohle je brutálně krvavá povídky ze které mi tuhla krev v žilách. A naopak po městě jí tečou proudy. Řídká krev a rozklad je na každém kroku.
Tohle byla asi nejkrvavější povídka v této sbírce. Moc se mi líbila.
Citát: Všichni jsme měli z pekla štěstí.