Ostří oceli
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14678/mid_ostri-oceli-05a-14678.jpg
4
252
252
Mladý šlechtic na útěku se pod tlakem okolností mění z pronásledovaného štvance v silného muže spoléhajícího jen na sebe samotného – na svůj úsudek, oko, postřeh a zbraně. Projde kolem vás aniž si ho všimnete, postavte se mu do cesty a bude to poslední chyba vašeho života… S přibývajícími zkušenostmi a zahojenými jizvami je stále osamělejší a obezřetnější; čím věrnějším společníkem je mu smrt, tím víc miluje a obdivuje život… Poznejte hrdinu románu Na ostřích čepelí ze všech stran, poznejte jeho slabosti, přednosti, jeho ztráty a zisky, celý jeho život a svět. Cesta je cíl. Příběhy Koniáše, muže na stezce.... celý text
Přidat komentář
Samozřejmě nostalgie. Při intenzivním čtení je občas patrné, že Žamboch používá hodně podobný syžet ve většině svých povídek. Dokáže je však vždy obzvláštnit svým neopakovatelným stylem. Doporučuji.
„Hledán živý, nebo mrtvý.
Za vraždu a žhářství,
odměna tři sta zlatých.
...tohle byl můj svět, ne účast na rodinné oslavě.“
(Lovci odměn)
Ani jako kluk nebyl žádný krasavec, spíše naopak. Nebyl však ani žádná zrůda a lidé se při pohledu na něj neodvraceli. Poté, co mu v průběhu let pár snaživců vylepšilo příliš protáhlý a kostnatý obličej několika jizvami a dvakrát přeraženým nosem, to bylo o poznání horší. Přesněji řečeno, o hodně horší, ale zvykl si a dokázal s tím žít. Vzhledem k jeho vzhledu - k odpuzujícímu a strach nahánějícímu obličeji je třeba připočíst dva metry dlouhé, vyzáblé a zjizvené tělo, na kterém můžete studovat každou šlachu a sval — není právě středem pozornosti té přitažlivější poloviny lidstva.
Malá ochutnávka: (Štěstí z pekla)
„Co to bude?“ zeptal se hospodský.
Byl malý a tvář měl posetou důlky po neštovicích.
„Pivo,“ řekl jsem a položil na stůl stříbrňák.
Postavil přede mě otlučený kameninový džbán a pohybem vybroušeným mnohonásobným opakováním k naprosté dokonalosti ho smetl do kapsy, kterou měl zavěšenou na opasku.
„Za stříbrnej jsou piva dvě, drobné nevracím.“
„Jo, to není špatné,“ přikývl jsem a spláchl prach z dlouhé cesty.
Koniáš nikdy nebyl nemocný, rány se mu hojí dvakrát rychleji než ostatním, dokáže uštvat koně a odnést velblouda na zádech přes půl pouště. V nevěstincích však musel platit dvakrát tolik (a později už třikrát tolik), než ostatní zákazníci. Dnes už by v něm šlechtice nepoznal nikdo. Je to už více jak čtyři roky co utekl od luxusu a pohodlí rodinného paláce.
Citát: S Baklym, svalovým monstrem, jsem se za žádnou cenu utkat nechtěl. To bych se raději tajně vytratil a oželel i slíbený doplatek mzdy. (Fanoušek)
Deset povídek o muži jménem Koniáš. Z povídek se dozvíte v podstatě vše, co byste měli vědět o tom, co Koniáše vede neustále vpřed, co ho nutí vlézt do každého nebezpečí a jak z toho skoro vždy vyvázne jen o malý vlásek. V jednom příběhu se setká i s Baklym, muže skoro stejného ražení. Ke každé povídce jsem napsal komentář, který si můžete přečíst zde:
https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261
Citát: Muži tvého ražení jen kvůli ženám pošetilosti vyvádějí a jen ti, kteří moudrost v sobě opravdu mají, věku, kdy kvůli ženám hloupostí netropí, dosáhnou. (Cherchez la Femme)
Rozhodoval jsem se mezi 3-4 hvězdami. Čte se to příjemně, ale Žamboch umí podle mě občas chytit napětím trochu víc. Nakonec jsem nedal 4 hvězdy pro takovou monotónost všech povídek. Na začátku Koniáš vždy někam dorazí, obvykle se pobije už v hospodě, nebo jinde, na vtnitřní tušení nikdy nedá a očekává problém. Pak dostane na budku. Pokaždé nezapomene zmínit jak je ošklivý a nepřitažlivý pro ženy, aby mu ve velké části povídek zachránila zadek nějaká žena, nebo ho alespoň léčila, když dostal na budku. Pak se sebere a všem zlým to oplatí. Nebýt to tak na jedno brdo, dal bych asi 4 hvězdy. Za mě milé potěšení, když se v jedné povídce potká s Baklym. Určitě si přečtu i další knihy o Koniášovi.
Tuhle knihu jsem hltala. Je opravdu dobrá. Koniášův příběh je akční, dobrodružný, plný intrik, ale i mužské cti.
Ale jasné, že je to prefiltrovaný Conan, Geralt či Tulák. No a? Veď, o to práve ide. Ja som sa nenudil ani chvíľku. Komu sa nepáči... Ja by som privítal ďalšie poviedky o Koniášovi...
Mé první setkání se Žembochem, ale nemůžu říct, že bych nadšením skákal. Podle hodnocení kolegů jsem očekával trochu jinou zabávu než 12x přefiltrovaného Conana ve stejné šabloně - Koniáš přijede do města, navštíví mistní výčep, vyseká pár týpků, poté dostane na prdel aby nakonec těmto dal na prdel sám. Trochu zklamání i přes fakt, že Žamboch očividně psát umí. Všechny povídky najdete také ve sbírce Muž ne stezce - 60 %
Western v zamaskovaný v obleku fantasy,příběhy s Koniášem jsou podle mne krapet kvalitnější než příběhy o Baklym
Po par Baklyho pribehoch sa ku mne dostal aj Konias. Skvele poviedky, kazda jedna si drzala standart a niecim dokazala zaujat. Tesim sa na dalsie pribehy Koniasa, ale aj Baklyho. Tieto dve postavy sa Zambochovi skutocne podarili.
Velice, velice, velice... nudné. Kde je Koniáš, kterého mám tak rád? Asi mu povídky nesluší.
Žamboch a Koniáš ...tak tohle spojení mě osobně hodně baví. A když k tomu přidám že se v jedné z povídek objeví i Bakly, nemůžu jinak než dát plnej počet.
Stačí přečíst jednu povídku a víte vše, dál se nudíte, všechny povídky jsou podle jednoho scénáře.
Povídky se čtou velmi dobře, jelikož se jedná o krátké povídky, autor si na nic nehraje a vše se čte jedním dechem. Kdo uvažuje o čtení, doporučuji PŘESKOČIT "Ostří oceli" a přečíst si rovnou "Muž na stezce". Obě knihy obsahují stejné povídky s tím, že Muž na stezce má přídavek v podobně dvou povídek ;-)
Zprůměroval jsem si povídky a bezmála, jsem tomuto kousku dal plný počet. Bavilo mě to po celou dobu a myslím si, že i když šlo o jednoho hrdinu se stejným charakterem, příběhy byli různorodé a oplývaly nápady autora, které nepůsobily nadbytečně
Tato knížka se mi dostala jako první ochutnávka od Žambocha a celkem mě zaujala...ze začátku. Další vyvolané emoce byly silně smíšené. Zájem gradoval skoro v nadšení a pak přišel zase pád k bodu mrazu. V některých okamžicích jsem si mohl hlavu ukroutit a vzpomínal jsem na přímo absurdní historky z hraní DrD. Přes některé rozjezdové pasáže jsem se musel přímo prokousat. Později se mi dostala do ruky ještě sbírka s Baklym, ale to jsem se prokousal už jen přes jedinou povídku...na další jsem neměl sílu. Je mi líto...i když hodně mých známých Žambocha přímo žerou...já dám této knížce tři hvězdy a půjdu lovit do jiných vod...
Teoreticky už není žádný důvod, proč tuto knihu číst, protože všech 9 povídek bylo vydáno v "Koniáš: Muž na stezce", navíc v lepším, chronologickém pořadí. Příběhy jsou fajn, ale kniha je překonaná. I ten obrázek je hezčí u druhé. Pro sběratele only.
Nevím. Je to sice jediný Žamboch, se kterým jsem se zatím setkal, ale ani nemám vůli hledat další. Hodně často jsem měl pocit, že autor zkrátka neví, co s hrdinou dál a hle - Deus ex machina a hrdina je zachráněn. A taky zrovna nemusím tyhle superhrdinské fantasy, kde nabušený rek cestuje světem, zachraňuje nebohé panny a všichni jsou šťastní a spokojení. Nevím, možná to tak napsat nechtěl, ale na mě to tak rozhodně působilo. 40%
Část díla
Až na dno
2002
Cherchez la Femme
2002
Drsná hra
2002
Fanoušek
2002
Lovci odměn
2002
Autorovy další knížky
| 2007 | Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2004 | Seržant |
Krom pár povídek v někdejší Ikarii asi moje první setkání s autorem. Povídky mi tak trošku připomínají Zaklínače, nedá se říct zda lepší nebo horší, prostě jiné i stejné jen v trošku jiném prostředí. Malinko mi ke konci vadilo to, že dějová linka povidek je dost jednotvárná. Ale na druhou stranu, každá povidka tu linku pak rozvíjí jinak. Takže vlastně proč ne