Muž na stezce
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14675/bmid_muz-na-stezce-DEJ-14675.jpg
5
495
495
Žádná stezka není neschůdná, žádná ulička příliš temná a žádné tajemství není zakopáno dostatečně hluboko, aby nestálo za to po něm pátrat. Mladý šlechtic na útěku se pod tlakem okolností mění z pronásledovaného štvance v silného muže spoléhajícího jen na sebe samotného – na svůj úsudek, oko, postřeh a zbraně. Projde kolem vás, aniž si ho všimnete, postavte se mu do cesty a bude to poslední chyba vašeho života. S přibývajícími zkušenostmi a zahojenými jizvami je stále osamělejší a obezřetnější; čím věrnějším společníkem je mu smrt, tím víc miluje a obdivuje život. Následujte ho do uliček špinavých měst, mezi chátru a spodinu lidské společnosti, projděte se po kroky tlumících kobercích luxusních rezidencí mocných jeho světa, vyšplhejte se do dech beroucích výšek velehor, zalykejte se vedrem v deštných pralesích nekonečných džunglí a bojujte o poslední doušek vody ve vyprahlých pouštích. Cesta je cíl.... celý text
Přidat komentář
Koniáš. Jak to jméno uvnitř mě zní. Stejně jako povídky, které ve mně zůstaly hodně dlouho. Nejsem povídkový typ, baví mě romány, čím delší, tím lepší. Ale tohle má své kouzlo, možná je to spisovatelem, možná je to Koniášem samotným.
Povídky se snaží být nešablonovité, ale samozřejmě jde o akci, šerm, nebezpečí, smrt a přežití. To je prostě on a tak to má být.
Žamboch umí psát, výborně psát a hodněkrát se mi jeho repliky vybavily i v osobním životě při úplně jiných (samozřejmě) situacích. Citáty má dobré a skvěle se hodí k jeho postavám.
"Někdo tvrdí, že zabíjení je těžká práce. Možná, ale pohřbívání je ještě horší."
"Existuje jistá hodina na rozhraní pozdního večera a noci, na předělu skvělé zábavy a zničující pitky, kdy i ta nejošuntělejší kurva, která už je na konci své strastiplné kariéry, vypadá přitažlivá a žádoucí jako bájná siréna."
Mám všechny knihy autora na najčestnějším místě a tato je jedna z nejlepších. Doufám že jich napíše, obzvláště o Koniášovi, ještě mnoho.
Příjemná oddychovka na léto. Koniáš je i přes svůj vzhled a chování sympaťák, ale jeho štěstí je až příliš veliké. Neustále se setkává s nejlepším šermířem, bojovníkem, jakého kdy potkal, s obrovskými presilami, a stejně je vždy na vítězné straně.
Povídky jsou jinak čtivé, s různými zápletkami.
Chybí mi ale v knize mapa
Repetitivnost, šablonovitost, předvídatelnost Tyto výrazy tady ve starších komentářích padají. Svým způsobem mají pravdu. Ale Žamboch na rozdíl od většiny českých spisovatelů fantastické literatury umí psát. Vytvořil akčního hrdinu na úrovni, kterému chci fandit. Žádné zbytečné laciné vulgarity, porno a popisná brutalita ad absurdum. Fantasy western? Jo. A skvělý. A povídková forma, ve které děj neztrácí spád a čtenář netápe v množství postav a jmen, tomu vyloženě svědčí.
Koniáš je Reno Raines. Přijede na koni, porve se s místním grázlem, dostane na budku a grázla seřeže. Pryč jsou machinace a tanečky kolem obchodních válek z Na ostřích čepelí, pryč jsou dobře popsané souboje. Je to ten nejvíc průměrovitej průměr ze všech, o něco lepší než rodokapsy po dědovi. Dědka to mimochodem nadchlo když si kdysi četl tenhle můj dárek k Vánocům, western je western.
Nejlepší povídka: Štěstí z pekla
Nejhorší povídka: Vysoký příliv
Příjemné povídky s Koniášem, kterého již znám z knížek o Baklym. Hned se pouštím do čtení dalších příběhů a jsem zvědav jak se bude Koniáš vyvíjet a co vše na svých cestách zažije.
Není to úplně špatné...ALE...neuvěřitelně repetivní šablona, tuna klišé viděná snad ve všech fantasy, westernech, dobrodružných románech a filmech, kombinace po čase dost ubíjející. K tomu se i v samotné knize objevuje obrovské množství opakujících se motivů (zrada prostitutkou, prodání do otroctví aj.) Přestože většina postav i epizodických příběhů je docela příjemných, nedá se to číst moc dlouho v kuse, jinak začnete vidět právě tyto nedostatky (kromě některých věcí, které jsou snad už povinné a šíleně otravné, v podstatě jako knihy z 19. století (pozdrav pro pana Maye), kde psali autoři o věcech o nichž měli pouze svoji idealizovanou představu - vznešení divoši po 150té, krásná dívka z domorodého kmene, cizokrajný meč zázračných vlastností - při popisu jak se stráž bojí konfrontace, protože mají těžké meče a Koniáš tento tenký, má každý ,kdo ví jak vypadá pokus o krytí jakoukoli lehkou čepelí, tiky). Poměrně sympatický drsňák v hlavní roli a western / sword and sorcery kombinace bohužel nestačí a i na oddechové Bčko je toho klišé a přiblblosti trochu dost.
Normálně bych dal 4-5, ale upřímně tak knížka mě strašně naštvala. Už když jsem to začal číst a vše mi bylo povědomé. Tak jsem se podíval pořádně a ona je to vlastně komplet kniha Ostří oceli + 2 nové povídky navíc. Dost mě to otrávilo, našel jsem jen ty dvě nové povídky a tedy nechápu, proč to není pojmenované jako "ostří oceli rozšíření vydání" nebo tak nějak. Tohle je z mého pohledu tak trochu podvod na čtenáře. Jinak příběhy samozřejmě super, ale...
Jelikož si často vkusem nesednu s masou, čekal jsem průměr, pač špatný komentář aby zde nebo jinde pohledal, ale paráda, nemá cenu popisovat co popsáno již jest, ikdyž za mě musím vyzvednout popis bojových scén jak chvaty beze zbraně, tak sermířské názvosloví-poklona autorovi.
Boalá a už jsem pořídil další kus..!
Za mne dobrý, do vlaku super. Jen to nelze číst soustavně jako knihu. Povídky kdy se stále dokola představuje hlavní hrdina a schema jak z akčních filmů se Stevem Segalem. Přijde, dostane po tlamě, sesbírá se a vytluče darebáky.
Koniáš... Jeho příběh je zajímavý. Má talent a zjevně pochází z vysoce postavené rodiny.
žamboch je moje srdcovka, mám pocit, že i kdyby psal harlekýnky, tak ho budu hltat, neptejte se mě proč, ten pán si mě prostě dokázal koupit tím, jak píše.... a co hůř, já si to koupení dokonce moc užívám, baví mě stále, stále, stále.... koniáš je pro mě tím nejvíc sexy ošklivým hrdinou, jaký kdy běhal pod literárním nebem :-*
Koniáše nelze nemilovat. Jasně, jeho příbehy jsou neuvěřitelné a reálně by měl být už tak dvacetkrát pod drnem, ale ta jeho nezdolnost, zásadovost, odhodlanost a gentlemanství z něj dělají jednoho z nejsympatičtějších hrdinů vůbec. Pevně doufám, že se s panem Ošklivákem ještě uvidíme!
Žamboch s Koniášom do českej fantastiky priniesol postavu, ktorá v sebe mieša dedičstvo temných hrdinov drsnej americkej detektívky a lá Raymond Chandler a howardovskej akčnej sword'n'sorcery fantasy. Ja som z knihy nadšený a už sa chystám na ďalšie koniášovské romány a príbehy o Baklym. Buďte ako Mišo a aj vy sa nadchnite pre Žambocha. Je špica.
Mé první setkání se Žembochem, ale nemůžu říct, že bych nadšením skákal. Podle hodnocení kolegů jsem očekával trochu jinou zábavu než 12x přefiltrovaného Conana ve stejné šabloně - Koniáš přijede do města, navštíví mistní výčep, vyseká pár týpků, poté dostane na prdel aby nakonec těmto dal na prdel sám. Trochu zklamání i přes fakt, že Žamboch očividně psát umí - 60 %
Nejsem milovníkem povídek. Ale v tomhle případě... Kvalita dorovnala formu. Příjemné oddychové čtení. Koniáš byl prima společník na cesty metrem a vlakem, tak se snad co nevidět opět shledáme.
Čítam, čítam a na koniec prvej poviedky zistím, že tento príbeh som už čítal. Príbeh je rovnaký ako v knižke Ostří oceli.
Povídkám se většinou vyhýbám, mám raději delší texty, kde se dá vše rozvinout a propracovat. Delší Koniáše jsem četl vždy hned po vydání, ale až nyní jsem dostal odvahu na povídky. Myslel jsem, že kniha rozsahem vydá za 2 romány a bude to v pohodě. Nebylo. Jenom se 12x opakovalo to, proč se povídkám většinou vyhýbám (uspěchanost, jednoduchost děje, plochost postav atd.). Navíc povídka Drsná hra se až nepřijatelně shlédla ve filmu Poslední zůstává s B.Willisem.
Část díla
- Až na dno 2002
- Cherchez la Femme 2002
- Drsná hra 2002
- Fanoušek 2002
- Hra špinavců 2008
Autorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2010 | Čas žít, čas zabíjet |
Ohromně jsem se při čtení těhle drsnejch povídek bavila, ačkoli jsem měla docela trable s tím, že se mi tahle už několikrát lepená kniha začala rozpadat v rukou. (Půjčeno z knihovny první vydání)
Koniáš je drsňák, zjizvený šereda a jeden z těch šťastlivců, co dokáže zdupat celou hospodu na jednu krvavou a posranou hromadu. Není to chlap, který by nikdy nechybil, chlastá, pere se, ojede jakoukoli, která mu dá tu možnost. Sám se ale drží nějakýho základního mravního kamene, kam vytesal několik bodů základní slušnosti. Není prostě svině. Je docela cynický, má zvláštní smysl pro humor a dóst hustý hlášky. Defakto v povídkách vystupuje jako jediná hlavní a propracovaná postava. Vše ostatní je jen prvoplánová omáčka. Ženský jsou většinou vykreslený jako běhny, vypočítavý svině a nebo zaláskovaný hovada. Chlapští protivníci popisuje Žamboch jako ty nejlepší šermíře, nejsilnější bojovníky či největší macho men, na který kdy narazil. Všichni jsou to svině, co si zaslouží to co dostali. No, nebudeme si lhát, Koniáš ze všeho většinou vyjde jako vítěz, neříkám, že nedostane na budku a nevyválí se v krvi. Ale nenechte se mýlit, není to jen sled bitek, chlastu a sexu, občas se najde i místo, jehož hranice sahají skoro až k lyričnosti. Žamboch rozhodně umí psát.
Tahle sbírka obsahuje několik povídek, popisujících několik let Koniášova bídného života, jedna je lepší než druhá, třetí bych mohla označit za čistý brak a čtvrtá vás dojme... Všechny jsou tak nějak na jedno brdo, ale přesto překvapí.
Povídková forma dopomohla údernosti Koniášovým zbraním, ačkoli já jsem spíše fanda rozsáhlejších formátů, tohle bylo fajn. Odpočinkový, možná trošku šablonovitý a předvídatelný. Ale "noaco"!
"Existuje jistá hodina na rozhraní pozdního večera a noci, na předělu skvělé zábavy a zničující pitky, kdy i ta nejošuntělejší kurva, která už je na konci své strastiplné kariéry, vypadá přitažlivá a žádoucí jako bájná siréna.