Výstřel | Databáze knih

Výstřel

Povídka od: Alexandr Sergejevič Puškin
Z knihy: Piková dáma a jiné povídky, Bělkinovy povídky / Povesti pokojnogo Ivana Petroviča Belkina, Bělkinovy povídky, Kapitánova dcéra, Piková dáma a iné, Boldinské podzimy, Výstřel, Metelice, Staniční dozorce

Povídka z dob, kdy se za urážku pánové vyzývali na souboj. Silvio je voják a vynikající střelec. K jeho jednotce přibyl mladík-dítě štěstěny. Mladý, pohledný, veselý, bohatý. Když je na jednom plese obklopen houfem slečen včetně Siliovy milé, Silvio jej žárlivě vyzve na souboj. Ovšem o výsledku tohoto souboje se tuto noc nerozhodne.

Originální název:

Выстрел (Vystrel)


Rok vydání originálu: 1830

Komentáře (4)

Přidat komentář

1Klárka1
02.03.2025 5 z 5

„Výstrel“ od Puškina výstižne vystihuje atmosféru a psychologickú hĺbku diela. Autorov talent pre zachytenie zložitosti ľudskej psychológie, motivácie a tém ako česť, pomsta a osud je jasne viditeľný.

Hlavný hrdina je presne vykreslený, a jeho vnútorný konflikt a túžba po uznaní sú autenticky zobrazené. Prechod medzi realitou a psychologickými fantáziami poskytuje čitateľovi priestor na reflexiu vlastných obáv a ambícií, čo robí čítanie ešte silnejším zážitkom.

Jazyk Puškina je elegantný a precízny, pričom každé slovo je starostlivo zvolené, čo pridáva hĺbku a dôvtip do celého príbehu. Napínavý záver poviedky nielen prekvapuje, ale aj podnecuje k zamysleniu nad otázkami cti a morálky.

shnilaspageta
02.03.2024 5 z 5

Mistrovská práce. Popsány pravdivě ruské reálie tehdejší doby.


meluzena
07.03.2021 5 z 5

Vynikající psychologická povídka.

WEIL
04.11.2011 3 z 5

(SPOILER) O životě armádního důstojníka na počátku 19. století v carském Rusku.
Jednou obědvalo deset důstojníků u Silvia. A pak se hráli karty a pilo se. Jeden důstojník se velice rozohnil, a zdálo se, že už, na kterého se zlobí nevyvázne živí. Ne že by si to s ním vyřídil hned, ale v následujících dnech to většina přítomných očekávala.

Následuje druhá kapitola. Minulo několik let, říká vypravěče, a ocitl jsem se na vesnici. Došla náhodně řeč i na Silvia, který bydlel nedaleko. Chtěli zavzpomínat na staré časy, kdy jim to ještě střílelo. Vypravěče střílet nechtěl, Silvio ano. Ze žertu, vypravěče minul, ale trefil ženu stojící opodál.