Bělkinovy povídky / Povesti pokojnogo Ivana Petroviča Belkina
Alexandr Sergejevič Puškin
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/3490/bmid_belkinovy-povidky-povesti-pokojnogo-sYz-3490.jpg
4
68
68
Bělkinovy povídky patří mezi nejlepší Puškinova prozaická díla, ačkoliv autor sám se čtenáři v předmluvě představuje jako pouhý editor nalezeného rukopisu jakéhosi již zemřelého Ivana Petroviče Bělkina. Z povídkového cyklu tak činí namísto díla literární autority výpověď blíže neznámého člověka o světě a životě v něm. To mu umožňuje postavit do středu dění zvláštně obyčejné postavy, které se později staly inspirací pro celou moderní ruskou literaturu.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2007 , GaramondOriginální název:
Повести покойного Ивана Петровича Белкина (Pověsti pokojnogo Ivana Petroviča Bělkina), 1830
více info...
Přidat komentář
Nejspíš zde půjdu proti proudu, ale Puškinovy povídky mě nikterak neohromily. Při čtení jsem neudržela pozornost, často mi vyprávění přišlo takové suché, příběh do poslední chvíle o ničem. Během poslední povídky jsem měla deja vu... Vypadalo to celé jako pokus o vykradení Karamzina - nebo alespoň o nápodobu jeho tvorby. Karamzin píše mnohem poutavěji, člověk se od povídky nemůže odtrhnout, Karamzinovy sentimentalistické povídky jsou zkrátka mnohem lepší. Možná se ale tomu stylu jen chtěl Puškin vysmát...
Myslím že za pozornost z Puškinovy tvorby stojí spíše poemy, pohádky nebo Evžen Oněgin.
Opět vynikající ironický Puškin, sice v trochu odlišné póze než v epickém Oněginovi či lyrických básních, přesto se pořád jedná o klenot literárního písemnictví, který zůstává aktuální svými metafikčními postupy, kterými Puškin působil již v romanticko-realistickém období značně postmoderně.
Je to nadhled, vtip, ironické pomrkávání na čtenáře, které povyšuje tuto sbírku povídek nad "pouhý" význačný milník etapy ruského písemnictví a zachycení pozdně romantické a raně realistické tvorby.
Každá z povídek je ukázkou toho, jak se mají povídky psát, jak si získat čtenáře, nepustit ho, a nechat ho nespokojeného (v dobrém slova smyslu) i po posledním dočteném řádku povídky.
Nějak jsem nepochopila pointu a vůbec smysl těchto povídek. Nebyly vyloženě nudné, ale nebylo v nich absolutně nic poučného ani přínosného. Možná se k nim vrátím v budoucnu a zkusím to ještě jednou.
No ja nevim.
Po Kapitanske dcerce docela vo nicem. Pet povidek, ktery jsou tak streleny, ze se nedivim, ze Pushkina zastrelili, hahaha! LOL. Pali, to se ti povedlo. Ze? No jo. No haha.
Jde to tedy nejak takhle: Nasta chce Ivana. Predstira, ze je Masta. Ivan se zamiluje do Masty. Ale ma si vzit Nastu. Zjisti, ze Nasta je Masta. A tak dale pana krale.
Dojde i na nejake duely, umrti a podobne srandy carskeho Ruska, takze ve finale 6/10, ale zitra si to asi pamatovat nebudu. Ale to je mozna tim, ze moc piju.
Takhle si představuji sbírku povídek. Různorodé a vždy něčím oslovující povídky mě utvrdily v názoru, že Puškin patří právem na polici vyvolených. Někdy parodie, někdy je jen k sentimentálnímu příběhu zběhlé dcery připsán nečekaný (tedy reálný) konec, jindy zas variace na duchařinu, tolik populární v době vzniku.
Kdo má nějaký pojem o vývoji světové literatury, ten se do Bělkinových povídek určitě rád podívá.
Povídky ze světa, kdy být oficírem byla čest, kdy vztahy mezi lidmi byly jasné a člověk se vyrovnával s "nepohodlím" přírody. Toto vydání je dvojjazyčné, v ruštině zkousnutelné i pro mírně pokročilé.
Štítky knihy
ruská literatura dvojjazyčná vydání
Část díla
- Majitel pohřebního ústavu 1830
- Povídky nebožtíka Ivana Petroviče Bělkina 1830
- Slečna selka / Sedliacka slečna 1830
- Staniční dozorce / Staničný dozorca 1830
- Vánice / Metelice / Metelica 1830
Autorovy další knížky
| 1999 |  Evžen Oněgin / Евгений Онегин |
| 1955 |  Piková dáma |
| 1962 | Vyšel jsem dřív než hvězda ranní |
| 1960 | Piková dáma a jiné povídky |
| 1938 | Měděný jezdec |
No, Výstřel je nenormálně dobré dílo, které na pár stranách nese neskutečnou myšlenku. Ostatní povídky jsou slabší, ale jsou fajn.