Zeď / Múr

Povídka od: Jean-Paul Sartre
Z knihy: Zeď, Zeď / Nevolnost


Povídka napsané z období španělské občanské války. Pojednává o třech zatčených levicových republikánech, kteří jsou bez řádného soudního procesu falangisty odsouzeni k smrti zastřelením. Rozsudek má být vykonán následující ráno. Jedná se o mladého Juana Mirbala, který tvrdí, že se neúčastnil žádných akcí na rozdíl od svého anarchistiského bratra Josého. Nechápe, proč byl uvězněn a odsouzen k smrti. Druhým odsouzencem je Tom Steinbock sloužící v Mezinárodní brigádě, jenž v rozhovoru s kolegy noc před popravou popisuje své činy a vraždy. Osobou, jež vypráví děj je Pablo Ibbieta. Hlavní část se odehrává během noci v suterénní místnosti přestavěné nemocnice, kde čekají tři republikáni na popravu. Jsou zde nastíněny psychické a fyzické stavy vědomí a organizmu v konfrontaci s nevyhnutelností blízké smrti. Do místnosti je přizván belgický lékař, aby odsouzené doprovázel, i když není znám jeho skutečný důvod přítomnosti.

Originální název:

Le Mur


Rok vydání originálu: 1938

Povídka vyšla v knize:

Komentáře (3)

Přidat komentář

Nuny
10.07.2019 5 z 5

To co jsem při čtení cítila se nedá ani popsat. Myšlenkově je to velmi slušné dílo.
Ten protiklad tří vězňů jdoucí na popravu a lékaře, který ráno vyjde z kobky a půjde si po svých, je ohromující.
Nejvíce mě dostal závěr, smála jsem se stejně, jako se na konci smál "hlavní hrdina" povídky.

gersie
27.11.2016 4 z 5

Líbilo se mi jakým způsobem dovedl podat tak velmi těžké téma, moc krásně se s tím vypořádal.


Klamm
25.09.2016 4 z 5

Nevím proč, ale nejvíc mi utkvěl v paměti pocit propoceného těla a košile vězně Pablo Ibbieta uprostřed chladné vězenské kobky.

,,To nás odnáší proud, takový je život. Nemůžeme tomu ani rozumět, ani to nelze soudit, jen se můžeme dát unášet."

I když výše uvedená věta je z povídky Intimita, myslím že atmosféru Zdi nijak nezastíní.
80%