AbigailBC
přečtené 265
Divoký pes
2004,
Kathe Koja
Moje srdcovka. Poprvé jsem ji četla někdy na základce, s dychtivostí jsem se na ni těšila, protože mi knihovnice řekla, ať si ji nepůjčuju, že je příliš smutná, má špatný konec a čtení pro děti to zrovna není (i když byla v dětském oddělení). O to víc jsem ji chtěla. Pamatuju si, že jsem z ní byla šokovaná; příjemně, protože to byla nejspíš moje první kniha, která vypadla ze stereotypu šťastných konců. Mimo jiné jsem se hodně (opravdu hodně!) viděla v roli Ráchel, jelikož jsem dělala velmi podobné věci, jako ona. Hrozně dlouho jsem ji potom nemohla sehnat a díky bazaru tady na databázi se ke mně konečně zase dostala zpátky - a nikdy se jí už nevzdám! Zbožňuju autorčin styl psaní, její postavy i dějové zvraty. Myslela jsem, že se mi tolik líbit nebude, když jsem ji četla jako malá, ale přišla mi snad ještě lepší. Velmi doporučuji, protože nechává nahlížet do zákulisí útulků a jak většina psů zde končí, protože jich je prostě strašně moc a každý přece bude chtít štěně po mém psovi, protože je ten nejlepší... ale takhle to nechodí a kniha jen ukazuje realitu s krátkým, smutným, ale zároveň moc krásným příběhem.... celý text
