Afilada
přečtené 344
Poslední kabriolet
1983,
Anton Myrer
Během studia a krátce po něm - moje předůležitá kniha. Vyšla za bolševika a ukázala nám, že svět vůbec není rudý, že i za oceánem žijí lidé se svými radostmi a starostmi.... celý text
Ve sladké tísni klína
2015,
Jakub Šofar
Čtenářské pohlazení, které mne provázelo po nejtěžší dny covidové karantény. Gratuluji autorům, jsem díky nim na českou literaturu ještě pyšnější, než doposud.... celý text
Karikatura mého panenství
1990,
Naděžda Slunská
Milá poezie. Autorka je psycholožka a i ty se musí nějak vyventilovat, v tomto případě básnicky vypsat. Autorem jediné ilustrace je Karel Nepraš
Vybíjená
2004,
Michal Viewegh
Jedna z nejlepších knih od Viewegha. Je vidět, že autor životu rozumí a umí to kvalitní formou předat.
Padesát odstínů šedi
2012,
E. L. James (p)
Nudný až únavný příběh bez napětí, bez gradace, bez katarze. Skvělý marketing ale udělal z této knihy "hit". Ani film nebyl lepší.
Pornografie
2003,
Isabel Tang
Nejde o erotickou knihu. Zcela věcně uvádí historický vývoj zobrazování pohlavnosti.
Emanuela / Emanuela (Antipanna)
1990,
Emmanuelle Arsan (p)
Kdysi nedosažitelná kniha, nyní (v dobrém slova smyslu) plážové čtení.
XXX Comix Speciál: Gulliveriana
1998,
Milo Manara
Milo Manara nádherně kreslí, takže za to plný počet bodů. Z hlediska erotiky poměrně cudné dílo, vhodné i pro mládež s dosud nepříliš rozvinutou sexualitou.
Druuna 2
2016,
Paolo Eleuteri Serpieri
Serpieri umí úžasně malovat, příběh je (zdánlivě) druhotný, znepokojivé potěšení pro oko i duši.
Příběh O / Návrat do Roissy
2013,
Pauline Réage (p)
Kniha není vhodná pro prudérní čtenáře. Je fajn, že se již nejedná o (u nás) zakázanou literaturu. Jedna z biblí moderní erotické literatury.
Klik
2017,
Milo Manara
Milo Manara umí kreslit, dávám mu všechny hvězdy. Příběh je trochu "na jedno brdo", ale to vlastně vůbec nevadí.
Nikola Šuhaj loupežník
2005,
Ivan Olbracht (p)
Nádherný jazyk, přiblížení drsného života v čarokrásné Zakarpatské Ukrajině cca před sto lety. Podmanivý dramatický příběh dobra a zla, pravdy a lásky. Není však pravdivý. Nikola byl ve skutečnosti bandita, násilník a vrah, nicméně Olbracht jako správný zakládající člen strany (komunista 1921-1929) jeho příběh po bolševicku převrátil zcela na ruby, takže vznikla další národní legenda. Také je třeba uvést, že v letech 1945-1949 působil Olbracht jako cenzor, který vyřazoval z knihoven "závadné" knihy. Nicméně literát to byl dobrý a tato kniha a příběh patří do naší národní pokladnice.... celý text
