Ainyska
přečtené 497
Květy slunce
2019,
Rupi Kaur
Tato sbírka básní je o něco více pozitivnější, než předchozí kniha Mléko a med. Některé básně pohladí po duši, některé naštvou, ale to je úděl těchto knih, vyvolat emoce. První kniha ve mně vyvolala úzkost, tato spíše pozitivní emoce. Obě stojí za přečtení a je možné, že se ke knihám někdy vrátím. I když to běžně nedělám, tady musím - citace: "abych usnula musím si představovat jak vedle mě ležíš tiskneš se ke mně zezadu v dokonalém souladu dokud neuslyším tvůj dech musím šeptat tvoje jméno dokud neodpovíš a nezačneš se mnou mluvit dokud se má mysl neunaví a nenechá mě usnout" - představy A ještě jedna životní pravda: "toužím po tobě ale ty toužíš po jiné ty co mě chtějí odmítám protože chci někoho jiného" - tak to chodí... celý text
Zuzanin dech
2020,
Jakuba Katalpa (p)
Věřím, že tato kniha ve mně nějakou dobu zůstane. Je to příběh jedné neuvěřitelně silné dívky, později ženy. Kniha je velmi čtivá a stránky přímo letí pod rukama. A posledních pár stran? Neodtrhnete se, musíte co nejdříve zjistit, jak to dopadne a jestli se Zuzana dokáže vzepřít. Osobně mě konec trochu zklamal, připomnělo mi to knihy od Shari Lapeny aneb vyvrcholení na posledních 5 stranách a pak konec. Zajímalo by mě, jak to pokračovalo a zda hrdinka někdy zjistí, kdo může za její odhalení a následný přesun do koncentračního tábora. Jestli se Jan někdy dozví, že Zuzana žije a jak to s ní dopadlo. Hlavní dějová linka se sice uzavřela, ale zůstalo hodně otázek kolem příběhu, které nebudou zodpovězeny.... celý text
Sluha dvou pánů
2009,
Carlo Goldoni
Sluha dvou pánů je moje srdcová záležitost. Poprvé jsem tuto komedii viděla v našem místním divadle, bylo to na základní škole a díky výbornému výkonu místních herců, jsem se do této hry zamilovala. Další skvělým počinem je divadelní představení s panem Donutilem a spol.. Ti tomu nasadili zase o něco vyšší laťku. Knižní předloha je také skvělá, když vezmu v úvahu léta, ve kterých vznikala. Doporučuji všem, kteří mají rádi milý a nenáročný humor.... celý text
Tatér z Osvětimi
2018,
Heather Morris
Přečetla jsem již mnoho knih na téma holocaustu a souhlasím s tím, že některé věci jsou sporné s realitou. Ovšem je to román (není to literatura faktu) a tak se k tomu taky stavím. Za sebe doporučuji. Není to nijak drastické, spíš je to ze soudku těch oddechových knih na toto téma.... celý text
Nejděsivější československé zločiny
2019,
Jaromír Slušný
Tak tohle není vůbec špatné, jsem ráda, že tato knížka je součástí mé knihovny. Případy jsou popsány celistvě, ale bez zbytečné omáčky kolem. Líbí se mi, jak autor poukazuje až na nesmyslné chyby a laxnost policie a naproti tomu, jak se policie dokázala ze svých chyb poučit. Což se vyplatilo u dalších případů. Jednu hvězdu dolů za překlepy, které jsou dost rušivé.... celý text
Terapie sdílením vol. 2
2019,
Ester Geislerová
Nebudu se opakovat, stejné jako jednička, na IG dobrý, do knihy ne. Navíc se mi zdá, že se něco opakovalo z jedničky. Deník FB matky, který je na podobné bázi, byl daleko lepší...... celý text
Terapie sdílením
2018,
Ester Geislerová
Přečtu si i druhý díl, když už ho mám půjčený..... naštěstí. Zasmála jsem se asi 2x, jinak mi to přišlo spíš trapné. Dvě slova na celé straně velkým písmem a souvislý text na začátku a na konci tak malinkatým písmem, že člověk potřebuje skoro lupu (tohle někdo nedomyslel), jako by někdo chtěl na poslední straně šetřit papírem. :D Pravda je, že i jedna z autorek mi není moc sympatická a její smysl pro "humor" mě v tom ještě utvrdil. Souhlasím s tvrzením níže..... škoda papíru.... celý text
Psychopat
2003,
Katerina Kaltsogianni
Kniha "Psychopat aneb po hlavě mi nikdo skákat nebude, po těle komu dovolím" je knihou, která řeší velmi důležitou otázku domácího násilí, ovšem forma zpracování je velmi špatná. Knihu jsem kdysi dávno četla, ale nepamatovala si děj, proto jsem si ji přečetla znovu. Autorka měla uposlechnout doporučení korektorky, protože kniha opravdu nemá hlavu ani patu. Neustále přeskakování v ději je matoucí a chvilkama jsem nevěděla ve kterém období autorčina života vlastně jsem. Rady na konci kapitoly ve stylu "Tajemství" mě po nějaké době začaly rozčilovat. Nebudu soudit to, jak do toho autorka spadla a že byla hloupá, protože to neutla hned zpočátku, když sama cítila, že je něco špatně. Každá do toho můžeme spadnout ani nevíme jak. Na druhou stranu, líbila se mi její řecká nátura a to co dokázala vybudovat, za to má můj obdiv. Vlastně i za to, že to přežila a vyšla z toho s grácií. Téma alarmující a potřebné ukazovat světu, ale kniha jako taková se mi četla velice špatně.... celý text
