argamit
přečtené 30
Ostrovy
2019,
Dora Kaprálová
Líbí se mi, jak nenuceně je to napsané. Ty povídky si na nic nehrají, nechtějí šokovat nebo ohromovat. Je to prostě jen vyprávění a vtipné nebo smutné postřehy. Nenucenost je přítomná i v tom, jak lehko se tu narušuje struktura povídek - často nejsou sevřené, skončí úplně někde jinde, než kde začaly, jejich téma se občas vyloupne až někde v polovině textu. Jinde by mi to vadilo, tady to funguje. Vlastně jediné, co mi překáželo, byly občasné pokusy o to pozdvihnout knihu Konceptem: ostrovy se tam omílají a dostávají různé přívlastky, ale kromě celkem bezprostřední metafory ohraničenosti to nikam dál nesměřuje, spíš je to opakování ubíjející. Stejně tak 21 gramů a duše... proč? Občas povídka skončí až příliš tezovitě, jako by se autorka bála nechat promluvit samotný příběh, chtěla ho ještě dovysvětlit. To nemuselo být... ale i tak, fajn. Možná i proto, že jsem žil v Berlíně.... celý text
Vytěženej kraj
2019,
Veronika Bendová
Dobré téma, výborné jednotlivé scény, těší mě empatie k postavám, jen je škoda, že to není tažené silnějším příběhem (detektivka s Koryčanem je dobře vypointovaná a uzavřená, ale na mě působila v novele trochu moc nahodile na to, aby mohla strukturovat knihu; milostný příběh to taky nijak zvlášť netáhne). A škoda, že informace o regionu, celkem zajímavé, jsou podávané skoro pořád skrz promluvy Huga, místy se to z novely mění v zápis z exkurze. Čekal jsem, že v novele bude víc zapracován rozdíl mezi tím, jak to v severních Čechách skutečně vypadá a jak nám to předhazují literatura a seriály, ale tohle téma se po prvních stránkách ztratí a dál kniha razí celkem klasický obraz severních Čech. Tohle by Kleopatru asi nepotěšilo.... celý text
