Baru1236
přečtené 272
Kniha života
2015,
Deborah Harkness
Budu tady hodnotit druhý i třetí díl, protože jsem je oba přečetla rychle po sobě, částečně proto abych to už měla za sebou. Oba díly byly lepší než první. Už nebyly plné vědeckých termínu, děj odsýpal svižněji. Opět, svět co autorka vytvořila je úžasný. Je propracovaný do detailů a je v něm použito mnoho originálních prvků. Ani hlavní postavy už mi tak nevadily, ikdyž neříkám, že mě jejich chování někdy nefrustrovalo. Bohužel, co mi na celé sérii vadilo byl autorčin styl psaní. Patřím mezi lidi, co občas čtou fan-příběhy na internetu a tohle je přesně ten styl, co se tam hojně objevuje. Asi jsem od autorky "světově úspěšné trilogie" čekala víc.... celý text
Čas čarodějnic
2011,
Deborah Harkness
Opravdu nevím, co si o téhle knize myslet. Nápad sám o sobě je fakt skvělý ale kniha mým očekáváním nedostála. Za prvé mi chvilku trvalo než jsem se vůbec začetla. Autorčiny všudypřítomné popisy všeho a všech mě poněkud iritovali už od začátku a potom jsem je už rovnou přeskakovala. Samotná kniha obsahuje až přehnaně moc vědeckých frází. Aspoň teda pro mě. Chápu, že to má asi dodat na autentičnosti, ale v polovině knihy mě to přestalo bavit. Kdybych chtěla číst o vědě, koupím si učebnici. Co se týče příběhu, oproštěného od všech těch vědeckých vsuvek, připomíná mi spíše fanfikci. Všechno je rychle a hned, na nic se nemusí vykládat přílišné množství práce. O změnách v chování a povahách postav raketovou rychlostí ani nemluvě. U některých pasáží jsem se doslova ošívala a několikrát jsem se musela podívat, abych si ověřila, kolik vůbec autorce je. Vztah hlavních postav mi nepřišel věřitelný. Na to jak neustále mluvili o lásce i jak si ji "dokazovali", prostě to nevypadalo opravdově. Jak se na to teď dívám trochu s odstupem, začínám si uvědomovat, že ani samotné hlavní postavy mi příliš nesedli. Není na nich nic, s čím by se čtenář sám pokusil nějak ztotožnit. Ke konci mě Dianino chování začínalo lehce rozčilovat. Na to, že se má jednat o dospělou ženu s doktorátem mi občas spíše připomínala zamilovanou puberťačku, která se neohlíží na nic a na nikoho. A Matthew byl většinu času buď naštvaný nebo ze sebe chrlil jednu historickou poznámku za druhou. Možná kdyby se autorka věnovala víc ději než zdlouhavým popisům dopadlo by to lépe. Docela zklamání.... celý text
