Bílá paní
přečtené 747
Ztracený svět v podzemí
2008,
Roderick Gordon
Zvláštní kniha a tady překvapivě nadhodnocená. Skočila jsem do ní, aniž bych věděla, do čeho se pouštím, a celkem mě překvapilo, že je kniha "pro děti a mládež" - vím, že dnešní děti už jsou dost ostřílené a já se taky považuji za dost odolného čtenáře, ale celá kniha byla dost ponurá, místy krvavá a hlavně zdlouhavá, takže jsem toho světa měla po 400 stránkách dost :D A to je hlavní problém, který s Tunely (knihu jsem četla v originále, tak se nemůžu vyjádřit k překladu) mám. Prominula bych autorům pomalejší tempo příběhu, klišoidní a nezajímavé, ač poměrně sympatické hlavní hrdiny, i neuměle vtěsnané mini-zápletky, jejichž jediný - zdá se mi - smysl je čtenáře ještě víc vyšokovat či zdeptat a pak už se k nim nikdo nevrací - (Willova psychicky narušená matka, jeho nemoc) pokud se k tomu autoři vrátí v dalších dílech, beru zpět. Takhle to působí jen trochu plytce, což je škoda, protože by se s tím psychologicky dalo dobře pracovat. Když už se autoři pouštějí do takových premis, měli by je patřičně využít. Ale zjednodušeně... svět Podzemí prostě není sympatický, což není nutně jeho brutalitou nebo potemnělostí - jakýkoliv fantasy svět, pokud je dobře vystavěn, má svá děsivá tajemství, historii, antagonisty, leckdy by tam nikdo z nás žít nechtěl. Ale přesto se tam rádi vracíme, protože mají své kouzlo. To světu Podzemí prostě chybí. Je to hrozně subjektivní, ale zároveň pro mě neskutečně důležitá věc. I přesto dám druhému dílu šanci. Zápletka se mi líbila a zajímá mě, co je s Bartlebym :D... celý text
