Bonda
přečtené 1122
Co je ti do toho
2020,
Hana Lundiaková
Skvěle napsané. Ale zdá se mi, jako by se pod sympatickou revoltu proti konvenční morálce (chytře je tam zobrazena bída státní školy) schovala i lhostejnost vůči prožitkům (a právům) dítěte. Lolita i Doktor Živago jsou silné texty v místech, kde se pootočí perspektiva a letmo nahlídneme, jaký zmar a tíhu vneslo zneužívání do vnitřního života Lolity i Lary. V knize Co je ti do toho je postava nešťastného dítěte v extrémní rodinné situaci. Dítě nejspíš týrané dospělým, které další dospělý zneužije. A pak se ten dospělý poplácává po zádech, že se nenechal zotročit obvyklým nedomrlým vztahem ke slasti, vedoucím k odpírání. Breton napsal: vyjít na ulici a střílet do davu. Ten výrok beru jako obraz čistého vzdoru, ve kterém chybí vykreslení oběti.... celý text
Léčivé pohádky pro dětskou duši
2019,
Romana Suchá
Dobrá je interaktivita s obrázky (rozhrň rukou skály, ať se rozestoupí; vezmi klíč a otoč jím v zámku...). Příběhy jsou zalité sluncem a navozují prožitek úspěchu, vnitřního klidu a harmonie ve vztazích s vrstevníky (v pohádce Sněhová vločka). Vypravěč se obrací přímo na čtenáře a přesvědčuje ho, že si příjemný pocit vyvolaný fantazijním čtenářským zážitkem může přenést do dalšího života. Věřím, že tahle strategie může trochu posílit děti toužící po klidu, po pocitu vnitřní síly nebo po hezkých vztazích s vrstevníky. To, co zažili (alespoň) ve fantazii, budou mít tendenci napodobit. Ale vážné problémy je samozřejmě třeba léčit jinak. I přesto, že se mi nelíbí ilustrace, text získal mou sympatii a už mám naplánované čtení s dítětem. Edit: Bylo přečteno, pětiletá si s knihou ráda pohrála, poslechla si ji. Podruhé si ji už pro četbu nevybrala.... celý text
Nádherné úterý čili Slečna Brambůrková chodí po světě
2014,
Daisy Mrázková
Minulost je provázána se současností a lidé z dávných dob ovlivňují naše dnešní kroky. Svět je plný skrytých spletitých stezek, po kterých někdo šel a svou cestu prožíval.... celý text
Všechno je to na zahradě
2013,
Petr Borkovec
Básně, které přirozeně přitahují pozornost k jazyku. S dcerou (5) nás zaujal obraz "Kolem prolétl / promoklý motýl". Verš jsme pak různé variovaly až k dceřině poslední rozpustilé verzi "Kolem prolétla / promoklá nepromokavá bunda". Pak jsme dumaly nad pralesy a prameny, jak to těm slovům vedle sebe svědčí a jsou-li k pramenům nějaké meny? Homonymie snící sovy (Sova sní, sova sní / kdo ji vzbudí, toho sní) na první pohled není nápaditá, ale způsob, jakým je napojená na celou náladu básně, jak je rozvíjená, rozhodně není prvoplánový ani jednoduchý. Moc se nám líbily nápady, co všechno lze dělat s mraky a co by všechno mohlo být pod obráceným kamenem. Dcerku rozesmálo, že báseň může být jen na dva řádky. A úplně největší úspěch měly básně z čínského altánku. Konečně poezie pro děti, která naplňuje význam obou slov (skvělá poezie a je přesvědčivá pro děti). Obrácený kámen Obrátíš kámen, uvidíš prazvířata, pralidi, přesličky a procesí. prameny a pralesy. Všechno je to na zahradě pod plochými kameny.... celý text
Strakáč a Tioni
2019,
Daniel Rušar
Chytře zachycuje východisko z leckteré nepříjemné sociální situace: zapojení sebevědomí a nadhledu. Tohle kouzlo opravdu funguje. Chytit tu šťastnou chvíli uvolnění, kdy jsem sám se sebou v pohodě, za pačesy. A užít si ji. Protože když člověka nepřijímají ostatní, pořád ještě může přijmout sám sebe. A ano, jasně, že se to pak projeví i v postoji ostatních, ale to v tu chvíli není nejdůležitější. Knížka podle mě může být dobrý dílek ve skládačce terapie dětského outsidera. A věřím, že funguje i jako prevence. Na příkladu Strakáče dítě nahlédne do tématu sociálního vyloučení a trochu si ji prožije a promyslí ještě dřív, než se s něčím takovým setká v realitě a samo se ocitne v jedné nebo druhé roli: mezi většinou nebo jako odmítaný outsider.... celý text
Kluk s míčem
1978,
Daisy Mrázková
Na první pohled to vypadá jako nádherná kniha pro děti. Až při čtení zjistíte, že jde o plnohodnotnou a exkluzivní knížku i pro dospělé. Je to tím, že vypravěčem je malý chlapec, jehož vnitřní svět je autentický, bohatý a hluboký. Přestože je povahou jiný typ než já, při četbě se mi znovuotevřelo vlastní dětství a rozpomněla jsem se na konkrétní stavy mysli, dávno už zapomenuté. Daisy Mrázkovou jsem vždycky obdivovala víc jako výtvarníci. Ale tady je vidět, že byla i geniální spisovatelka. Mimochodem, kniha je zajímavá i pro děti, dcera (čerstvě 5) poslouchala zaujatě a chtěla číst opakovaně. Myslím, že ji kromě hravosti a fantazie (obr si hraje s autíčky) a zobrazení komunikace mezi různými typy dětí zaujala závěrečná proměna vypravěče, kterou sám pojmenoval takhle: „Trofi, vyrostli jsme. Nebude se pořád na písku. Bude se číst.“ Jen pár slov a poodhalí celý vesmír zkušenosti dítěte.... celý text
