bookwoman přečtené 307

Slepá mapa 2017, Alena Mornštajnová

Nádherná! Opět jsem nadšená, jako vždycky, když čtu díla psaná paní autorkou.

Bílá nemoc 2004, Karel Čapek

Jedna z mého seznamu knížek k maturitě, byla moc zajímavá, čtivá a určitě jsem ráda, že jsem se k ní dostala. Za mě lepší, než Válka s mloky, která mě vůbec neoslovila, ale doufám, že jí dám někdy další šanci.... celý text

Konec prokrastinace 2013, Petr Ludwig

Knihu jsem si chtěla přečíst dlouhou dobu, protože se samozřejmě s prokrastinací setkávám i já a taky proto, že jsem v minulosti sledovala autora i na Instagramu, takže jsem knihu vídala i tam. Knížka je rychle přečtená, protože obsahuje velké množství obrázků na kterých je vysvětleno to, o čem autor píše. Myšlenky v knize nejsou špatné, o některých z nich jsem už slyšela někdy dříve, nicméně proto, že tento komentář píšu s poměrně větším odstupem času po přečtení se nedá říct, že bych prokrastinovat přestala, nebo prokrastinaci nějak výrazně omezila. Knize dávám tři hvězdičky, protože i když jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst, tak mi to zase nedalo tolik, co jsem očekávala.... celý text

Král Lávra 2006, Karel Havlíček Borovský

Báseň jsem znova četla k maturitě, nicméně i předtím už jsem se s ní několikrát setkala, když jsme se o ní učili. Jednoduchá, velmi čtivá i rychle přečtená, protože není dlouhá. Líbí se mi, jak Borovský uměl zesměšnit situaci tak, že to pochopí opravdu každý a ještě se u toho i pobaví. Jsem ráda, že jsem se s básní mohla opět setkat, protože tohle dílo se neomrzí.... celý text

Alchymista (ilustrované vydání) 2007, Paulo Coelho

Knihu jsem četla v rámci maturitní četby, protože mi byla velmi doporučována jako skvělá knížka, kterou prostě potřebuju mít na seznamu těch přečtených. Ano, příběh obsahoval zajímavé myšlenky a jsem ráda, že jsem knihu přečetla, nicméně jsem čekala víc. Chvílemi mi to přišlo takové o ničem, i přesto mám pár částí, které se mi líbily. Možná, jestli se ke knížce někdy v životě vrátím, se mi budou její myšlenky líbit více. Taky jsem v průběhu čtení zjistila, že mé oblíbené citáty jsou z právě této knihy, například "Nejtemnější chvíle nastává vždy před úsvitem" anebo můj velmi oblíbený "Když něco chceš, celý Vesmír se spojí, abys toho dosáhl". A u vydání, které jsem četla, musím taky zmínit překrásné ilustrace v celé knize.... celý text

Jeptiška 2015, Denis Diderot

Ani moc nevím, co si mám o této knize myslet. Začala jsem číst s tím záměrem, že bude jedna z knih mé maturitní četby, nicméně poté jsem se od profesorky češtiny dozvěděla, že kniha je poměrně náročná na rozbor a že k maturitě není moc doporučována. Myslím si, že věděla o čem mluví, protože po přečtení bych si ji nejspíš k maturitě ani nedávala z toho důvodu, že rozbor by mohl být trochu složitější (čímž nechci nikoho od čtení odradit :D). Před čtením mě zaujal děj knihy, přišlo mi to jako moc zajímavé téma, což neříkám, že není, ale asi jsem od toho čekala víc. V některých částech knihy jsem se mírně nudila, zejména když sestra Zuzana pořád opakovala, že nechce být v klášteře a že dá vše za to, aby být nemusela. Ano, rozumím, že musela být ve strašné situaci, protože pro lidi, kteří to poslání prostě nemají to není, ale v jedné části knihy se to podle mě opakovalo až moc. Nicméně Zuzana byla ztvárněna jako odvážná žena se silnou osobností, která to vůbec neměla lehké a bylo zajímavé číst o jejích myšlenkách a o tom, jak to zvládá. Co se dalších postav knihy týče, tak většinu z nich jsem úplně nemusela, začalo to tím, když se Zuzany zřekli její rodiče. Většina z matek představených mi taky nebyla nijak sympatická, například pozdější matka představená v klášteře Longchamp Kristýna (kde to mimochodem bylo fakt šílené, zejména mučení a urážky Zuzany), dále matka představená klášteru v Arpajonu, která Zuzanu milovala a ostatní sestry na Zuzanu žárlily. Nicméně mezi mé oblíbené postavy patří určitě matka představená De Mony, sestra Uršula (která Zuzaně pomáhala doručit dopis, mimochodem mi bylo opravdu líto když umírala), pan Manouri – advokát, který byl velmi hodný a trpělivý, opravdu chtěl poskytnout pomoc a mezi mé oblíbené postavy bych zařadila asi i Markýze de Croismare, který jí slíbil práci chůvy a trval na tom, což bylo velmi laskavé. Nakonec bych chtěla zmínit, že i když jsem asi od knihy čekala víc, jsem ráda, že jsem si ji přečetla, protože si nevybavuji, že bych někdy četla něco podobného.... celý text

Farma zvířat 2015, George Orwell (p)

Knihu jsem si vybrala jako maturitní četbu, a díkybohu za to, jsem velmi ráda, že jsem si ji přečetla a doporučuji přečíst i lidem, kteří mají maturitu dávno za sebou! Na příkladu zvířecího společenství Orwell dokonale znázornil komunistický režim a to, jakým způsobem probíhá. Kniha se četla dobře a velmi rychle, přesvědčila mě, že nekončím čtením Orwella, ale mám v plánu pokračovat dílem 1984.... celý text

Proměna 2013, Franz Kafka

Ani nevím, jak mám tuto knihu okomentovat. Zajímavé, zvláštní, nevšední. Určitě jsem ale ráda, že jsem si tuto knihu přečetla, protože jsme se o autorovi a jeho tvorbě hodně bavili v hodinách češtiny. Což je možná i trochu škoda, protože jsme se učili i o tom, jak kniha skončí, takže si myslím, že kdybych knihu přečetla ještě předtím, možná bych z toho měla jiný dojem, takhle jsem přesně věděla, co od toho mám čekat. Nicméně příběh se mi četl dobře a rychle, nejspíš svým zajímavým námětem. Řehoře po proměně mi bylo docela líto, protože musí být vcelku děsivé se takto probudit, ale mrzelo mě chování jeho rodiny, které jsem však potom později docela chápala, protože to nemohlo být lehké ani pro ně, když museli začít žít docela jinak. Na knize se mi moc líbily ilustrace, které byly velmi zajímavé. Myslím si, že o knize i o autorovi se bude dobře mluvit u maturity, a protože kniha není dlouhá, je pro nás maturanty podle mě skvělá.... celý text

Petr a Lucie 2000, Romain Rolland

Knihu jsem si přečetla díky doporučení na maturitní četbu, protože jsem slyšela samé pozitivní názory. A taky možná proto jsem čekala trochu víc, i když nemůžu říct, že by se mi kniha nelíbila. Četla se rychle, děj byl ze zajímavé doby a hlavně hlavní postavy byly ve stejném věku jako já (neboli Petr určitě, věk Lucie přesně uvedený nebyl). Líbilo se mi, jak Petr díky Lucii postupně dospíval, i když mě mrzelo, jaký má kniha konec. Myslím si, že případně se u maturity bude o knize hovořit dobře, takže ji případným dalším maturantům můžu také doporučit dále.... celý text

Zázračný úklid v hlavě – Kouzlo nehrocení 2017, Sarah Knight
ztráta času

Toto ze mě neee, nedoporučuju a od knihy jsem čekala úplně něco jiného. Kromě pár rádoby vtipných vět se opakovaly pořád stejné fráze typu: nehrotťe, přestaňte hrotit, to už nehrotím a neustále připomínaná metoda ToMěNetrápí… Nevím, knihu jsem teda konečně už dočetla, ale nemám pocit, že by mi to něco předalo…... celý text

Okamžiky štěstí 2016, Patrik Hartl

Už dlouho jsem měla v plánu si přečíst nějakou z knih od v současnosti velmi známého autora Patrika Hartla, takže když jsem měla možnost přečíst si tuto, neváhala jsem. Zaujalo mě, že je to vlastně dvojromán, u kterého si my čtenáři můžeme vybrat, z jaké strany chceme začít číst. Já jsem jen tak bez přemýšlení začala příběhem Veroniky a jsem ráda, protože mě asi bavil i víc a četl se mi rychleji než příběh jejího bratra Jáchyma. Mrzelo mě, co se stalo jejich rodičům, protože to musí být šílené. Ačkoli mi Veronika byla sympatická a překvapovalo mě, co všechno zvládá skrz vysokou školu, práci a její dceru, nějaké její rozhodnutí jsem tak úplně nechápala a přišlo mi, že si to občas dělá těžším sama. Jáchym, i přesto, že mi přišlo, že vlastně občas neví, co od života chce, na ni byl v každé situaci hodný a bylo moc pěkné, jak ji pomáhal, celkově se mi líbilo, jak jako sourozenci drželi při sobě a vždycky tam byli pro toho druhého. Taky se mi líbilo, jak u Veroniky a Jáchyma bydleli jejich kamarádi a spolužáci z vysoké, protože myslím, že to tak vyhovovalo všem. Zajímavé bylo, jak se při čtení druhé části (u mě té Jáchymovy) začaly příběhy propojovat a zapadat do sebe, ačkoli konec Jáchymovy části mě překvapil, ale líbil se mi. I když to byla moje první přečtená kniha od Hartla, určitě to nebyla poslední a až zase bude možnost, nějakou si určitě zase ráda přečtu. Ačkoli je to jen “obyčejný” román ze života, tak mě bavil a u příběhu se dá dobře odpočívat, takže za mě ano!... celý text

Veselí 2018, Radka Třeštíková

I když jsem knihu kvůli nedostatku času párkrát odložila, tak vždycky, když jsem se k ní vrátila, mě bavila a četla se dobře, rychle a to i přesto, že tak jako v životě, tak i v některých momentech se toho zase tolik nedělo. Je v ní mnoho vtipných momentů, autorka umí velmi dobře podat situace hlavní hrdinky tak, aby to bylo opravdu zábavné. Bavily mě také věty, výroky v moravském dialektu, přidalo to knize zajímavost a autentičnost. Velmi mě bavil také sarkasmus hlavní postavy. Aby to nebylo jenom veselé, tak mi přišla velmi smutná a bezradná situace otce Elišky, ale líbí se mi, že autorka psala reálně a nepopisovala jenom přikrášlené situace. Jako odpočinkové a nenáročné čtení za mě ano.... celý text

Spalovač mrtvol 2007, Ladislav Fuks

Knihu jsem si vybrala jako jednu z knih maturitní četby a myslím si, že jsem vybrala skvěle. I přes občas dlouhá souvětí se mi to četlo velmi dobře a rychle, příběh byl určitým způsobem zvláštní, unikátní a nevšední a nemám pocit, že bych předtím četla něco podobného. Hlavní postava, pan Kopfrkingl, byla velice zvláštní, fascinovalo mě to, jak byl fascinován smrtí a vším okolo ní. Zajímavé byly také jeho oslovení, jako čarokrásná, nebeská, něžná a tak podobně. V knize je taky velmi pěkně vidět, jak se člověk může nechat ovlivnit a zmanipulovat nátlakem, bylo zajímavé pozorovat chování právě pana Kopfrkingla. Po přečtení jsem viděla i filmovou verzi, která mi přišla snad ještě děsivější než tahle knižní, avšak kniha se mi líbila více. Doufám, že si knihu, až budu o něco starší, přečtu znova, protože si myslím, že to budu vnímat ještě jinak.... celý text

Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka 2018, Evžen Boček

Tento díl za mě ne, docela mě zklamal. Dva roky zpět jsem četla první a druhý díl a byla jsem nadšená, třetí jsem popravdě nečetla, až tento. A nebavilo mě to, přišlo mi, že to je o ničem, nemá to téměř žádný děj a ani ty vtipné pasáže mi tak vtipné nepřišly, což mě mrzí. Uvidím, jestli se ještě někdy dostanu k dílu třetímu, nicméně tento za mě určitě ne.... celý text

Miluj svůj život 2008, Louise L. Hay

Knihu jsem četla na doporučení o seberozvojových knihách a jsem ráda, že jsem knihu přečetla. Napadalo mě v průběhu velmi hodně zajímavých myšlenek a myslím, že o to tady jde. O to, zamyslet se, jak můžeme žít svůj život spokojeněji a šťastněji. I kdyby někdo nesouhlasil se vším úplně, i tak si z toho něco vybere a vezme, třeba i změní. Taky asi nejsem člověk, který by souhlasil s každým slovem, nicméně s něčím ano a něco si po přečtení odnáším. Moc se mi líbilo, že autorka na konci odvyprávěla i svůj vlastní životní příběh, všechno to pak začalo dávat větší smysl. Smysl mi dávaly i cvičení, která nám podle autorky mohou pomoct změnit naše jednání. Knihu jsem měla ve velmi ilustrované verzi, což ji ještě více ozvláštnilo.... celý text

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová

Knihu jsem si přečetla proto, protože jsem o ní slyšela od hodně lidí, stejně tak jako o jméně paní autorky. Bavilo mě to, příběh mi přišel moc zajímavý a velmi dobře se kniha četla. Popravdě hlavní postavy jsem si ani moc neoblíbila, nicméně si nemyslím, že by to vadilo. Svatopluk se měl v životě dobře do té chvíle, než se jejich dceři Blance stalo to, co se stalo, bylo mi líto, že to jejich rodinu ovlivnilo až tak moc, nicméně našli asi nejlepší řešení v takové situaci. I když chápu, že to Svatopluka velmi ovlivnilo, což je samozřejmé, a chápu, že mu život po přestěhování nemusel dávat smysl, byla škoda, že se ke své druhé dceři Bohdaně choval takhle, zvláště i v momentech, kdy měli držet při sobě. Bohdana byla jeho chováním ovlivněna už od dětství, což je pochopitelné, nicméně mi přišlo až nesympatické, jaká byla introvertka a jak nemluvila. Měla jsem však radost, že měla také svou rodinu. Taky jsem měla radost z konce příběhu. Ve zkratce, kniha se mi líbila a podívám se ještě po dalších od této autorky.... celý text

Hypnotizér 2010, Lars Kepler

Moje první a myslím si, že ne poslední přečtená kniha od tohoto autora. Byla čtivá, napínavá a jsem ráda, že jsem si ji přečetla, detektivky mám prostě ráda :-).

Štěstí pro lidi 2018, P. Z. Reizin

Kniha měla velice zajímavý nápad, líbilo se mi, že byl příběh o umělé inteligenci a o tom, jak ovlivňovala lidi odvyprávěn z pohledu více lidí/strojů. Příběh se dobře a rychle četl, avšak ke knize jsem se vracela vícekrát, ani nevím proč, nejspíš například kvůli nějaké pasáži, která mě až tak nebavila. Každopádně jsem určitě ráda, že jsem si knihu přečetla, bylo to zase něco trošku jiného a jak už jsem psala, zajímavého.... celý text

Fangirl 2015, Rainbow Rowell

Ke knize jsem se vrátila za dobu čtení asi dvakrát, protože jsem ji odložila a po nějaké době zase pokračovala (asi mě to v těch chvílích moc nebavilo). Cath mi byla sympatická, i když mi možná vadilo to, jak moc je introvertní (samozřejmě chápu, že se zrovna ocitla v novém prostředí na vysoké škole). Její sestru Wren jsem si více oblíbila až na konci. Levi mi byl sympatický po celou dobu, když ve knize vystupoval, byl velmi ochotný, pracovitý a optimistický. Děj knihy není nijak napínavý, ale i přesto se kniha četla docela rychle, když už jsem si k ní sedla. Fanfikce nečtu, hlavní hrdinku Cath moc bavily, což jsem ale chápala. Avšak části, na které byl vždy vyhrazen prostor na jedné straně před začátkem nové kapitoly mi moc nedávaly smysl a nebavilo mě je číst (ale přečetla jsem je). Když už jsem o knize Nedej se tolik slyšela, tak přemýšlím nad jejím přečtením, třeba by mi to začalo dávat větší smysl, co se příběhu Simona a Baze týče. Co bylo skvělé, byly poměrně krátké kapitoly, které mám alespoň já mnohem radši, než ty rozsáhlé. Hodnotím třemi hvězdičkami, protože úplný "propadák" to určitě nebyl, ale kniha, kterou bych si nějak zvlášť zapamatovala a vrátila se k ní taky ne.... celý text

Útěk z Osvětimi 2009, Andrej Pogožev

Ani nevím, jak to okomentovat. Šílené, smutné, nepředstavitelné. Myslím si, že bychom o tom však měli vědět a tato kniha je (i přesto všechno zlé v ní) skvělá. Zajímavé byly i fotografie vprostřed knihy. Určitě doporučuji, příběh rusa Andreje Pogoževa byl velmi poutavý a myslím, že nám to může hodně předat.... celý text