borufka
přečtené 141
Athabasca
1986,
Alistair MacLean
Taková trochu obyčejná detektivka šmrncnutá článkem z odborného časopisu:-), od autora znám lepší knihy, ale zase jsem se dověděla něco nového o tom "černém zlatu".... celý text
Tufova dobrodružství (8 povídek)
2014,
George R. R. Martin
Po dramatickém p(P)rologu super povídka Morová hvězda. A tou by to pro mě mohlo skončit a byla bych spokojená. Pak bych si třeba po letech přečetla Bestii pro Norna a pochvalovala bych si, jak všichni dostali, co chtěli, a co si zasloužili... Ale takhle vcelku podané v jednom balíku mi to nefungovalo. Tuf se nemění, jeho zásady, jeho způsob vyjadřování a vyjednávání, na to se můžete spolehnout, ale také to znamená, že je předvídatelný (alespoň pro normální pozemšťany a většinu mimozemšťanů). Takže jak říkám, kdybych povídky četla různě po letech a klidně i na přeskáčku, pobavila bych se, takhle jsem se začala vcelku brzy nudit. A upřímně, třetí zastávka na S'uthlamu už ve mně vyvolávala pocit davového šílenství a do hlavy se mi vkrádala myšlenka, jestli to ten Thanos nemyslel vlastně dobře... Cením si čistého sci fi, ale právě to Martinovo je velmi svérázné a není to rozhodně mainstream ani ve svém žánru (pro úplnost dodávám, že velmi podobný pocit jsem zažila s Honem na lovce, takže to bude opravdu asi autorem:-D).... celý text
Historky z Rozmaru
2022,
Ben Aaronovitch
Povídka je takový zvláštní útvar, někdy je k vzteku, že už to skončilo, a někdy je člověk rád, že už to skončilo :-). Tak tady je kniha, kde je od každého kousek. Oceňuji, že se autor pustil i do příběhů s hrdiny, kteří v sérii nehrají prim, nebo jsou zcela mimo. Pro mě příjemné zpestření série.... celý text
Veterán
2021,
Miroslav Žamboch
Po ochutnávce v Seržantovi jsem se pustila do této série, trochu mě překvapilo, že od Lancelota uplynula docela dlouhá doba a technika pokročila jen nepatrně (teď tedy myslím opravdu technika - auta, zbraně, možnosti komunikace), asi je ta magie, co tam tak nepěkně ohýbá přírodní zákony opravdu taková svině, když ani v oblasti vojenství, které je tradičně schopné chrlit novinky s plodností lumíka, se za tu dobu nedostali dál než k lepším tankům a samopalům. A trochu mi vadilo, jak se v knize pořád dokola opakovalo, že panáček po tak složité magickofyzické operaci bez patřičné magickopsychické rehabilitace nebude psychicky ok... to asi stačilo říct jednou, neboť další vývoj děje jaksi i bez toho naznačuje, že se nám z Maxe stává bezskrupulózní monstrum. Ale zatím dobře, mix military, fantasy (i když nám od Seržanta tak nějak ustoupilo do pozadí), gangsterky, jdeme dál, za Kapitánem... a slza za Guzyho, to byl fakt sympaťák (omlouvám se, nevím, jestli se tak tohle jméno píše správně, knihu jsem četla "ušima").... celý text
Holomráz
2010,
Štěpán Kopřiva
Wolrich je sketa, zmetek, totální hajzl, ale co bychom s jeho životní zkušeností čekali, že:-). Ale stejně udělá nakonec to, co je třeba, i když se tím nestane o nic sympatičtější. Pan Kopřiva je zvláštní autor, ale víte co, já ho mám ráda, on si totiž na nic nehraje, tedy pokud si nehraje na autora, kterému jsou jeho postavy úplně ukradené, protože on je potřebuje jen použít, využít a zneužít ve prospěch příběhu, a nějaké jejich vztahy, emoce, vývoj, to je fakt úplně buřt... Asfalt lepší, ale užila jsem si i tak, výborné byly bonusové povídky.... celý text
