Celestino
přečtené 119
Snové písně 1.
2018,
George R. R. Martin
Tak jsem zpátky ze svého půlročního výletu za fantasy od Ryana (nikdy víc! D:) zpátky u velmistra Martina. Kniha se hodnotí dost obtížně, protože tu máme pět částí, které u mě svou poutavostí dost kolísaly... Přemýšlel jsem, zda těch pět hvězd si fakt zaslouží - vzhledem k tomu, že u některých jsem doslova a do písmene usnul a jindy to byly mé nejsilnější čtenářské zážitky v životě. Nicméně tu celý svazek s dovolením rozeberu podrobně. :) spoiler Čtyřbarevný fanouš 4/5 Na začátek to nebylo myslím vůbec špatné, navíc se všechny povídky četly dobře. Nejlepší byla asi hned první, -Tmy se bojí jenom děti- (4/5) díky skvělé atmosféře, popisu démonů a originálnímu hrdinovi... Na druhou stranu poslední povídka -A smrt je jeho odkazem- (3/5) byla slabší.. leč délka akorát a dobře napsaná, třebaže dějová linka (pro mě) nudná. Nestydatý profík 4/5 O chlup lepší, než první část. :) V Hrdinovi (4/5) jsem se hezky seznámil s Martinovým Sci-Fi světem... Nemůžu říct, že by mi učaroval, ale přinejmenším mě zaujal. Druhý stupeň osamění (5/5) byla na dalších 200 stran mou nejoblíbenější Martinovou povídkou. Hl. hrdina mi mega sedl a ta atmosféra.. úžasný! Pozorovat, jak se pomalu hroutí do šílenství, to bylo.. úchvatné. Od Mlha padá k ránu (3/5) jsem popravdě čekal mnohem víc... atmoška supr, ale děj.. eh. Světlo vzdálených hvězd 3/5 Tohle byl ten důvod, proč jsem tak dlouho váhal, jestli celému svazku neodebrat v hodnocení jednu (paradoxně) hvězdu. Píseň pro Lyu (4/5) nebyla vůbec špatná, leč.. zase, s tak velkým úspěchem u fanoušků čekal jsem víc. Filosofické řeči o lásce mě paradoxně bavili nejvíc... Celkový dojem byl dobrý, ale to čtení se prostě táhlo... Věž z popela a Oceloví andělé (2/5), byli fat dost slabí. :/ Už nikdy více medvídko-opičáky s nábojovými pásy kolem krku, který vede asiat s mačetou! Kamenné město (3/5) se táhlo asi nejvíc ze všech příběhů. Ale ok, oceňuji fantastický popis a cool konec. Krutinky (3/5) byly zhruba na stejné úrovni.. možná o chlup lepší story. Ve znamení kříže a draka (4/5) bylo jasně z celé třetí části nejlepší. Huhaha, co víc si přát než obrovitého červího slizáka s biskupskými insigniemi! Mňam! Trošku chaos na konci, ale dobrý. Pořád to ale na Druhý stupeň osamění ani zdaleka nestačilo... Dědicové želvího hradu 5/5 Tady jsem byl ve svém živlu! Vždy mě totiž víc bralo staré dobré středověké fantasy, než scifi. Osamělá píseň Larena Dorra (5/5) je úžasně napsané story - v pasáži, kdy hl. hrdinka vyhlédla z okna a spatřila "sedmičku démonů" jsem měl úplně husí kůži. :3 Druhý stupeň osamění však překonal až Ledový drak (5/5). Hl. hrdinka byla k sežrání a ledový drak.. ledový drak!!! Úžasná bytost... Bitka s rudými draky byla fantastická a celý ten svět by si zasloužil vlastní pěti set stránkový román. V pustinách (4/5).. pravda, asi nejslabší, ale i tak se to četlo jedním dechem. Magie byla úžasně podaná.. jen jí mohlo být ještě o chlup víc. Hybridy a hrůzy 5/5 co dodat... tohle je prostě MARTIN!!! Chlap z masovny (4/5) mi teda dal zabrat.. ale jo, napsané fantasticky a poutavě, ale asi byl problém ve mě :'D No, kdo četl, pochopí. Nezapomenutelná melodie (4/5) mě děsila už jen představou, že takto dopadnu já za pět deset let. D: Ale jo, supr se to četlo... Písečníci (5/5).. tak tohle nechalo všechny předchozí povídky daleko za sebou (ne na dlouho!!!). Pozorovat ty malý bestiáky, jak se masakrují, vyvíjejí.. psychický stav hl. hrdiny... tajemno... skvělé! Pak ale přišli Netopýři (5!/5) a to bylo zase něco úplně jiného a ve výsledku se z toho vyklubal asi fakt ten největší čtenářský zážitek, co jsem kdy měl. :333 Nic bych nevytkl, vše šlapalo nejlépe, jak mohlo. Skvěle zpracované charaktery, pořádný nášup tajemného hororu.. osudy, kde jsem musel zamáčknout slzu. Všichni povinně přečíst! :) Opičí kůra a Hruškovitý byli přece jen už o úroveň níž, ale taky dost dobré. Takové.. "divné", ale v dobrém slova smyslu divné. :) Za mě paráda a těším se na další díl. :)... celý text
Továrna na Absolutno
1947,
Karel Čapek
Dost dobré :) Některé pasáže jsem si fakt užíval... Popravdě ale spíše začátek, ke konci knihy mě už moc nebavil styl psaní á la "populárně naučná učebnice dějepisu". Pro mě osobně byly nejzajímavější pasáže, kde docházelo konfrontace katolické církve a Absolutna... Bylo to fakt zvláštní, protože jsem nevěděl, jestli se mám u čtení smát, nadávat, nebo plakat. :´D Čapek se zde do katolíků (resp. do předních představitelů církve) občas slušně naváží..., ale mnohdy má bohužel pravdu.... (jasné, žil v té a té době, kdy u nás to a to a po zpackaném Prvním lateránském koncilu se není čemu divit, že katolíky líčí tak jak líčí) "Církev si živého Boha nemůže dovolit", to mě dostalo. :D Nebo "Bagrový Bůh" to bylo taky skvělé. :D Bylo taky zajímavé pozorovat jednotlivé národy, jak s božskou mocí nakládají... Za mě poctivé 4/5... celý text
Píseň krve
2014,
Anthony Ryan
Tak jsem se vrhl na sérii Stínu krkavce, abych nějak zahnal to ubíjející čekání na Vichry zimy (btw, fakt se obávám, že se jich už nedočkáme... :/) . No, první díl jsem četl 3 měsíce (pro srovnání Tanec s draky, který má takřka dvojnásobek stran jsem slupl jako malinu za pouhý měsíc) a mé pocity jsou nějak.. rozporuplné. Myšlenka - nápad fakt skvělý, ale zpracování a hlavní hrdina.. nó... Fakt mě mrzí vesměs fakt málo popisu okolí, vzhledu postav atd. To mě dost štve - čím zdlouhavější a podrobnější popis, tím za mě líp! Co se týče jednotlivých náboženství a kultur.. dost zajímavé, ale chtělo to rozvést! "Víra v zemřelé, aneb Bůh je klam" - není vůbec, vůbec nezajímavá myšlenka, ale život a složení této sekty na mě působí neuvěřitelně.. pasivně (?) a pokrytecky... a tak je to u všech zde zmíněných náboženství. :/ A kdyby aspoň ždibek filosofie.. PROSÍM! D: S vírou v Sedmero tváří Boha či v Pána světla se to vůbec nedá srovnat. Prostě ne, co do spisovatelského umu a fantazie nesahá Ryan Martinovi ani po kotníky.. což je velká škoda. Hlavní hrdina - ach né! Přijde mi, že někdy jedná strašně zvláštně... *spoiler* Namíchne se kvůli tomu, jak jednají mocní, že nechají zabít nevinného jen proto, aby z toho měli benefity – jde následně za králem a ochotně mu slíbí vraždu nevinného (to, že nakonec nezabije je druhá věc…) Tak nějak mi přijde, že Vélin prostě dělá přesně to, co čtenář chce – má být věrný slušňák – ok, bude slušňák – má porušit všechny své sliby dané řádu, na kterých 500 stran tak věrně dbal a vyspat se s kámoškou kvůli sexuální scénce, ok tak se s ní prostě vyspí! Né, fakt, tohle mě vskutku namíchlo… :/ Ale jinak zůstává to, že svět je to super. Politické intriky, fajn postavy… Chtěl jsem nechat tři hvězdy, ale nakonec dávám čtyři, kvůli skvělé postavě Kennise. :3 Ještě asi potrvá, než se vrhnu na další díl.. asi až v létě, ale určo chci pokračovat. A doufám, že z něho bude Princip šestého řádu! Byl k sežrání. :D... celý text