cérka přečtené 761

Robert Šlachta: Třicet let pod přísahou 2020, Josef Klíma

"Na každém šprochu, pravdy trochu" Při čtení podobných knih přemýšlím zda se tento národ někdy poučí a zda ten neskutečný bordel někdy někdo potrestá. Víc hodnotit nemůžu, neb bych se opět rozčílila. Smekám před odvahou pana Šlachty.... celý text

Vzpomínky přírodního léčitele 1991, Jan Mikolášek

Knihu hodnotím v jejím novějším vydání, které vyšlo s názvem Paměti přírodního léčitele (mé slovní hodnocení naleznete u této knihy). Bylo velmi obohacující mít možnost číst obě knihy takřka současně, doporučuji si přečíst i oba doslovy a v neposlední řadě shlédnutí filmu "Šarlatán". Já k tomu tedy přidala i strýčka Googla a časem možná přidám i knihu Šarlatán. Zajímavý, vzácný a zřejmě i nenahraditelný pan Jan Mikolášek, tak jak chtěl abychom na něj vzpomínali.... celý text

Paměti přírodního léčitele 2019, Jan Mikolášek

Stále váhám nad počtem hvězdiček. Jak ohodnotit knihu plnou vzpomínek? To přeci ani nejde! Nehodlám být soudcem, ani si nechci hrát na Boha. A tak tedy zůstanu u holých faktů. Je pravdou, že kniha splnila má očekávání. Po zhlédnutí filmu Šarlatán jsem hledala více informací o přírodním léčiteli, panu Mikoláškovi, a těch se mi dostalo. Otázkou ovšem stále zůstává jak moc se tyto vzpomínky zakládají na pravdě a co je milosrdná lež či věkem "zpracovaná" vzpomínka. Přečetla jsem si i doslov z knihy Vzpomínky přírodního léčitele a stále mám jisté pochybnosti a připomínky jak k počtu pacientů, tak i k některým událostem. Vzpomínky.... jsou opravdu "deníkem" pana Mikoláška, psány jeho jazykem a stylem let padesátých. Četla jsem v knižní podobě a díky tomu vím, že kniha obsahuje i fotografie. Paměti.... jsou již slohově a stylově upraveny. Současnému čtenáři asi sednou víc, ale nenajdete v nich již popisy jednotlivých léčebných kůr. Tuto knihu jsem četla v elektronické podobě, tudíž bez fotografií. Nakonec tedy 4*, určitě to nebyl ztracený čas. Pane Mikolášku, tak přeci jenom se na vás nezapomnělo!... celý text

Sovák - Dík za váš smích! 1992, Slávka Kopecká

Knihu jsem poprvé přečetla již před mnoha lety. Smála jsem se nahlas tehdy i teď, i když po letech a přečtení mnoha jiných knih už ne tak často. Každopádně, je to ona, poslední kniha, která mi chyběla do Čtenářské výzvy 2020. Mám splněno :). Myslím, že jsem si nemohla vybrat lepší tečku. Pan Sovák je nenahraditelný, ale jeho humor je díky podobným knihám, filmům a vyprávění věčný. Doporučuji :)... celý text

Gutta z Bubnu 2015, Anna Beatrix Bártová (p)

Začetla jsem se velmi rychle a knihu přečetla téměř na jeden zátah. Nebýt useknutého a téměř "odbytého" konce, zasloužila by si kniha určitě 5*. Mimochodem, to je snad první kniha kde vystupuje král Zikmund jako sympaťák :). Určitě si přečtu i další knihy od této autorky!... celý text

Síla dávných tajemství 2019, Sejal Badani

V rámci žánru není knize co vytknout a asi bych měla jen chrlit chválu. Mně bohužel některé pasáže přišly už až moc emočně vypjaté a nutily mě k přeskočení (tady asi záleží na duševním rozpoložení čtenáře). Jinak je příběh napsán velmi hezky a bylo mi potěšením přečíst si informace týkající se odlišné kultury a náboženství.... celý text

Veselá svině s račicí a depkou 2020, Andrea Kábelová

Hned na úvod malé vysvětlení. V rámci bodového hodnocení knih uděluji 5* za odvahu, bojovnost a humor. Mínus 1* za politickou vsuvku. Mám ráda silné ženy, mají můj obdiv! Paní Andrea se poprala s nepřízní osudu se ctí a prokázala obrovskou vnitřní sílu. Věřím, že kniha pomůže spoustě žen podstupujících podobnou cestu s jakoukoli nemocí a i jejim blízkým může ukázat světlo na konci tunelu. Knižní zpracování mohlo být lepší, je co zdokonalovat. Já to beru tak, že poselstvím knihy bylo něco zcela jiného než grafika a sloh. Hodně štěstí a zdraví paní Andreo!... celý text

Dubajka – příběh letušky 2020, Tereza Vichtereyová

Letuška u Emirates? Češka? Tak to bude určitě nejen moc hezká a inteligentní dívka. Bude určitě velmi pracovitá, cílevědomá, zdravě dravá a zcestovalá. Tak hurá, určitě se dozvím spoustu zajímavostí. Sem s knihou. No a teď realita. Jsem na konci knihy, hurá! Bože, to je, ale h..a! A pak už jen známá hláška z Černých baronů: "Chce se mi zvracet"! Téměř v celé knize nám Terezka popisuje jak se hezky napapala, vyspinkala, jak si užila volníčko, snídaňku, bazének.... A ty citové výlevy! Chápu, odloučení od partnera a rodiny je těžké a určitě i velmi citlivé a bolestivé téma, ale proč tím neustále obtěžovat okolí? Když už se jednou rozhodnu napsat knihu o dvou letech "prázdnin" zdržím se citových výlevů na každé stránce! O práci letušky jsem se moc nedozvěděla, o cestopisu nemůže být ani řeč, jako cestovní průvodce nepoužitelné. Ano, v dnešní době může knihu vydat opravdu každý. Ano, pokud máte peníze, není potřeba žádné korekce, či rady odborníka. Ano, já to fakt dočetla!... celý text

Pomsta bílého jednorožce 2020, Vlastimil Vondruška

Tak jsem opět podlehla a obávám se, že příště podlehnu zas! Sama nevím proč. Vražd jak v Midsomeru a pořád dokola omílané a v každém díle připomínané charaktery postav (i když Diviš nám nějak podezřele moudří a Ota již tolik nepodléhá dívčím půvabům ;)). Při tak velkém počtu knih v jedné sérii v tak malém časovém úseku je s podivem, že je ještě o kom psát. Na druhou stranu musím uznat, že je to čtivé, má to spád a je to návykové. Prostě typický Vondruška. Tak brzy naviděnou rytíři ;).... celý text

Eugenie: Příběh české hoteliérky 2019, Jana Poncarová

Kniha a její hrdinové jakoby pro mne byli stále zahaleni jemným závojem a na povrch vystupovala pouze melancholie a kus hořko-sladké historie. I přes počáteční nesympatii k hlavní hrdince a jejímu okolí jsem se začetla velmi rychle a postupem času, stránku za stránkou, si autorka i hrdinové získali mé srdce. Hvězdičku ubírám za pro mne nesrozumitelný závěr. Nebýt závěrečného doslovu, vůbec bych nevěděla za koho se vlastně paní Eugénie provdala. Proč padla tato volba, mi uniklo úplně. Každopádně díky vnitřní síle hlavní hrdinky se mi kniha líbila více než Podbrdské ženy.... celý text

Nová doba 2020, Marie Lamballe (p)

A mě to moc bavilo! Jestli někdo umí napsat čtivou rodinnou ságu, tak je to určitě Anna Jacobsová. Sice ten konec je opravdu příliš přesladký, ale na pokračování mě navnadil dokonale. Takové to příjemné, odpočinkové, domácí počteníčko ;). Pokud bych měla vyzdvihnout některou z postav, tak určitě Hildu, ta se autorce povedla.... celý text

Já, rytíř 2020, František Niedl

Kniha si v rámci žánru plně zaslouží pět hvězdiček. Skvěle vystižena doba vlády Jana Lucemburského, slibně si vyvíjející příběh všech hlavních hrdinů, vtip a šarm,to vše jsem nalezla a tak jediným nedostatkem zůstává doba čekání na další díl.... celý text

Úterky s Morriem aneb Poslední lekce mého učitele 2012, Mitch Albom

Nejsem cílovou skupinou pro četbu této literatury. Možná bude tedy mé hodnocení kruté, ale kniha ve mě zanechala pouze pachuť a přesvědčení, že podobné knihy už opravdu nikdy, ani kvůli Čtenářské výzvě! Mé pocity a názory dokonale vystihla Dominika8192. Tady snad není ani potřeba něco dodávat. Jen snad, že univerzální moudra a řeči jak se smířit se smrtí ve mě nenastolují kýžený efekt. S nemocí a smrtí blízkého člověka se smířit nelze a věřte, že vím o čem mluvím!... celý text

Osmý život (pro Brilku) 2020, Nino Haratischwili

Rusko-gruzínské či gruzínsko-ruské dějiny od tatíčka cara až po současnost. Rodinná sága a 852 stran, které mě nedokázaly za celou dobu plně pohltit a zaujmout. Musím uznat, že autorka opravdu ví o čem píše. Psychologie postav je skvěle vystavěna, pozorný čtenář může pohlédnout až na samotné dno každé z postav! Naplno prožít hrůzy vlády lidu, politické boje, války, konflikty, rodinné neshody a nedorozumění... Až toho na mě bylo moc. Snad proto mi nebyla po celou dobu žádná z postav sympatická. Tolik negace už na mě pěkně dlouho nedolehlo, jako při čtení této knihy. Čokoládové epizody mi v knize neseděly. Nepochopila jsem jak je možné, že i v časech velkého nedostatku si hrdinky vždy uvařily svůj šálek horké čokolády.... celý text

Bál šílených žen 2020, Victoria Mas

Moji milí knižní přátelé, umění srozumitelně, stručně a poutavě se vyjádřit mi bylo dnes odepřeno, a tak se poměrně trápím a přemýšlím, jak krátce zhodnotit tuto útlou knihu. Kniha mě upoutala svou obálkou a anotací, i první „testovací“ přečtené stránky slibovaly dobrou a zajímavou četbu. Kniha tedy v první fázi pomohla k navýšení mé prázdninové „hromádky“ (mozek i její stav již úpěnlivě volají po dovolené), posléze jako „ta druhá“, odpočinková, při čtení mnohem obsáhlejší a náročnější knihy. No a za třetí jsem ji nakonec přečetla jedním dechem (slupla jsem ji jako malinu). Za mě prostě zdařilá, poutavá, trochu strašidelná a v mnohém i velmi obohacující prvotina! Nechtěla bych žít v této době, ale moc ráda si o ní přečtu! Takových proslulých hospitálů, podobných tomu v Salpetriere, byla zřejmě spousta a zneužitých, ukrytých, odložených a týraných žen ještě víc.... celý text

Světlo z Pauliny 2020, Jan Štifter

Komorní, melancholické, místy až snivé. Velmi zdařilá kniha, ke které mě přivedla kolegyně, a které za to moc děkuji. Moc ráda si přečtu i další autorovi knihy. Pokud i v nich bude příběh vyprávěn tak malebným a krásným jazykem, našla jsem dalšího skvělého českého autora!... celý text

Ženy, které mi nedají spát 2020, Mia Kankimäki

„Myslíš, že víš, co tě cestou čeká, ve skutečnosti právě tohle netušíš“ Karen Blixenová v dopise z Afriky 18. ledna 1917 Hned první věta z této knihy absolutně dokonale vystihla „cestu“, která mě s touto knihou čekala. Objela jsem několikrát celý svět (překvapivě jsem si zamilovala nejvíce Afriku), poznala úžasné ženy (neustále jsem na internetu vyhledávala jejich tváře) a stále žasnu nad jejich odhodláním, umem a odvahou. Na knihu jsem měla zatraceně málo času, v rámci výpůjčky jsem polovinu svého času věnovala kolegyni, a pak trochu litovala. Hrdinky této knihy se tak i pro mne staly nočními ženami, četla jsem hlavně po nocích, a ty rána potom nepatřily k těm nejlehčím :) Mio, omlouvám se, tvé vlastní pocity sice skvěle spojily všechny příběhy, ale až na Afriku mě až tak nezaujaly. Zato samotné vyprávění o „nočních ženách“ jsi zvládla neskutečně dobře. Spousta zajímavých informací o místech, době, jednotlivých destinacích a hlavně ženách, které si dokázaly prosadit svou a šly za svými sny! Doporučuji!... celý text

Hornické vdovy 2019, Kamila Hladká

Už jen název knihy ve mně vyvolal vlnu emocí. To co přišlo při četbě samotné, by se dalo nazvat vlnou tsunami. Nebudu nic předstírat, poplakala jsem si. Všichni mají můj obdiv! Zažít, přežít a zvládnout rodinnou tragédii a ještě o ní dokázat vyprávět chce prostě odvahu. Samotné zpracování jednotlivých příběhů mě zkraje knihy mrzelo (styl vyprávění ponechala autorka zřejmě v nezměněné podobě), ale po čase jsem si na něj zvykla a na samotný závěr jej již plně ocenila. Díky jisté originalitě a různému stylu vyprávění jsem mohla blíže poznat samotné aktérky a tak lépe pochopit jejich osobnost I já jsem knihu objevila díky knize Šikmý kostel a nelituji.... celý text

Úzkosti a jejich lidé 2020, Fredrik Backman

Tak tady půjdu asi trochu proti proudu. Tak do půlky knihy jsem pana Backmana obdivovala, jak dokáže do tak malého prostoru vměstnat toliko životního moudra, od druhé půlky jsem jej za to samé již proklínala. Na mě byla kniha až moc filozofická. Zřejmě mám zcela jiný smysl pro humor, než sám autor. Já se moc nesmála, spíš jsem byla smutná. Proč jen teď, naprosto všude a všichni, vyzdvihují páry stejného pohlaví? Jak jsou skvělí a dokonalí… Lepšího rodiče nenajdete! Ááách! Zato současná klasická manželství mohou dospět jedině k rozvodu, nešťastným dětem a bezdomovectví! Bože, kam ten svět spěje!!! Kniha mi přijde až nesmyslně zamotaná. Záměrem autora zřejmě bylo udržet čtenáře v určitém napětí, ale u mě to nefungovalo. Nutkání k přeskakování odstavců bylo místy až nesnesitelné. Z mnoha důvodů jsem se těšila na závěr a samotné rozuzlení, ale až takový happy end jsem nečekala. Poznatek z knihy? Ano, šanci a porozumění máme dát i blbcům. I blbec může zrovna procházet těžkým životním obdobím;) Mám si prý přečíst Medvědín, prý je lepší ;)... celý text

Předčítač 2006, Bernhard Schlink

Strašně moc dlouho jsem se na knihu těšila a odkládala ji, až na mě vykoukla z regálu a nešla zařadit. Na konec si mě našla sama. Použiji ji do čtenářské výzvy 2020. Ne jako knihu o holocaustu, ale jako knihu, u které se mi nelíbí obálka (nešťastná kategorie, aspoň tedy pro mě) Z příběhu jsem smutná. Předčítač byl ve své době vzniku jistě knihou právem vyzdvihovanou, oceňovanou a jedinečnou, ale dnes již překonanou. Kniha se četla dobře, příběh ubíhal, ale něco chybělo. To něco je pohled Hany, její pocity, její vina, její nitro. Pak by byla kniha dokonalá. Kniha Olga mě oslovila daleko víc.... celý text