chodícírohožka přečtené 397

Smilujse 2011, Jaida Jones

Tohle nebyla zas tak špatná kniha - navzdory hodnocení, které tady má. Akce v ní sice bylo spíš míň, stejně jako draků (což mi zase tak moc nevadí), ale rozhodně jsem se nenudila. Líbil se mi zajímavý svět, který autorky představily, pojetí draků - mechanických stojů žijících díky magii a s vlastní osobností... Potěšilo mě, že navzdory kouzelným drakům a lidem obdařeným magií se kniha neutápěla v nadpřirozenu. Bylo ho tam tak akorát. V neposlední řadě musím ocenit postavy, které byly pokud ne přímo sympatické, tak alespoň zajímavé a jedinečné, skvěle vykreslené. Přestože některé kapitoly s Roystonem až moc připomínaly klasická romantická díla minulých staletí (akorát v gay verzi), celou knihu jsem si docela užila. Jenom celkové zakončení se mi zdálo poněkud ošizené.... celý text

Temný květ 2020, P. M. Freestone

Úžasná kniha s nádhernou obálkou a neuvěřitelně čtivým, zajímavým dějem. Hlavní zápletka sice možná nepůsobí až tak originálně, ale její řešení je podle mě jedinečné, hlavní postavy jsou přesvědčivé a sympatické a svět, v němž žijí, je kouzelný, přesto ne přehnaný. Opravdu moc povedené dílo.... celý text

Pět neděl v balónu 1963, Jules Verne

Poměrně příjemná dobrodružná kniha, ze které bych jako asi dvanáctiletá pravděpodobně docela unešená. I teď, když se mi podařilo se začíst, jsem některé příhody skoro hltala.... celý text

Království popela 2019, Sarah J. Maas

V sérii Skleněný trůn se (z mého pohledu) střídají naprosto otřesné díly s ohromně skvělými. Tento bohužel patří do té první kategorie. Celý příběh tvoří bojování a vykecávání, snad každý pár postav řeší nějaké své nesmyslné vztahové drama, kapitoly jsou utahané... Autorka se doslova vyžívala v nicneříkajících popisných pasážích, které se neustále opakují (ať už popisy bojů, krajiny nebo vztahové krize - bylo to pořád to samé), a také ve vymýšlení co nejhrůznějších způsobů mučení, které působily zbytečně přehnaně. Také Aelinin psychický vývoj nebyl zrovna věrohodný. A celý konec knihy se pak doslova utápí v slzách totálně všech postav - až se mi chtělo brečet taky, ale spíš z toho důvodu, že už mě opravdu nebavilo číst další zbytečné odstavce. Kdyby se proškrtaly všechny opakující se a zbytečné kecy, kniha by byla snad třetinová - ale mnohem čtivější a třeba i celkem fajn...... celý text

Nezdárný syn 2020, Rainbow Rowell

S pokračováním tohoto příběhu jsem docela spokojená, líbil se mi rozhodně víc než předchozí díl. Byl méně naivní a dětinský, promyšlenější a jednoduše lepší (dokonce i Agáta přestala být otravnou fňuknou, začala trochu myslet a stala se z ní celkem sympatická postava). Netvrdím, že kniha neměla své mouchy, ale většinu kapitol jsem si užila a už teď se těším na to, jak to bude dál.... celý text

Omamná chuť anýzu 2016, Klaus Eckhardt

Asi jedna z nejhorších knih, jaké jsem v poslední době četla. Jedná se o zvláštní případ detektivky, která není ani trochu napínavá, čtivá, zajímavá... Nic. Hlavní postava mi byla krajně nesympatická, rádoby ranař, napůl bezdomovec, soukromý detektiv, který sice zatím nevyřešil snad jediný případ, ale už má svou vlastní detektivní kancelář, od rána po celý zbytek dne (a občas i noci) chlastá, je úžasně nezničitelný a má velmi podivné myšlenkové pochody. S ostatními postavami to pak nebylo o moc lepší. Rádoby vtipné rozhovory a slovní přestřelky působily dost nepřesvědčivě a vlastně by bylo lepší, kdyby v knize vůbec nebyly. A konečně - celý příběh byl poměrně o ničem. Nedokázal zaujmout, natož tak napnout - což je podle mě něco, co by detektivka rozhodně měla umět.... celý text

Housle pro Bennyho 2000, Enid Blyton

Příběhy Tajné sedmy jsem jako dítě zbožňovala. Jsou pěkně napsané, čtivé a správně dobrodružné.

Noční autobus 1978, Per Wahlöö

Přečteno podruhé a se stále stejným nadšením. Příběh je poutavý, napínavý tak, že se těžko odkládá z rukou, dobře promyšlený, s pěknými hláškami nebo obraty, uvěřitelnými a jedinečnými postavami... Jednoduše skvělý. Určitě se k němu zase někdy vrátím.... celý text

Vítr z hor 2019, Andy Wildwood

Na knihu jsem se docela těšila a její začátek mi uchvátil. Byl zajímavý, napínavý, otevíral nový svět a jeho zákonitosti a především nádherně popisoval prostředí, ve kterém se hlavní postava pohybovala. Části, v nichž autor vykresluje okolí považuju celkově za nejlepší z celé knihy - jsou úžasně lyrické a ztvárňují se čtenáři před očima. Moc se mi také líbila mytologie severských bohů, která mi připadala známá a přesto originální. Samotný příběh nebyl špatný, i když mě nedokázal ničím překvapit. Příliš se nezadrhával ani neodbočoval. Sem tam se objevila menší nesmyslná chybička, která mi však zpravidla nijak nevadila. Co mi dělalo problém, byla přímá řeč, která na některých místech působila až nepatřičně knižně, zatímco na jiných sklouzávala k obecné či přímo čecháčkovské češtině (což by zase tak nevadilo, kdyby různá mluva charakterizovala různé postavy - to, že jedna postava mluvila chvíli spisovně a hned zase "s přízvukem", na mě působilo poněkud rušivě - i když nejrušivější na promluvách postav bylo neskutečně iritující "chá" apod., které ne vždy dávaly smysl). Na můj vkus bylo v knize příliš mnoho romantiky (a to se považuju za romanticky založeného člověka). Trochu mi vadilo neustálé opakování frází o tom, jak moc se všichni milují a co všechno pro sebe dělají a ještě udělají. Myslím, že hloubka citů hlavních hrdinů byla poměrně jasně patrná a tedy nebylo třeba o ní neustále tokat. Celkově kniha nebyla špatná, některé pasáže by se daly trošku osekat, černobílé pojetí dobra a zla lehce zešedit... Ale vyprávěcí jazyk bych určitě neměnila, nádech eposu, který příběhu dával, se mi moc líbil.... celý text

Případ opuštěného poníka 2005, Karin Müller

Příjemné dobrodružné čtení pro malé detektivy a milovníky koní. Jako dítě jsem si knihu docela užila - a netrpěla jsem při její četbě ani nyní v dospělosti.

Hobit (aneb Cesta tam a zase zpátky) 2012, J. R. R. Tolkien

Pěkný pohádkový příběh s jedním dobrodružstvím v každé kapitole. Docela příjemně se čte, i když mi některé obraty připadají malinko zvláštní. Umím si představit, jak Hobita čtu dětem před spaním.... celý text

Těžko uvěřitelný příběh 2018, Chris Colfer

Poměrně průměrný puberťácký příběh o přátelství, tajemstvích, několika ne zrovna dobrých nápadech, které paradoxně zajistí nudnému výletu nezapomenutelné zážitky... A taky o tom, jaké to může být, když cestujete se svou oblíbenou seriálovou hvězdou. Přestože jsem Cashovo tajemství tušila už od první kapitoly, konec, který je odhaluje, se mi docela líbil (tu část považuju za asi nejlepší z celé knihy - třebaže to zas taková pecka nebyla). Jinak byl celý příběh (včetně jednání postav) dost naivní, docela nevyzrálý a (jak napovídá název) těžko uvěřitelný.... celý text

Sněhová královna 1987, Hans Christian Andersen

Sbírka krásných a méně krásných, známých i neznámých pohádek. Vyprávěny jsou zpravidla velmi příjemně, jen mi u spousty z nich chybělo nějaké ponaučení, které znám z většiny českých pohádek.... celý text

Mama milovala Gabčíka 2018, Veronika Homolová Tóthová

Docela dobře napsaný příběh, v němž se mísí fakta s autorčinou představivostí, výkladové pasáže s napínavými scénami i vnitřními pochody postav. Trochu mi dělal problém vypravovací čas a některé opakující se myšlenky, ale jinak jsem si knihu užila (jestli se to dá říct o čtení, které ve mně vzbuzovalo poměrně silné negativní emoce, nevoli i odpor, když autorka líčila bezpráví a zrůdnosti charakteristické pro popisovanou dobu).... celý text

Sníh nebo popel 2017, Sara Raasch

Poměrně čtivá kniha, jednoduchá, příjemná, ovšem nic světoborného (připomínala mi několik knih, které jsem už četla). Určitě se nebudu bránit dalšímu dílu - ovšem že bych ho nutně potřebovala číst teď hned, to zase ne.... celý text

Mrtvý lotr 2020, Pavel Korněv

Tak nevím, možná tohle jen není žánr pro mě, ale připadalo mi, že je to na Korněva trochu slabé. Žádná pořádná zápletka, nic moc vtipných scén, které jsem si užívala u Leda, poměrně nijaké postavy. Doufala jsem, že se dozvím trochu víc o případu, kvůli kterému hlavní hrdina trčí ve hře, a že se celý příběh nějak zásadněji posune. Místo toho jsem se dostala k naprosto otevřenému konci, kvůli němuž se budu časem muset podívat do dalšího (a asi pak ještě dalšího) dílu...... celý text

První kníže aneb Předtucha moci 2009, Jiří Bílek

Tak teda nevím. Jestli bylo cílem autora napsat knihu bez pořádného děje, bez jediné sympatické (nebo aspoň relativně normální) postavy, zato však plnou dost špatných bojových scén a ještě horších erotických pasáží, povedlo se mu to dokonale. Jinak se jedná o dost nepodařené dílko, které se sice dá číst (i když většinou jen s přemlouváním), ale žádný velký zážitek nepřináší. Jak jsem už řekla, děj za moc nestojí, hlavní hrdina - slavný český hrdina Bořivoj - je nesympatický ožrala, násilník, vychcánek a zbabělec, jehož jednání (stejně jako jednání ostatních postav) často nedává žádný smysl, kapitoly odehrávající se v hlavách postav jsou totálně šílené (jakože příšerné, nezajímavé a otravné)... Vědět to předem, takovouto četbu bych si odpustila. Jediné, co jsem schopná ocenit, je výběr tématu z málo zmapovaného období naší země.... celý text

Co když jsme to my 2019, Becky Albertalli

Zřejmě nepřidám nic, co by tady už někdo nenapsal. Podle mě to byla poměrně příjemná kniha s docela fajn postavami, ale vlastně víceméně bez příběhu. Měla pár hezkých momentů a vtípků, ale místy působila dost kýčovitě. Hrozně mi vadily některé trapné pasáže (většinou se jednalo o nepovedená rande nebo děj Benova infantilního příběhu), hlavní zájmy hrdinů (jako fajn, ať si zbožňujou muzikály a ujíždějí na the sims - ale proč o tom mám číst celé odstavce?!) a především konec. Celá kniha byla pěkně naivně optimistická a podle mě tak měla i skončit. Jestli si autoři mysleli, že nečekaným koncem udělají celou knihu "realističtější", tak byli pěkně mimo. Udělali naivní knihu s nesedícím koncem, který mě naprosto zklamal.... celý text

Na kraj světa 2019, Theo Addair (p)

Příjemný, i když místy dost rozvláčný příběh, plný zajímavých myšlenek a skvělých nápadů. Nepodařilo se mi vytvořit si nějaký hlubší vztah s postavami - byly v pohodě, ale měly své mouchy (asi jako každý z nás) - akorát mě občas dost iritovala Kirova zabedněnost, kvůli níž byly vysvětlovány věci, které byly už dávno celkem jasné. A taky mi vadil neuzavřený (a pro mou naivní, nadějeplnou duši zneklidňující) konec, kvůli němuž si potřebuju pořídit další díl.... celý text

Červená, bílá a královsky modrá 2020, Casey McQuiston

Podle mě trochu přechválená kniha. Neříkám, že byla úplně špatná, četla se docela dobře, postavy byly sympatické, děj nenáročný... Ale nevím, chvílemi jsem měla pocit, že je to celé jenom o tom, jak se děti hlav dvou států opíjejí, jsou věčně nadržení a v důsledku toho pak také jednají. Trochu to zachránila romantická linka spolu s klasickým a věčně omílaným tématem (a naprosto předvídatelnou hlavní problematikou) dvou milenců, kteří spolu být nesmí, i některé z vtípků. Celkově to nebylo špatné, rozhodně to bylo milé (až na tu přemíru klišé a některých trapných slaďáren) - ovšem nic světoborného. Taková ta odpočinková kniha, u které víte předem, co bude v další kapitole a jak to vlastně všechno dopadne.... celý text