colchicine
přečtené 126
Deník
2006,
Chuck Palahniuk
První dvě třetiny knihy jsem moc netušila jakým směrem má tohle všechno jít, nic se nikam neubíralo, nic nedávalo smysl a pak najednou bum prásk, během jedné strany mi došlo, co se stane, jak to skončí a pak už následovala v podstatě dějová nuda. A nezachránil to ani Palahniukův typický vytříbený styl psaní. Za mě asi nejslabší kousek.... celý text
Už hořela, když jsem si do ní lehal
1996,
Robert Fulghum
Tak jsem konečně toho opěvovaného spisovatele vzala do rukou. Čtu a čtu a ha! Fulghum nemá rád psy. Tento vroubek si u mě nikdy nezmázne. I styl psaní mi příliš nesedí, nicméně po obsahové stránce je to zcela jiný vesmír. Jestli někdy poletím letadlem (anebo kdykoliv jindy se tomu naskytne příležitost) vím, co budu dělat :D A včera jsem se přistihla, že i na stromy najednou hledím jinak. Fulghum se dovede povrtat i v těch nejobyčenějších věcech, jako je výlevka u dřezu a donutí vás tak se začít okolo sebe koukat a fantazírovat. Myslím, že s tímto pánem jsem ještě neskončila, ačkoliv mě ten jeho optimismus a až naivní pohled na svět vytáčel, ale někdo to dělat musí.... celý text
