danielosbourne danielosbourne přečtené 713

☰ menu

Rod země a krve

Rod země a krve 2020, Sarah J. Maas
4 z 5

Na tuhle "tlustou bestii" jsem se neskutečně těšil a konečně jsem se jí i prokousal. Ne že by byl tedy nějaký problém, abych knihu přečetl. Stejně jako všechny autorčiny knihy, i tato je velice čtivá a příběh mě chytil od prvních stránek, aby mě mohl vyplivnout až na samotném konci. Co na autorce velice obdivuji je, že se v této knize neztratila. V knize je tolik postav, tolik kast a děje se tam toho tolik, že je až neskutečné, že se v tom autorka dokázala vyznat a neztratila se sama ve svém příběhu. V knize vytvořila spoustu postav, ale všechny mají životné charaktery, s poustu z nich vám přiroste k srdci a co je nejdůležitější, dokázala je vytvořit tak, že nemáte problém s tím, kdo je kdo. Každá postava má svůj pspbytý charakter a to je moc dobře. Musím se přiznat, že jsem velkým fanouškem autorčiny série Skleněný trůn a naopak moc nemusím sérii Dvorů. Proto téhlůe knize ubírám jednu hvězdu, protože spíše než Trůn, mi tato knihza připomínala právě Dvory. Bylo to nepochybně tím, že se drtivá většina knihy zabývá spíše vztahem mezi ústřední dvojicí a samotný příběh je tak trochu na druhé koleji. Ne že by vztah mezi hlavní dvojicí nebyl dobře napsaný a nesmál sem se všemu tomu popichování a napětí mezi nimi, ale bylo toho na mě už nějak moc a asi nejsem cílová skupina takovýchto hrátek. Co však musím vyzdvihnout, je posedí kapitola, což je asi posledních 120 stránek. To byla jedna velká jízda a všechno se otočilo vzhůru nohama a já jen zatajoval dech, co si pro nás ještě autorka připraví za překvapení. Právě za tyto monety mám Sarah J Maas neskutečně rád. Těším se, co přinesou další díly v této sérii.... celý text


Katův polibek

Katův polibek 2020, Mons Kallentoft
5 z 5

Již po jedenácté se setkáváme s Malin Forsovou a já jsem se opět neskutečně těšil, co si autor pro Malin tentokrát připravil. Musím přiznat, že pár posledních dílů trochu upadala kvalita knih a to především po detektivní stránce. To mělo ale příčinu v tom, že zrovna nejsem fanoušek obchodů s bílým masem a podobných případů, ale jsem obrovský fanoušek Malin, takže jsem to vydržel a jsem za to rád. Katovým polibkem, jako by se autor vracel k prvopočátkům své práce a předkládá nám poměrně jednoduchý, ale příjemně spletitý případ, který jsem si velice užíval. Když k tomu připočtu, že Malin se vrací trochu do normálu a stylistickou stránku knihy, která je jako vždy naprosto dokonalá, tak mi z toho vychází, že tento díl řadím mezi ty autorovi nejlepší. Nezvládl bych je srovnat v pořadí od nejlepšího, ale tenhle díl by byl určitě v top 5. Za mě veliká spokojenost!... celý text


Hora mrtvých

Hora mrtvých 2020, Jeremy Bates
4 z 5

Miluji knihy Jeremyho Batese a už jsem skoro ani nedoufal, že by u nás vyšla další jeho kniha. Nepravděpodobné se stalo skutečným a hned jak tato kniha vyšla, musel jsem si jí přečíst. Strašně se mi líbily předešlé autorovi knihy a byl jsem zvědav, jak si poradí s tématem, který má základy v reálné, tragické, události Djatlovovi expedice. O Djatlovovu expedici jsem se zajímal už v pubertálních letech, takže pro mě tahle kniha byla dvojitá výhra. Byl jsem tedy zvědav, jak si autor poradí s historickými událostmi a poradil si opravdu skvěle. Knihu rozdělil na pasáže z přítomnosti, kdy mladý spisovatel z L.A. jde po stopách Djatlovovi výpravy, aby rozluštil její záhadu. V historické lince potom sledujeme výpravu samotnou, kterou autor přenesl do beletristické podoby. I zde ale autor jde za hranice reálného a historicky doloženého a dovoluje si poskytnout variantu, co se expedici přihodilo. Jak je u autora zvykem, ani trochu se nedrží při zemi a předkládá variantu, která je možná málo uvěřitelná, ale perfektně jí zakomponoval do historických událostí. Já jsem si čtení náramně užil, a to především díky autorovu stylu psaní. Jeremy Bates píše totiž tak čtivě, napínavě a dobře, že jsem z této knihy skutečně pociťoval chlad ruských plání, úzkost, klaustrofobii, znepokojení a absolutně jsem nevnímal, co se kolem mě děje. Byl jsem totiž v Rusku a putoval s expedicí. Za mě je Hora mrtvých další skvělá autorova knížka a doufám, že se někdy dočkáme a vyjdou u nás i další autorovi knihy.... celý text


Ví o tobě

Ví o tobě 2017, Sarah Pinborough
3 z 5

Tahle kniha mi nějaký ten čas ležela v knihovničce a konečně na ní přišla řada. Tak nějak jsem si myslel, že vím, co od knihy očekávat, ale čím dál jsem se v příběhu dostával, tím víc jsem byl překvapený. Ten mysteriózní prvek byl trochu risk, ale nebyl to nakonec takový průšvih, jak by se dalo čekat. O věcech, které se v knize dějí vím, ale autorka to podala tak nějak zvláštně, že jsem nebyl nadšený, jak bych jindy byl, protože tyhle věci mě zajímají. Co mě na knize ale opravdu rozčilovalo, byly jednotlivé charaktery. Snad všichni mi lezli na nervy a nejvíc v těch momentech, které by šli vyřešit naprosto jednoduše. Zase, o čem by se psalo, kdyby se vše jednoduše vyřešilo, že? Takhle je to pro mě slabší průměr, a to jen kvůli postavám, protože určité napětí v knize bylo. Autorka má rozhodně plusové body za to, že se nebála do knihy vložit onen mysteriózní prvek, protože to klidně mohlo knihu pohřbít. Nestalo se tak.... celý text


Zvláštní, ale pravdivé

Zvláštní, ale pravdivé 2017, John Searles
5 z 5

Myslím, že nebudu přehánět, když o této knize napíšu, že to je zatím ta nejlepší kniha, kterou jsem letošní rok přečetl. Tak nějak mě přitahovala už dlouho a já jsem se konečně rozhoupal a pořídil jsem si jí. Už od první kapitoly jsem věděl, že čtu něco speciálního. Kniha je opravdu zvláštní, ale tím nejlepším způsobem. Styl vyprávění je neotřelý, skvěle poskládaný, a co si budeme nalhávat, tahle kniha stojí především na jednotlivých charakterech a vztahy mezi nimi. Autor si dal velkou práci a každé postavě dal svůj charakter, který po celou dobu knihy piloval, až do samotného závěru. Řekl bych, že mezi některými charaktery šel autor až na dřeň a vytřískal z toho spoustu emocí. Já jsem se do této knihy naprosto zamiloval, což je podle mého komentáře asi už zřejmé. Určitě si přečtu další autorovi knihy a kdo ví...třeba se mi budou líbit alespoň stejně, jako Zvláštní, ale pravdivé. Rozhodně DOPORUČUJI!... celý text


Čtyři strany mince

Čtyři strany mince 2020, Lukáš Záleský
4 z 5

Čtyři strany mince jsem si vzal jako takovou jednohubku, že si po večer přečtu vždy jednu děsivou povídku. No...přečetl jsem knihu během jednoho večera a ačkoliv jsem od povídek téměř nic neočekával, byl jsem velmi překvapen, jak originální povídky byly. Nejsou to sice hororové povídky typu bojím se jít v noci na záchod, ale jsou celkem dost znepokojivé. Líbily se mi ty chvíle, kdy mi u každé povídky začalo docházet, jakým směrem se bude ubírat a jen jsem si v hlavě říkal: " ...no to snad ne...". Mně osobně přišlo, jakoby se autor snažil v každé z povídek poukázat na to, jaká zloba a hnus se může v lidech skrývat. Délka povídek byla sympatická a i když měl autor malý prostor na rozepsání, dal do nich co se dalo. Za mě se nejvíce povedla povídka Vítejte v Brownwille. Ta se skutečně povedla a paradoxně byla nejkratší. Hodnotím 3,5 hvězdami a protože tady nejde dát půl hvězda, velice rád zaokrouhlím hodnocení nahoru. Pokud autor vydá další povídkovou sbírku, nejlépe opět takhle krátkou, moc rád si ji přečtu.... celý text


Nezapomeň

Nezapomeň 2018, Val Emmich
4 z 5

Dlouho jsem si chtěl přečíst tuto knihu a konečně jsem se k tomu opravdu dopracoval. Velice mě zaujala už samotná anotace, ale tak nějak jsem si myslel, že Gavin má být dědeček. Jak se ukázalo, není to dědeček, ale je to muž v nejlepších letech. Příběh je velice citlivý a emotivní, takže se mi u pár pasáží stalo, že jsem měl slzy v očích. Je pravda, že pasáže, které se věnovali Gavinovi a jeho vzpomínání na Sydneyho, se mi líbily o něco více, než pasáže o malé Joan, ale sympatičtí mi byli oba. Kniha se četla sama a jsem velice rád, že jsem se konečně dostal k jejímu přečtení, a že se stala součástí mé knihovničky. Takhle citlivých knih je málo.... celý text


Stará tajemství

Stará tajemství 2020, Patricia Gibney
3 z 5

Včera jsem tuto novinku dočetl a zjistil jsem, že začínám mít s touto sérií takový malý problém. První díl (Andělé smrti) mi přišel takový těžký na čtení, ale příběh měl dobrou atmosféru. Druhý díl (Ukradené životy), se mi četl jednoduše a přišel mi lepší, než první díl. Třetí díl mi přišel zvláštní. Autorka v tomto díle skvěle navodila hutnou a ponurou atmosféru. Stále prší a na scéně se objevuje nový problém. Lidé mizejí a umírají, a i když mezi sebou nemají tyto osoby zdánlivě spojitost, Lottie se domnívá, že by spolu mohlo vše souviset. Společně s tím zabředává i do starého případu svého otce, který se zastřelil. To je asi to, co mi na knize vadilo nejvíc. Všechno se vším nějak souviselo a přišlo mi, že je tam toho už možná zbytečně moc. Přesto jsem pokračoval ve čtení, protože podle toho, jakou autorka nastolila atmosféru jsem očekával, že odhalení bude velká bomba. Bomba se nekonala. Bylo to jen zbytečně překombinované a rozuzlení za to podle mě nestálo. Pak ještě navíc dojde k poslednímu zvratu a místo aby mě šokoval, rozesmál mě a přišel mi docela hloupý. To samé platí i o Lottiině rodině, kterou autorka snad píše podle jednoho mustru, protože Lottiny děti neprochází žádným vývojem a je to v každém díle skoro stejně. Neříkám, že jsou Stará tajemství špatnou knihou. Čtení jsem si užil, skvělá atmosféra a napínavý děj, jen ten závěr mě dostatečně neuspokojil. Každopádně pokud přemýšlíte nad touto sérií, tak se do ní pusťte. Je to jedna z těch lepších sérii, kterou můžete v dnešní době dostat????. Nicméně ty obálky naprosto miluju ????♥️... celý text


Průvodce lucidním sněním

Průvodce lucidním sněním 2015, Thomas Peisel
5 z 5

Nezbývá, než souhlasit s komentáři pode mnou. Tahle kniha je skvěle zpracovaná, sympaticky napsaná a pokud chcete vstoupit do svých snů a objevovat tajemná zákoutí snového světa, je tato kniha skvělým začátkem. Nejen, že se dozvíte, jak Lucidní snění vznikalo, ale dozvíte se například i něco o historii snů, jak to mají se sny různé kultury a v neposlední řadě vás autoři naučí techniku, jak správně létat ve spánku. Nečekal bych, že kniha s tímto tématem může být tak odlehčeně a zábavně napsaná. Nyní už nezbývá nic jiného, než koupit sešit na zapisování snů a začít prozkoumávat snové krajiny :).... celý text


Červená, bílá a královsky modrá

Červená, bílá a královsky modrá 2020, Casey McQuiston
3 z 5

Červená, bílá a královsky modrá, je jednou z nejočekávanějších knih tohoto roku. Čistě LGBT+ knih je u nás stále poměrně málo, a tak je každá nová takovým malým svátkem. Ještě větší bomba to je, když vyjde kniha s tímto tématem, která ve své kategorii sbírá jedno ocenění za druhým, a to především od čtenářů. Hned jak kniha u nás vyšla, musel sem ji mít a začíst se do ní. Trochu jsem se obával tématu, protože když se do sebe zamiluje syn americké prezidentky a anglicky princ, očekává se, že bude všude kolem spoustu politických otázek, které v knížkách moc nemusím. Politiky tam bylo opravdu dost, ale překvapivě mi tam vůbec nevadila. Všechna se totiž ztrácela v milostném opojení, které mezi sebou hoši měli. Po romantické stránce to bylo fantastické. Líbilo se mi, jak to mezi sebou kluci měli, a jak u nich prvotní nenávist přerostla v lásku. Trochu mě zarazily sexuální scény, které mi přišly hodně otevřené a rozepsané, ale to spíše kvůli tomu, že jsem knihu bral jako Young adult. Ono je to spíš New adult až adult čtivo. Nicméně se mi kniha opravdu líbila. Byla citlivá, milá, skvěle napsána, napínavá a místy mě přinutila se dost červenat. Tato kniha se rozhodně řadí mezi ty nejlepší LGBT romány, které u nás lze zatím sehnat.... celý text


Smrt paní Westawayové

Smrt paní Westawayové 2019, Ruth Ware (p)
4 z 5

Smrt paní Westawayové je mojí druhou knihou od autorky, a i když je trochu jiná, než předešlá kniha, (Všude kolem černý les) ale líbila se mi stejně. Autorka v této knize zvolila pomalý způsob vypravování, kdy nám brilantně vykresluje hutnou atmosféru starého sídla v Anglii a jedno rodinné tajemství, které pomalu vyplouvá na povrch. Co se autorce nedá upřít je, že dokáže skvěle propracovat jednotlivé charaktery a vztahy mezi nimi. Díky tomu mě kniha bavila až do poslední stránky, i když se v první polovině nic moc převratného nedělo. Jak tak koukám, mnoho čtenářů přirovnává tuto knihu k dílům Agathy Christie a když se nad tím zamyslím, tak bych s tím klidně souhlasil. Není to jako od Christie, ale atmosférou a stylem se to jejím knihám podobá. Já jsem s touto knihou tedy spokojený a ač jsem to nečekal, možná nakonec dám šanci i ostatním knihám, která tato autorka napsala.... celý text