DaveS979
přečtené 4
Taoistický I-Ťing
2000,
Thomas Cleary
Taoistický I-ťing mám radši než klasický překlad Richarda Wilhelma, který je asi nejznámějším evropským překladem tohoto 4000 let starého skvostu přírodního myšlení a základu čínské kultury. Kniha proměn pomáhá člověku zorientovat se ve vlastním životě a praxi ve světě a uvědomit si, že to, co se děje, není náhodné, a že to je naprosto přirozené. Je to pouť světem, krajinou, prostorem, kdy se ocitáme na místech nabízejících nám různé životní možnosti, různé životní prostory, překážky, lidská společenství. Je zajímavé, jak k tomuhle předkulturnímu výtvoru přistupovaly pozdější kultury a náboženství (Cleary přeložil i konfuciánský a buddhistický I-ťing), ovlivnil malířství, poezii, medicínu i bojová umění. I-ťing je pro mě osobně přírodním, prostým přístupem, který ilustrují obrazy a situace jednotlivých věštebných hexagramů. Kniha se nečte jako román, ale používá se jako orákulum (hází se mincemi/stébly řebříčku atd.) a odpovídá nám na otázky týkající se nějakého konkrétního pragmatického projektu. Kromě toho je na ní skvělé, že po čase užívání ukazuje člověku jemnější způsoby (alternativy) jednání, než je jenom útok nebo útěk apod. V dnešní době, kdy je prosazováno heslo "Just do it!" naznačuje, že v některých situacích je třeba vhodné počkat, až se přežene bouře (déšť, který nás zastihl, při čekání v jeskyni), že je lepší nevstupovat do strže plné vody, jindy, že je třeba naopak vyrazit a nepromarnit vhodnou chvíli. Překvapil mě v tomhle směru třeba výrok: "Vznešený člověk jde do nitra a odpočívá, když slunce zapadá." Po západu slunce přechází příroda do jinové oblasti, odpočívá, spíme, procesy se odehrávají v této skryté vnitřní oblasti. I tato sféra je důležitá a může se v ní leccos odžít a vyřešit. Nabíráme energii. Právě z této pradávné kulturní vrstvy Knihy proměn pochází klasické rozdělení na JANG (aktivní prvek/energie - světlo, moc, budoucnost, poznání, osvětlený horizont) a na reaktivní JIN (přizpůsobivost, reakce, minulost, skrytost, to, co hýbe s námi, to, co je skryto za horizontem, nebo třeba uvnitř v zemi/v těle). I-ťing je nesmírně stará a moudrá pomůcka využívající přirozené, selské, přírodní myšlení, byť dnes trochu nezvyklé (ale o to víc potřebné). Všechno je v mysli a v rozvrhu reality, můžeme to měnit, ale ne libovolně, protože jedeme v setrvačnosti jistých minulých dějů a vlivů. Jednotlivé hexagramy nám na poetických přírodních obrazech a výrocích ukazují konkrétní smísení principů JIN a JANG v dané situaci a případnou progresivitu či úskalí našeho projektu, nasměrování.... celý text
I-ťing: text a rozšiřující materiály
2003,
Richard Wilhelm
Klasický překlad Richarda Wilhelma je asi nejznámějším evropským překladem tohoto 4000 let starého skvostu přírodního myšlení a základu čínské kultury. Kniha proměn pomáhá člověku zorientovat se ve vlastním životě a praxi ve světě a uvědomit si, že to, co se děje, není náhodné, a že to je naprosto přirozené. Je to pouť světem, krajinou, prostorem, kdy se ocitáme na místech nabízejících nám různé životní možnosti, různé životní prostory, překážky, lidská společenství. Je zajímavé, jak k tomuhle předkulturnímu výtvoru přistupovaly pozdější kultury a náboženství (existuje např. taoistický, konfuciánský nebo buddhistický I-ťing), ovlivnil malířství, poezii, medicínu i bojová umění. I-ťing je pro mě osobně přírodním, prostým přístupem, který ilustrují obrazy a situace jednotlivých věštebných hexagramů. Kniha se nečte jako román, ale používá se jako orákulum (hází se mincemi/stébly řebříčku atd.) a odpovídá nám na otázky týkající se nějakého konkrétního pragmatického projektu. Kromě toho je na ní skvělé, že po čase užívání ukazuje člověku jemnější způsoby (alternativy) jednání, než je jenom útok nebo útěk apod. V dnešní době, kdy je prosazováno heslo "Just do it!" naznačuje, že v některých situacích je třeba vhodné počkat, až se přežene bouře (déšť, který nás zastihl, při čekání v jeskyni), že je lepší nevstupovat do strže plné vody, jindy, že je třeba naopak vyrazit a nepromarnit vhodnou chvíli. Překvapil mě v tomhle směru třeba výrok: "Vznešený člověk jde do nitra a odpočívá, když slunce zapadá." Po západu slunce přechází příroda do jinové oblasti, odpočívá, spíme, procesy se odehrávají v této skryté vnitřní oblasti. I tato sféra je důležitá a může se v ní leccos odžít a vyřešit. Nabíráme energii. Právě z této pradávné kulturní vrstvy Knihy proměn pochází klasické rozdělení na JANG (aktivní prvek/energie - světlo, moc, budoucnost, poznání, osvětlený horizont) a na reaktivní JIN (přizpůsobivost, reakce, minulost, skrytost, to, co hýbe s námi, to, co je skryto za horizontem, nebo třeba uvnitř v zemi/v těle). I-ťing je nesmírně stará a moudrá pomůcka využívající přirozené, selské, přírodní myšlení, byť dnes trochu nezvyklé (ale o to víc potřebné). Všechno je v mysli a v rozvrhu reality, můžeme to měnit, ale ne libovolně, protože jedeme v setrvačnosti jistých minulých dějů a vlivů. Jednotlivé hexagramy nám na poetických přírodních obrazech a výrocích ukazují konkrétní smísení principů JIN a JANG v dané situaci a případnou progresivitu či úskalí našeho projektu, nasměrování.... celý text
Makabrózní povídky
2019,
Felix Borecký
Místy mrazivá a zároveň velmi zábavná četba. Tahle kniha podle mě zaujme jak čtenáře horrorů a thrillerů, kteří mají v oblibě morbidní témata, tak milovníky dobře napsané beletrie, kteří zase ocení autorovu invenční hru s prvky a stereotypy daného žánru, lavírování na hranici tragičnosti života a literárního humoru. Autor přitom dokáže dost autenticky vystihnout reálné dialogy a situace, absurditu všedního dne a mezilidských vztahů, něco, s čím se každodenně potýkáme. V některých postavách jsem se úplně viděl, některé jako kdyby přímo pronášely věty, které běžně používám. Nejvíc mě zaujala povídka Bydliště u hřbitova, u níž jsou žánrové stereotypy opravdu výrazné (záměrně), která má ale neskutečnou hudebnost a rytmus, jazyk a strukturace jednotlivých vět unáší člověka k nevyhnutelnému závěru. V povídkách jsem cítil mezi řádky jak teoretický background, tak čistou radost ze psaní a ze hry s literární formou, s jazykem, která mi na mnoha místech připomínala hudební kompozici. Knihu skvěle doplňují ilustrace Filomeny Borecké, které by si ale určitě zasloužily mnohem větší formát publikace než tento nízkonákladový paperback.... celý text
