Eli-Eli přečtené 19

Pí a jeho život 2004, Yann Martel

Nikola Šuhaj loupežník 2005, Ivan Olbracht (p)

Nepřítel 2007, Erich Maria Remarque (p)

Remarque je Pan Vypravěč. Čtivé, nenásilné, působivé - přesně to, co se od něj čeká. Knižní vydání těchto krátkých šesti povídek je pro milovníky Remarqua lahůdkou. Povídka Josefova žena má v sobě dojemné kouzlo. Doporučuji, určitě se ke knížce za čas ráda vrátím.... celý text

Sophiina volba 2005, William Styron

Mám z knihy podobný pocit jako Carry. Dlouho jsem čekala, kdy mě děj konečně pohltí a nebudu se moct odtrhnout - ale to se až do samého konce nestalo. Rozvleklé, zbytečně nabubřelé dílo. Zaujaly mě pasáže Sofiiných vzpomínek na dětství v Krakově, na mládí ve Varšavě a především na utrpení v Osvětimi, naopak rušivě na mě působily popisy mladických sexuální tužeb autora. Díla o první a druhé světové válce (a válečná tématika vůbec) stojí v centru mého zájmu a často se k nim vracím - a i když jsem ráda, že jsem Sofiinu volbu nakonec dočetla a nepovažuji to za ztracený čas, znovu ji číst určitě nebudu.... celý text

Farma zvířat 1991, George Orwell (p)

Bajka platná na věky věků... i když na počátku možná byly ideály, když se po revoluci rozbouřené vody uklidní a začne všední život, dříve či později ten, kdo je u moci, propadne jejímu kouzlu, zapomene na prosazování veřejného blaha a užívá si peněz a výhod "jako prase". Občas se setkávám se situací, kdy si řeknu nebo aspoň pomyslím: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.... celý text

Vypravěčka 2014, Jodi Picoult

Nejsem příznivcem světových bestsellerů současných amerických autorů. Ale zajímá mě každé literární zpracování válečných událostí a tohle dílo je originální v prolínání dějových a časových linií, které spolu zdánlivě nesouvisejí, ale přitom se dokonale propojí: vztah upířích bratrů v románu babičky Minky a vztah bratrů důstojníků SS v Osvětimi; Minčino hledání odpovědi na otázku, zda existuje i "hodný" nepřítel (několik takových jí zachránilo život) a Sageino zvažování práva na odpuštění za zločiny spáchané na jiných. Nejčtivější, i když zároveň nejhrůznější část knihy je Minčino vzpomínání. Oceňuji překvapivý závěr, poslední 4 strany mi nadzvedly obočí: Cože? To se mi líbilo - překvapení místo happyendu. Ještě jeden bonus pro čtenáře: chvílemi se mi sbíhaly sliny na křupavé čerstvé pečivo a na jazyku jsem cítila chuť skořice a čokolády. :-) Brilantně podané pekařské umění. Rušily mě pasáže o současných milostných vztazích Sage - ale co se dá dělat... jednou je to "americký bestseller".... celý text

Nebe nezná vyvolených 2005, Erich Maria Remarque (p)

Na západní frontě klid 1967, Erich Maria Remarque (p)

Stíny v ráji 1975, Erich Maria Remarque (p)

Jako vždy autor mistrně vykreslil postavy i atmosféru společnosti. Tyhle postavy emigrantů jsou zmítány pocity zoufalství, beznaděje či naopak falešných nadějí, nejistoty, vykořenění a všem je společný pocit osamělosti. Remarque je můj oblíbenec a ani tato kniha mě nezklamala, bavilo mě sledovat boj utečenců před nacismem s jejich stíny minulosti, které si s sebou táhnou jako závaží z mateřské Evropy až za oceán, i boj o novou budoucnost. Ale Čas žít, čas umírat to nepředčilo.... celý text

Egypťan Sinuhet – Patnáct knih ze života lékaře 2004, Mika Waltari

Ještě žádnou knihu jsem nečetla tak dlouho, ale když jsem přelouskala nezáživný začátek a Sinuhet dospěl, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Tahala jsem tuto osmisetstránkovou bichli všude, i na venčení se psem - no škoda každé půlhodinky, která mohla odhalit, jak pokračoval život lékaře Sinuheta i všech, kteří ho milovali, ať už ženy, otroci, či faraóni, a kterým přinesl smrt, aniž by si to přál. Bavilo mě jeho putování za poznáním po sousedních zemích v době volných mravů a krvavých bojů, stejně jako poutavé životní příběhy obyčejných lidí i faraónů doma ve Vesetu v době, kdy vše řídí bohové, a kdy "nikdo neví, co přinese zítřek". A fakt jsem si užívala jazyka, resp. českého překladu. Stálo to za to! :)... celý text

Říkali mi Leni 2001, Zdeňka Bezděková

Ke knížce, kterou jsem v dětství měla tak ráda, jsem se vrátila po 30 letech... a stejně jako tehdy jsem ji i dnes přečetla jedním dechem a konec příběhu se neobešel bez slz. Osud českého děvčátka, nadaného, citlivého, s bujnou fantazií, vychovávaného od jejích 3 let v nacistické rodině téměř bez lásky zato plné přetvářky a lží, dojme malého i velkého čtenáře. Leni zapomněla svůj rodný jazyk, ale v jejích snech zůstala nesmazatelná stopa, která ji táhne "domů". Válka skončila a jedenáctiletá dívka se dává s nedětskou odvahou do boje za svou repatriaci. Autorka vypráví příběh "dětským jazykem", navíc Leni často bez varování přechází z reality do fantazírování a představ o lepším světě - toto zvyšuje poutavost knihy. Všem doporučuji! Přečtete jednou a pak znovu a znovu...... celý text

Madame Chic aneb Co všechno jsem se naučila v Paříži 2014, Jennifer L. Scott

Dívka, která spadla z nebe 2012, Simon Mawer

Po přečtení prvních stránek jsem čekala, že půjde o román pro ženy, který ani nedočtu - ale byla jsem příjemně překvapena: s každým dalším listem je příběh napínavější, zajímavější, překvapení čeká na každé stránce - poslední čtvrtinu jsem zhltla jedním dechem. Z nejisté nezkušené slečny se během tvrdého vojenského výcviku stává odvážná schopná žena odhodlaná splnit své poslání až do konce - život a práce v utajení, život v ovzduší prosyceném strachem, všudypřítomná zrada, ztráta a smrt... to vše mění proměnné v dosud platné morální rovnici, ospravedlňuje i dříve neomluvitelné, jako je vývoj atomové bomby. Skvělý byl konec: když už jsem si na předposlední straně myslela, že vím, jak to skončí, nastal zvrat během jednoho odstavce - a na poslední straně bylo všechno úplně jinak. Vynikající finále! Knihu rozhodně doporučuji. Je to první Mawerovo dílo, které jsem přečetla, ale určitě ne poslední.... celý text

Smrt je mým řemeslem 2005, Robert Merle

Kniha o nacismu a zvěrstvech páchaných v koncentračních táborech z pohledu lidské stvůry. Začátek se poněkud vleče, ale pak najednou kniha dostane spád a čtenář se nemůže odtrhnout. Lang je narušená osobnost zcela prosta emocí a citu (říká o sobě, že není smyslný, ale to dostatečně nevystihuje totální absenci soucitu, lásky, či jiných projevů lidskosti - k těm se musí nutit jako herec na divadle), chorobně závislá na udílení rozkazů. Věrnost, důslednost, odpovědnost za své jednání, pravidelnost a řád - to jsou jeho životní jistoty. Z jeho robotického chování běhá mráz po zádech: když zemře "kamarád", necítí nic, ani lítost, ani ztrátu, jakákoliv drobná lež v zájmu záchrany života cizího nebo i jeho vlastního je nepřípustná. Díky takovýmto lidem mohl zrůdný nacistický systém fungovat tak efektivně, jak fungoval. Kdoví, zda by v jiných podmínkách, než jakým byl v dětství vystaven (matka mu nikdy neprojevila lásku a nechala ho napospas psychickému teroru despotického otce), vyrostl ve stejně citově narušeného jedince. Doporučuji vydržet nezáživný začátek, odměnou bude četba, která opravdu stojí za to!!!... celý text

Hvězdy nám nepřály 2013, John Green

Knihu jsem četla na doporučení dcery, která z ní byla nadšena --- a splnila má očekávání: kdo si chce pobrečet, má ideální příležitost. Pro teenagery bezesporu kniha plná vzorů. Mladé lidi, s nimiž se osud nemazlí, nelze než litovat pro nespravedlivou nepřízeň hvězd a zároveň obdivovat pro ně samé, pro jejich postoje. Samozřejmě mi taky tekly slzy proudem, ale komu by ne, když snad každý máme ve svém životě příbuzného/přítele, který bojuje či bojoval s rakovinou - a to se zákonitě vědomě či nevědomky otiskne do emocí při četbě. Přesto se ke knize již nikdy nevrátím, jednou to stačilo, tato kniha v sobě neskrývá nic takového, aby ji člověk mohl číst opakovaně a objevoval stále něco nového, dosud neobjeveného. Ale teenagerům doporučuji :)... celý text

Nesnesitelná lehkost bytí 2006, Milan Kundera

První Kunderův román, který se mi dostal do ruky. Čtivé - to v každém případě. Zážitek odpovídal mému očekávání, kniha ve mě zanechala rozporuplné pocity, při četbě mě autor často přiměl k zamyšlení nad filozofickými otázkami a toto jsem si užívala. Zaujatě jsem sledovala i vývoj nesourodých postav (Kundera je vylíčil přímo mistrně) zasazených do stejné doby, ale ovlivněných odlišným prostředím, jejichž cesty se zkřížily souhrou nespočetných náhod. A připomenout si praktiky z období normalizace a z nich plynoucí pokřivení základních hodnot běžných v civilizované společnosti... to není nikdy od věci, vede to úvahám a srovnáním s tím, v čem žijeme dnes. Jde o žánr úplně mimo okruh mé oblíbené literatury, přesto mohu jedině doporučit. Závěr knihy (absurdní smrt v podobě náhodné tragédie v chvíli poznání "smutného štěstí") byl naprosto dokonalý vzhledem k celému obsahu - každý jiný by nepřinesl tak umocňující pocit z celého díla, jako to dokázal tento. Za čas sáhnu po některé z dalších knih Milana Kundery a už teď se na to těším. :)... celý text

Čas žít, čas umírat 2006, Erich Maria Remarque (p)

Literární skvost. Když jsem dočetla, bylo mi líto, že jsem na poslední stránce... záplava bolesti, citu, tápání a hledání pravdy, snaha urvat si obyčejný klidný život tam, kde to není možné a přece se o to člověk stále snaží... a především hledání odpovědi na otázky odpovědnosti za naše činy za "výjimečných okolností". Závěr naprosto dokonale uzavírá celý příběh - ve chvíli, kdy hlavní hrdina našel sílu konečně udělat správnou věc, náhle a podivuhodně lehce umírá... chtělo se mi zvolat: "Proč? To je přece tak nespravedlivé!"... celý text

Malý princ 2005, Antoine de Saint-Exupéry

Jedním slovem: Dokonalá! Moje nejoblíbenější - každý rok se k ní vracím a čtu ji znovu a znovu... pokaždé přitom objevím něco "nového" a jsem překvapena, jak jsem si toho dříve mohla nevšimnout. A pokaždé mi na stejných místech běhá mráz po zádech, přestože znám knihu prakticky nazpaměť. V domácí knihovně mám vydání v češtině, angličtině a francouzštině. Pět hvězdiček tady nestačí!... celý text

Král Krysa 2008, James Clavell

Skvělá kniha! Dnes ráno jsem dychtivě zhltla poslední napínavé řádky a celý den postupně zpracovávám pocity, které ve mně zanechaly závěrečné stránky - a vlastně celá kniha. Čtivé, chytlavé... barvité popisy prostředí, lidí, emocí - při každém otevření knížky jsem se po prvních přečtených slovech přenesla do Čangi, kde slovo morálka získává úplně jiný význam, než tam venku, kde se prolíná to správné a to špatné do jednoho. Ve vteřině jsem se stala jedním z důstojníků nebo vojáků, kteří se snaží přežít to, co se přežít nedá. Závěr knihy je excelentní a musí každého donutit k přemýšlení: Je špatné se přizpůsobit podmínkám? Je špatné přežít za každou cenu? Určitě si za čas přečtu knihu znovu. :)... celý text