Eorin Eorin přečtené 803

Já, písnička 2

Já, písnička 2 1993, * antologie
5 z 5

podle této "jápísničky" jsem se naučila hrát na kytaru.. a samozřejmě spoustu celkem úspěšných táborákových hitovek. Patří mezi mé nejoblíbenější z "jápísniček"... celý text


Dalajlamova kočka

Dalajlamova kočka 2013, David Michie
5 z 5

Velmi příjemné čtení se spoustou momentů k zamyšlení. Rozhodně jsem Dalajlamovu kočku nečetla naposledy.


Parfém: Příběh vraha

Parfém: Příběh vraha 2006, Patrick Süskind
5 z 5

Dokonalé. Mělo to všechno - romantiku, napětí, strach, odpor, lítost, porozumění, drama i pár humorných chviliček. Četla jsem to před cca 10 lety a stále si živě pamatuji určité pasáže, které ve mně vyvolaly nejvíce emocí. Krásně vystavěný příběh, který se v hlavě převaluje ještě dlouho po dočtení, protože je prakticky nemožné se nad tím nezamýšlet.. a že to vyvolá celkem slušnou řádku otázek..... celý text


Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá

Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá 2016, Jack Thorne
4 z 5

Vzhledem k tomu, že paní Rowling dodala v podstatě jen námět, nemohu hodnotit knihu jako "její", nýbrž Thornův počin. To pro mne znamená jiný pohled na knihu, víc z odstupu (..ale ta nostalgie!). Zaprvé - jedná se o divadlo, to každý ví a tudíž musí počítat s tím, že stránky letí, popisnost je velmi omezená a jde tam jen o dialogy - pro můj mozek to znamenalo "přešaltrovat" svou představivost tak, aby byla schopna více plošné vizualizace a vnímat onen svět pouze v rámci prken a opony divadla (a myslím, že to bylo moc pěkné představení, byť v hlavě). Zadruhé, při čtení jsem si zkrátka vybavovala postavy, jak je znám z filmové adaptace knih o H. Potterovi a jsem neskonale ráda a vděčná, že jsem tuto divadelní inscenaci neviděla a mohla si to tím pádem vychutnat po svém (viz nějaké fanouškovské nespokojenosti s faktem, že Hermionu hraje černoška - já to mám už zafixované s Emmou Watson). A k příběhu - celkově vzato, bylo to další dobrodružství z oblíbeného světa a celkem i zdařilé, nicméně mnohem raději bych si to přečetla jen jako fan-fikci, na knihu mi to přišlo trochu zbytečné. Chápu ale, že se (jak už je v dnešní době zvykem, bohužel) svezlo na vlně fanouškovské mánie, aby z našich kapes dostali ještě něco málo, když už máme vše od knih až po propisku se jménem Pottera a podobně.. Ale asi to nějaký svůj smysl mělo a nemálo fanoušků to zřejmě potěšilo.. Vzato kolem a kolem, na můj vkus (a Potterovské příběhy, jak je známe) to bylo na mnoha místech nedotažené, nesmyslné a za vlasy přitažené, přesto jsem se na tu hodinku čtení pobavila a u srdce mě zahřál onen návrat do světa kouzel. Paní Rowling tam celkem vnímám, ale zároveň je cítit, že to pero při psaní nedržela tak docela ona..... celý text


Svět očima dítěte s autismem

Svět očima dítěte s autismem 2016, Perchta Kazi Pátá
4 z 5

Líbí se mi především nápad této knihy - jednoduše se zeptat autisty na názor k různým otázkám, které člověka mohou napadnout a se kterými se relativně běžně setkává. Podle mě to byl milý a zajímavý výlet do "jejich" světa.... celý text


Erik

Erik 1996, Terry Pratchett
3 z 5

Pratchetta mám moc ráda, snad úplně všechny knihy.. Tohle je ale asi má úplně první od něj, do které jsem se musela trochu nutit, abych ji dočetla a to i přesto, že se jedná o velmi útlou knihu. Děj byl pro mě nezvykle "skákavý", jakoby mi unikala vždy nějaká malá část, než děj poskočil jinam a nejednou jsem se přistihla, že zkrátka přeskakuji řádky.. Humor sira Pratchetta mám moc ráda, ale tahle konkrétní kniha mi (dějově) nejspíš nesedla.... celý text


Jsou světla, která nevidíme

Jsou světla, která nevidíme 2015, Anthony Doerr
5 z 5

Nádherně napsáno, s citem. Nemohu se ubránit srovnání se Zlodějkou knih, ale o tom sem psát nebudu. Oceňuji krátké kapitoly z pohledů různých postav - každá se svým osudem, se svým pohledem na druhou světovou válku, se svým "posláním". Děj krásně plyne, osudy postav se splétají i rozplétají, je to takové přirozené jako proud vody v řece. Pomalu se odkrývají nové a nové části příběhů jako vrstvy, nabaluje se i určité napětí, dojetí a sympatie, aby to ve čtenáři nakonec zanechalo hlubokou brázdu, která jen tak nenechá na knihu zapomenout - a to je dobře. Rozhodně mohu jen doporučit a dle mého názoru je Pulitzerova cena právem zasloužená.... celý text