fa.sci.ko
přečtené 520
Láska a jiná slova
2022,
Christina Lauren
Kam zmizely ty knihy, kde to mezi postavami hned od začátku jiskřilo? Autorské duo se kdo ví proč rozhodlo, že bude psát instalove romance. Za mě velmi špatné rozhodnutí, protože je to NUDA! Nejsem od autorek na takovýhle styl psaní zvyklá a ani si na něj zvykat nechci, takže si teď od jejich knížek dávám voraz. Bohužel.... celý text
Zuzanin dech
2020,
Jakuba Katalpa (p)
Tváří se jako další kniha o holocaustu. Ale není. Ve skutečnosti jsem během čtení spíše přemýšlela nad tím, kolik toho lidská bytost dokáže vlastně snést, než si uvědomí, že tohle už je moc. Autorka Zuzaně naložila neskutečně těžké životní situace a při každé další jsem si přála, aby se už konečně to zlo kolem ní zastavilo. A ono ne a ne. Kniha se mi četla s těžkým srdcem a párkrát jsem se, stejně jako Zuzana, musela zhluboka nadechnout. Upoutala mě, pohltila a nepustila až do samého hořkého konce.... celý text
Hra o dědictví
2022,
Jennifer Lynn Barnes
Tohle bylo parádní. Nespadám teda do kategorie mládež (natož pak dítě), ale tuhle knihu jsem doslova zhltla. Nedala se totiž odložit. Zápletka mě neuvěřitelně oslovila, "starý pán" byl očividně liška podšitá a hlavní hrdinka Avery mi hodně rychle padla do oka. O čtyřech bratrech Hawthornových ani nemluvě (mám tak trochu crush na tři z nich). Téměř všechno bylo v závěru jinak, než jsem během čtení očekávala, a to se mi na knize líbilo nejvíc. Proto si rozhodně nenechám ujít další díly.... celý text
Hra s ohněm
2021,
L. J. Shen
„Never miss a good chance to shut up.“ Klišé, klišé, klišé a ještě trochu víc klišé. A víte co? Já jsem to absolutně žrala. Od začátku až do konce. Čtení jsem si neskutečně užívala, párkrát jsem se zasmála a hlavně se nechala příjemně překvapit. Za mě jednoznačně nejlepší kniha od autorky. Co mi jako jediné vadilo byly ty kecy o fénixech, ačkoliv je to taky klišé. Neexistuje nic horšího k čemu se můžete přirovnat. Nesnáším ty prupovídky o tom, že si někdo myslí, že je jakože úžasnej fénix, co padl k zemi a pak povstal z popela. Meh. Prosím, moc prosím fénixové už nikdy víc. „She's not my type.“ „You don't have a type. You hate everyone.“... celý text
9. listopad
2021,
Colleen Hoover
„Když najdeš lásku, držíš se jí. Popadneš ji oběma rukama a uděláš, co můžeš, abys ji nepustila. Nejde se k ní otočit zády a předpokládat, že na tebe bude čekat, kdes ji nechala, dokud na ni nebudeš připravená.“ Tahle kniha byla krásná. Krásná a smutná. Colleen Hoover mě pokaždé dostane a já jsem stejně pokaždé znovu překvapená, že mě dostala. Ani tentokrát tomu nebylo jinak. Dostala mě. Zas a znovu. „Kdybych věděl, že je nějaká šance na to, abys stála o mý srdce, nikdy bych ho nikomu nepůjčil.“ Při čtení téhle knihy mě fyzicky bolelo na hrudi. Nebylo to poprvé, ale nestává se mi to často. Jenom u knih, které mě silně zasáhnou. A tahle k nim rozhodně patřila. Slzy v očích jsem zadržovala od strany dvě stě až do konce a některé části jsem musela chvilku rozdýchavat. „Protože když někoho miluješ, chceš mu pomáhat, aby se stal lepší verzí sebe sama, tou nejlepší, jakou se může stát. A i když mě ničí připustit si to, ta nejlepší verze tebe nezahrnuje mě.“ Líbila se mi malá propojenost s knihou Odvrácená tvář lásky a udělala mi vážně radost. Ačkoliv příležitost, při které se Tate a Miles objevili, byla vážně smutná. Snad každý je rád, když se někde objeví jeho oblíbený knižní pár. „Až budeš ochotný obětovat to, co pro tebe znamená nejvíc, jen abys věděl, že je ten druhý šťastný, pak to bude práva láska.“ Za mě to byla prostě nádhera a někdy se ke knize určitě znovu vrátím. „Ano, máš jizvy. Ale kdo vidí ty jizvy víc než tebe, ten si tě nezaslouží. Doufám, že si to budeš pamatovat a že tomu budeš věřit. Tělo je jen obal pro ty pravé dary uvnitř. A ty jich máš tolik. Obětavost, laskavost, soucit. Všechno, na čem záleží. Mládí a krása vyblednou. Ale lidská slušnost ne.“... celý text