FirstDaw8ID přečtené 260

Akira 4 2022, Katsuhiro Otomo

Tohle bylo kolosální. Pro mě zatím nejlepší část, která je plná akce a detailní kresby zničeného Neo-Tokia. Spoustě postav se změnila životní situace a snaží se s tím vypořádat, do toho je tu velká tlupa tupých násilníků a celé vyznění tohoto dílu je opravdu neveselé a temné. Přesto jsou tu malé záchvěvy jemného humoru, které nejsou tlačeny na sílu a příjemně překvapí. Musím říct, že jsem se do příběhů pořádně ponořil (a opět oceňuji, že je hned na začátku publikace shrnutí dosavadního příběhu) a poprvé mě doopravdy zasáhlo kouzlo fenoménu Akira. K tomu má navíc komiks o sto stran víc než díl předchozí, ale žádná hluchá místa nehrozí. Rozhodně doporučuji a těším se na zakončení.... celý text

Z neznámého světa a další příběhy 2018, Erik Kriek

Nepovažuji se přímo za fanouška Lovecrafta, ale některé povídky mě opravdu oslovily a v tomto komiksovém zpracováním jsou zpracovány opravdu bravurně, některé trochu trpí tím, že se jim nedostal takový prostor (Dagon). Barva z kosmu se tu zde obzvlášť povedla, pořádně hrůzná atmosféra tu nechybí a černobílá kresba to navíc vše podtrhuje. Stejně tak skvělý je Stín nad Innsmouthem, detailní kresba města je parádní a atmosféra je převedena skvěle. Škoda, že v rejstříku jsou uvedená chybná čísla stránek, to lehce kazí dojem. Četl jsem všechny adaptované povídky, až na Vyděděnce a Z neznámého světa, které bych si určitě moc rád přečetl v původní formě.... celý text

Výplata 2004, Philip K. Dick

Pro mě byly "nové" pouze tři povídky, zbytek už jsem četl v jiných sbírkách. Celé povídkové knize dominuje ústřední Výplata, dále pak Váhavec, Snídaně za úsvitu a Otcova napodobenina, zbytek je bohužel průměrný až dokonce podprůměrný, jsem ale rád, že jsem si mohl přečíst z Dickovi povídkové tvorby opět něco dalšího.... celý text

Oko na nebi 2011, Philip K. Dick

Nemůžu se ubránit dojmu, že z tohoto nápadu a tématu šlo vytřískat mnohem víc. P. Dick píše neuvěřitelně čtivě a tak jsem rozhodně při čtení nijak netrpěl, rozhodně si však dokážu představit to, že by se v prvním světě strávilo o něco méně času a celkově bych čekal mnohem absurdnější příhody v daných světech či myslích. Ovšem stoupání do nebes na deštníku jen tak nezapomenu (jak je, nepříliš esteticky, vyobrazeno na obálce knihy). Natož pak oprava auta modlitební knížkou. Příběh je plný skvělých nápadů, slušelo by mu však pevnější sevření a tah na branku.... celý text

Opráski sčeskí historje 3 2014, Jaz

Opráski jsou úžasné v tom, že vypadají jako zábava pro pitomce, ale pokud člověk nemá nějaký základní kulturní a historický rozhled, je za pitomce on sám. Možná proto jedni Opráski milují a druzí nenávidí.... celý text

Minority Report (I) 2015, Philip K. Dick

Vodíkové bomby, telepati, roboti, paranoia, obnova společnosti...všechno to tady najdete a to pod nezaměnitelným stylem. Jsem si téměř jistý, že jen málo lidí kdy uvažovalo nad věcmi jako autor a už vůbec málo z nich to dokázalo takhle čtivě a napínavě sepsat. Některé povídky v hlavě doznívají ještě dlouho po přečtení...... celý text

Podivný ráj a jiné povídky 2011, Philip K. Dick

Povídkový P. K. Dick mě prostě baví. Ano, některé povídky mě vůbec neoslovily (Psioniku, zachraň moje dítě! nebo Nulovost), jiné oslovily maximálně (Válečný veterán, Zlatý muž nebo Fostere, jsi mrtvý), některé mají geniální myšlenku, ale o něco horší provedení, jiné jsou hodně povedené v obou směrech. Společné však mají téma, kdy nám autor předloží skrze hrdinu realitu, my čtenáři se do ní ponoříme a jednou za čas zjistíme, že ten vypravěč nebyl tak spolehlivý, jak jsme si zprvu mysleli. Tahle knížka je opravdu velkým souborem děl, která si občas nemůžou být méně podobná. Je vidět, že se pan Dick vždy zamyslel nad nějakým problémem (k tomuto vhledu pomůžou poznámky na konci knihy) a okolo toho problému vystavěl děj, prostředí a postavy. Jen díky tomu můžou být povídky tak různorodé, vtahující, napínavé a nepředvídatelné. A co je ještě lepší - nadčasové.... celý text

Asterix a slavný štít 1996, René Goscinny

Příjemný díl, vždycky mě těší ty malé detaily, hlavně u Idefixe, třeba když se lekne vzlétajícího motýla nebo si nese útržek z oblečení římského vojáka (a ten kousek pak vojákovi na další stránce viditelně chybí). Humor byl fajn, ale není to jeden z těch dílů, kde se směji nahlas. P.S.: Je teda vtipné, že Obelix se láduje vařenou zeleninou (respektive převážně zelím) ve formě potée, ale vařená zelenina v lázních mu absolutně nejede...... celý text

Skoky ze skříně 2022, Daniel Geremus

Čtvrtý autorův zářez, který pokračuje po vyšlapané cestě předchozími knihami, opět zde naleznete na levé straně obraz a na pravé straně text, který tematicky koresponduje s vyobrazeným dílem. Mísí se zde Danielovi zážitky z dětství, zaměstnání a života celkově, stejně tak zamyšlení nad různými aspekty lidského počínání a zajímavosti o tvorbě. Výraznou změnu pocítíte, když vezmete knihu poprvé do ruky. Oproti předchozím je tato v měkké vazbě. Co mě od čtení rušilo, bylo časté vkládání historiografických částí. Není na škodu si přečíst fakta o člověku, který je na malbě vyobrazen, ale trochu byl krotil rozsah. Víc bych uvítal, kdyby byly takové části kratší a Daniel se víc rozpovídal o tom, jak na něj tato postava působí, proč se jí rozhodl namalovat a podobně. Takové věci se v knize dočtete, ale trochu na úkor toho, že se na vás vyvalí výtažek z cizí biografie. A to mi do převážně autobiografické knihy nesedí...... celý text

Nechči do vany 2021, Daniel Geremus

V pořadí už třetí nahlédnutí pod pokličku autorovy tvorby. Opět se dozvíte něco o samotných obrazech, nechybí vhled do Danielova života a komentáře na historické či současné dění. Vlastně nechybí nic z předchozích počinů, ovšem poprvé zde není vyprávění odděleno od popisu obrazu, ale je pevně provázáno díky rozhovoru mezi Danielem a až téměř záhadným Ogeretlem Sumeregem. Z onoho rozhovoru se ke konci stává spíše dialog, ale když vedete debatu se svým alter egem, jak to vlastně může dopadnout jinak. I když je to ode mě drobná výtka k formě, trochu si ještě přisadím s tím, že některé slovní fráze se opakovaly, ale zas je to vykompenzované tím, že se v knize vyskytuje spousta cizích termínů a dalších slov, které běžné v mluvě neuslyšíte.... celý text

Asterix legionářem 1997, René Goscinny

Parádní díl s nešťastně zamilovaným Obelixem, žárlivým Idefixem a římským vedením, které si s Galy neví rady, zvlášť když se ženou vpřed za svým cílem a z rozkazů si nic nedělají. Také se v tomhle díle dozvíte, jak na první pohled poznat nešťastně zamilované člověka, jak vypadá skutečný překladatelský oříšek nebo souboj římské legie proti jiné římské legii. Po prvním přečtení si mohu tento díl zařadit s čistým svědomím do oblíbených, protože má tu správnou esenci Asterixových dobrodružství, člověk se v něm na těch pár chvil příjemně ztratí, příběh nemá hluchá místa, humor je tu přesně takový, jaký očekávám a takzvané "running jokes" jsou tu příjemným zpestřením a vlastně tradicí.... celý text

Asterix gladiátorem 1992, René Goscinny

"Ti Římani jsou blázni!" Mimořádně povedený díl, příběh krásně žene absurdita únosu barda, kterého by nikdo nezachraňoval, ale když jsou únosci Římani, jde hned o hrdost. Velice se mi v tomto díle líbí humor, několikrát jsem se musel smát nahlas, vtípky totiž pěkně navazují a často se ve své podstatě opakují, ovšem nejsou repetitivní. Mohl bych tu z té spousty povedených vtipů nějaké vypsat, ale to bych tu zanechal neúprosně dlouhý komentář. :) Určitě jsem Asterixe gladiátorem nečetl naposledy.... celý text

Asterix a Caesarův vavřínový věnec 1994, René Goscinny

Příběhově lehce slabší než předchozí sešity, ovšem velice bývorné komické situace a zápletky to skvěle vyvažují. Jen se divím, jak rychle se Obelix, při své tělesné konstituci dokáže opít. :) A možná by tento díl fungoval ještě lépe než kdejaká brožurka upozorňující na nebezpečí alkoholu - ten přeci způsobil nejen úpadek nejúžasnějšího města, ale i samotné Římské říše.... celý text

Noční rozhodnutí 2022, Ed Brubaker

Přijde mi, že je na tomto omnibusu znát, že byl dělaný s touhou udělat spoustu věcí jinak, než v dílech předešlých (a vlastně je to tak řečeno v úvodu). Ne všechno na mě fungovalo na sto procent a celkově považuji třetí Criminal za nejslabší. Nejvíc musím vyzdvihnout Smrtící ruce, vhled do minulosti Teega a Traye Lawlesse, propletený komiksovým sešitem, se mi líbil o vlkodlačí chlup lépe než Divošský meč. Ve vícero směrech je neveselý, ze stránek atmosféra a nálada přímo dýchá. Tak trochu navazující Noční rozhodnutí nám opět ukazuje, jak se dokážou problémy krásně nabalit, jako sněhová koule. A nejbarevnější Mý hrdinové byli vždycky feťáci zase ukazuje jiný směr, který mi vůbec nevadil, protože byl celistvý a měl hloubku. Překvapivé je pak propojení se starými hrdiny a rozuzlení, které je patřičně doplněno černou stránkou, která na vás zakřičí, jako temná znělka při velkém odhalení ve filmu nebo seriálu. A je to patřičné, autoři si dali hodně záležet, aby pravou identitu hlavní postavy nechali co nejdéle utajenou. Zbylé části knihy mě tolik neoslovily, v součtu by bylo moje hodnocení 3,5/5.... celý text

Poslední z nevinných 2015, Ed Brubaker

Jednoduše můžu říct, že se mi druhé souhrnné vydání líbilo ještě víc, než to první! Jednotlivé příběhy hodnotím takto: Zlá noc (5/5) - Jacob, kreslíř Franka Kafky z předchozího svazku, zde dostává svůj samostatný příběh, který se zdá ze začátku celkem přímočarý a s každým listem se noří do čím dál většího průšvihu. Pak se ale dostane na scénu jiný úhel pohledu, od jiné postavy a začne být jasné, že je to mnohem zapeklitější věc, než se zprvu zdálo. A když přijde na řadu třetí úhel pohledu...no zkrátka nic není tak jak se může na první pohled zdát, kromě faktu, že spánek je opravdu důležitá věc. Hříšníci (4/5) - Tracy Lawless je zpět a s ním i spousta vražd a násilí. Trochu mě zaskočilo, když se identita vrahů odhalila vcelku brzy, říkal jsem si, že tím zmizí určitá dávka napětí. Pak se ale ukázalo, že to mělo své odůvodnění. Celkově je tah na branku příběhu rozvláčnější a utahanější, než třeba předchozí Zlá noc, přesto je však příběh zakončen logicky a trefně. Poslední z nevinných (5/5) - Brutální tečka na závěr. Respektive nic tak malého jako tečka, ale neskutečně velký a mrazivý bod celé knihy. Rozhodně se hodně odlišuje od všech předchozích příběhů v sérii, ať už provedením (barevně výrazné flashbacky do bezstarostného dětství) tak zobrazení násilí a zákeřnosti úplně jiným způsobem, než jsme zde doposud viděli. Riley je hlavní postavou příběhu, u níž sice chápeme motivace, sledujeme to, jak dokáže získat to, co si umanul, ale jakým nevybíravým a chladným přístupem to dokáže, to se čte a představuje nelehko. Nejprve jsem se ale musel pousmát, když jsem slyšel zaznít plán: "Musím zabít svou ženu." Ale když začal Riley svůj plán rozplétat a když se následně se zmocnil složky případu sériového vraha, věděl jsem, kam to míří a že to začne být hodně zvrácené. Tenhle příběh ve mně ještě nějakou dobu zůstane. 21st Century Noir (4/5) - Noir v současnosti aneb jak bolestivé může být prozření.... celý text

Kunďas a kunďátko 2020, Daniel Geremus

O stupeň méně povedené než kniha předchozí. Pokud mi v Ránách do sudu vadilo občasné nechronologické vyprávění, zde mi nesedělo vyprávění na střídačku. V jednu chvíli to do sebe krásně zapadalo - depresivní rozmluvy Lucifera kontra krásné chvíle s nevlastní vnučkou, poté se to opět rozpadlo. Čtení kvůli tomu působí přerušovaně a jestli je horší přerušovaná soulož nebo čtení si rozhodněte už sami za sebe. Anotace u obrazů jsou opět skvělým vhledem to autorovy tvorby, je z nich však často cítit náznak Kunďasova vlivu. Smajlík.... celý text

Asterix a Normani 1997, René Goscinny

Povedenější než celovečerní adaptace, kterou jsem viděl jako první. Vtípky jako Idefixův pláč a stopování, pití z lebek, pojídání všeho na smetaně a "převrácená" závěrečná scéna z toho dělají zábavné čtení. Není to sice ten úplně nejvtipnější Asterix, ale stále je dostatečně nadprůměrná zábava.... celý text

Akira 3 2022, Katsuhiro Otomo

Teta Čijoko se toho rozhodně nebojí! Během čtení jsem měl obavy, jestli to u mě neskončí tento díl jen průměrným hodnocením. Některé části mi přišli zkratkovité, zvláštně navazující na sebe. Nepomáhá tomu ani zběsilá akce, která spíš pocit ztracenosti v ději prohlubuje a kolikrát jsem si musel stránky číst znovu, abych si to v hlavě správně srovnal. Ale co je předvedeno v závěru dílu je něco neskutečného. Samozřejmě musím vyzdvihnout úžasnou kresbu, zvlášť v detailních záběrech na architekturu. Ač je akce v tomhle díle utržena ze řetězu, stále je bravurně vyvedená, jen dokáže být nepřehledná. Humoru je tu pomálu, ale když už se objeví, funguje skvěle, což je příjemná změna oproti původnímu svazku, kde mi připadal zvláštní a tlačený na sílu. Jsem opravdu zvědavý, kam nás zavede další díl, respektive díly. Opravdu zvědavý.... celý text

To je Wub, kapitáne! 2002, Philip K. Dick

Poprvé se mi stalo, že některé Dickovi povídky šly mimo mě (Vrrgové a Stavitel). Naopak sbírce nejvíc vévodí Dělo, Proměnná, Lebka a Výplata. To jsou určitě kousky, které mohu bez zaváhání vyzdvihnout. Spousta povídek má společný prvek - jsou od nějaké části předvídatelné v tom, kam celkový děj povede nebo jaké bude vyústění situace, přesto je však zábavné je číst, protože Dick psal velice čtivě a dokázal udržet příběh i tak napínavý. Výplata je přesný opak v předvídatelnosti, tam je z celé situace čtenář zmatený podobně jako hlavní hrdina a nedokáže odhadnout, kam ho vyžádané předměty dál v příběhu zavedou. Celkově je to rozhodně pozoruhodný vhled do rané tvorby autora a jednotlivé povídky jsem hodnotil v částech díla.... celý text

Každý je zločinec 2012, Ed Brubaker

Zbabělec: Přečteno na jeden zátah, od příběhu se nedalo jednoduše odtrhnout. Kriminální zápletka je samozřejmě násilná, ale přesto lidská, směřování příběhu se těžko odhaduje, takže je čtenář stále v napětí a ponořen do příběhu. Motivace postav a jejich činy mi dávaly smysl, nemusel jsem se chytat za hlavu nad nesmyslností děje. A na většině panelů hlavní postavy "nemění" svoji podobu, na čemž má zřejmě svůj podíl ne tak detailní kresba, ta však na atmosféře nijak neubírá, právě naopak. 5/5 Lawless: Tentokrát je příběh rozdělen na pět částí, což mi vůbec nezabránilo v přečtení příběhu opět na jeden zátah. Potěšilo mě, že dějová linka není zcela lineární, což dokazuje už jen úvod komiksu. Flashbacky jsou také zpracovány kvalitně, navíc, čím je vzpomínka starší a matnější, čím méně jsou prokreslené její detaily. Konečné rozuzlení není úplně zklamáním, ale nadšením jsem také neskákal. A ještě musím vypíchnout práci s barvami, přeci jen zasněžené město nebo ulice osvětlená policejními světly musí vyniknout a tady se to daří na výbornou. 4/5 Druhá šance v pekle: Drsňákův origin? Samozřejmě naprosto drsný! Navíc je zde spoustu pravdy. Život je samý kdyby. 4/5 Vlk mezi vlky: Další nelítostný příběh a prolínání osudu už známých postav. Lehce slabší, než předchozí příběh. 4/5 Samičí forma druhu: Danica už byla dávno mrtvá... 4/5... celý text