Formol
přečtené 140
Psychologie
1997,
Maria Fürst
Knihu jsem četl jako svoji první přehledovou učebnici psychologie a přišla mi jako skutečně hodně ochutnávková. Neztrácel jsem se v ní a ilustrace řady jevů uměním má něco do sebe. Dnes už je možná trochu neaktuální, ale jako odrazový můstek je celkem dobrá.... celý text
Učebnice obecné psychologie
2005,
Alena Plháková
Učebnice je nejspíš pro studenty dobrá, ale k obsahové stránce některých kapitol mám dosti zásadní výhrady. Tedy ne že by v nich byly chyby nebo že by byly napsané špatně, ale je z nich až příliš evidentní postoj autorky, který by se dal shrnout do hesla: "Čím víc jsou fakta v rozporu s mojí oblíbenou teorií, tím hůř pro fakta." Psychologie je především věda, věda na pomezí přírodních a humanitních oborů. Tím má pro formulaci hypotéz a jejich ověřování mnohem více prostoru než například taková teorie umění - a tím také vyžaduje mnohem více intelektuální pokory. Zatímco teoretik umění, když už jsem zmínil ten obor, si může do značné míry vybírat své postoje libovolně, psycholog už takovou možnost nemá. Nebo by mít neměl. Bohužel právě k postoji "správné je to, co se mi líbí" kniha svým vyzněním vybízí. Čtenář, který se ke knize dostává bez patřičné průpravy, může velmi snadno nabýt dojmu, že psychologie je takové libovolné povídání, kde jeho vytoužený magisterský diplom představuje zásadní argument potvrzující správnost jeho tvrzení. No a výsledkem je nezanedbatelný počet absolventů psychologie, kteří se navzdory více či méně silným důkazům o neexistenci proklamovaných jevů věnují například grafologii, akupunktuře a od ní odvozené EFT, harmonizaci "energií" atp. Tím samozřejmě neříkám, že za úpadkem takových absolventů stojí zrovna tato kniha, ale svým pojetím umetá cestičku...... celý text
Paměti pařížských katů
1992,
Charles Henri Sanson
Na rozdíl od některých komentujících si myslím, že kniha drží pohromadě velmi dobře. Ten zdánlivý nesoulad, kdy v první části jsou popisovány poměrně detailně jednotlivé popravy, zatímco druhá část je téměř telegrafický výčet rozsudků a poprav, je dokonalý kontrast. V čtenáři, tedy alespoň v mém případě, vzbuzuje otázku, která doba je krutější. Zda ta, kdy jednotlivce odsouzeného za různě těžká provinění popravuje zvlášť trýznivým způsobem, nebo doba, která popravuje rychle a bez zbytečného týrání, ale utápí se v krvi popravovaných.... celý text
Dělníci moře
1969,
Victor Hugo
Po Zvoníku u Matky boží a po Bídnících jsem se vrhl i na Dělníky moře. Možná jsem očekával něco trochu jiného, možná jsem očima člověka přelomu 20. a 21. věku už nepostřehl to podstatné. Ale stalo se, že se nestalo nic. Kniha mě vůbec neoslovila. Nemůžu tvrdit, že by byla nudná, to rozhodně ne, ale prostě děj plynul a plynul až uplynul a nic...... celý text
