Garfi
přečtené 150
Mlha nad Shadow Sands
2020,
Robert Bryndza
Kniha je tradičně dobře napsaná, ale že by to bylo něco, z čeho padnu na zadek, to se asi nedá říct. Chápu, že "boj s alkoholem" k postavě Kate patří, ale jestliže autor sám napíše, že má za sebou Kate x let abstinence, tak mi její nutkavé zastávky v baru, kdy se skoro napije, připadají spíš otravné a zbytečné, než přínosné. Jediná chvíle, kdy bych chápala, že sáhne po lahvi, je moment, kdy její syn při skype hovoru vysloví to podivné přání a tam se kupodivu nenapije. Jinak vraha jsem si absolutně netipla, bylo to překvapení, za což má pan Bryndza plus. Zajímavý je také příběh unesené dívky, které jsem držela palce.... celý text
Napsáno krví
2020,
Chris Carter
No...z knihy jsem trochu rozpačitá. Na první pohled je vše přesně v Carterově stylu, detektiv Hunter i jeho parťák jsou v obvyklé formě a připraveni "na značkách", aby polapili dalšího sériového vraha, ale přestože jsem knihu přečetla ve dvou dnech (je opravdu čtivá), chvíli jsem nevěděla co mi to na ní vlastně tak vadí, protože úvod je vymyšlen velmi dobře. Nyní už vím, že to co mi vadí, je fakt, že autor tak trochu vykrádá sám sebe, když staví na scénu vraha velmi podobného Lucienovi. Vrah je opět nesmírně inteligentní, vyzná se snad ve všem, nač si člověk vzpomene (IT, střelba, boj, chemie, zbraně atd. atd). Vím, že má autor znalosti z oboru psychologie vrahů, ale opravdu by mě zajímalo, kolik vrahounů je tak vysoce inteligentních a zběhlých v umění "kamufláže", spíš bych řekla, že jim často pomáhá nevšímavost okolí a souhra náhod, než takto promyšlené vraždící strategie. Taktéž mi vadí, že si vrah opět diktuje podmínky a detektiv Hunter pobíhá po městě jako pejsek a plní vše, co se mu přikáže. To zde již také bylo. A v neposlední řadě "SPOILER" pak samotný únos Huntera a jeho "psycho" hra s vrahem kdesi v bunkru, vždyť sám Hunter je policejní "skoro bůh" a opět se nechá přepadnout a unést....Prostě shrnuto a podtrženo, zápletka velmi dobře vymyšlená, ale v závěru knihy autor trochu klopýtá sem a tam, jako by nevěděl, jak s příběhem naložit. Doufám, že Chris překoná osobní ztrátu a vrátí se v lepší formě.... celý text
Smrtící tajnosti
2019,
Robert Bryndza
Zatím poslední příběh Eriky, který se opět velmi dobře čte a je patřičně napínavý. Knihu jsem zvládla asi během tří dnů, nicméně mě velmi nemile překvapil, silně za vlasy přitažený, konec. Připadalo mi to, jako by Bryndza rozvíjel klubíčko příběhu a najednou střih, všechno honem honem vyřeším tak trochu Cimrmanovým krokem stranou. Co se týká osobních příběhů Eriky, nebo třeba mého oblíbence Isaaca, vlastně nic ukončeno nebylo a doufám, že se ještě dočkáme pokračování.... celý text
Do posledního dechu
2018,
Robert Bryndza
Oproti Temným hlubinám je autor očividně opět ve formě a kniha je velmi napínavá a čtivá. Děj je popisován také z pohledu vraha, což je zajímavé a nijak mi nevadí, že je tím pádem známý prakticky od začátku. Co mi opět vadilo, bylo Eričino "cpaní se" do vyšetřování jinému týmu a pak mě trochu děsilo, zda se něco nestane psovi, jelikož výskyt psa v knize obvykle znamená průšvih a jeho brzký konec. Za to, že se fence nic nestalo, má autor u mne pochvalu.... celý text
Chladnokrevně
2018,
Robert Bryndza
Jako...čte se to dobře, o tom žádná. Má to však háček v tom, že se mi zdá to celé běsnění a vraždění tentokrát nějak nechutnější a víc přitažené za vlasy. Dále bude komentář obsahovat SPOILERY. Celou dobu nechápu motivaci Niny, to že je týpek svalnatý a blond ji donutí rozmlátit náhodně sraženému chodci hlavu na kaši? No nevím...Pak scéna, kdy si dvojice vrahů donese do bytu mrtvoly a tam je v kuchyni porcují...Troufám si tak myslet, že by z toho byl asi trochu čurbes a asi by se to nezvládlo běžným kuchyňským nožem... Zcela překvapivě mi tentokrát byla sympatická Erika a to hlavně po scéně se svou sestrou na hřbitově, kdy na chvíli přestala být nepostradatelný "super polda" a konečně projevila trochu lidskou stránku.... celý text
Temné hlubiny
2017,
Robert Bryndza
Temné hlubiny mě zatím bavily ze všech autorových knih nejméně, objasňování staré vraždy, která vlastně SPOILER ve finále ani vraždou není. Do toho stále méně sympatická Erika, která si vynucuje účast na případu, protože všichni okolo jsou neschopní a výkřiky typu "já toho hajzla tam někde venku určitě chytím!" této detektivce trochu ubližují.... celý text
Noční lov
2017,
Robert Bryndza
Další detektivka, která se velmi dobře čte. Námět je výborně vymyšlený, některé aspekty vražd, které se v knize odehrávají poměrně překvapivé a brutální. Kniha se mi líbila dokonce o něco více, než Dívka v ledu i když část s forenzním patologem mi přišla trochu přitažená za vlasy.... celý text
Dívka v ledu
2016,
Robert Bryndza
Po "Kanibalovi", který mně opravdu chytil, jsem začala číst autorovy předchozí knihy a musím uznat, že Dívka v ledu je opět čtivou záležitostí. Erika mi tedy není moc sympatická, ale Bryndza píše tak, že i přesto mě její další osudy budou i nadále zajímat. Co mne trochu rozčiluje, je boj Eriky s nadřízenými, nějak moc nechápu, proč jí přidělují případ a pak její vyšetřování neustále maří a zakazují. Jinak vraha jsem si tipla někde v polovině knihy a kupodivu se trefila.... celý text
