gerard přečtené 49

Noc v Lisabonu 1993, Erich Maria Remarque (p)

Černý obelisk 1975, Erich Maria Remarque (p)

Jiskra života 1978, Erich Maria Remarque (p)

Mám přesně tohle vydání, moc jsem si nepočetl - jsou tam bílé dvojstránky

Čas žít, čas umírat 2006, Erich Maria Remarque (p)

Nebavila mně ta válka, nýbrž podání Pana spisovatele Remarquea svědectví o válce. Samozřejmě z pohledu Člověka, - ne válečníka.

Vítězný oblouk 2012, Erich Maria Remarque (p)

Pan Remarque je pro mně Pan spisovatel, nebojí se vyjadřování, příměrů, přívlastků a toho, co dělá knihu dobrým počtením. Umí se ve svém projevu rozvášnit i zabrzdit, jak je třeba. Doslova mně, jako jeho čtenáře, ovládá tak, jako kdyby řídil auto. Není moc takových spisovatelů a ikdyž jsou v několika jeho knihách podobné scény, vždycky si to přečtu rád znovu. Kromě toho - kdo se neopakuje, že?... celý text

Štrajchpudlíci 1951, Jakub Arbes

Je to kniha z "jiného soudku", zajímavé čtení

Nebe nezná vyvolených 2005, Erich Maria Remarque (p)

Pěkné počteníčko

Oblázek 1969, František Rachlík

Pan Rachlík mně velice překvapil, na to, že jsem tu knihu měl zdarma z antikvariátu, má pro mně po přečtení dost velkou hodnotu. Obsahuje radost, spoustu zajímavých scén,- milostných, i neradostných, i depresivních. Koneckonců, - je to kniha o člověku žijícím v údobí mezi první a druhou světovou válkou, - bída, hlad, nezaměstnanost a s tím spojené trable. Pěkné čtení.... celý text

Labyrint světa a ráj srdce 1955, Jan Amos Komenský

Pan Komenský nebyl románopisec, jeho knihy se nehltají, jako pan Bass, nebo pan Remarque, je potřeba ho vstřebávat pomalu, po kouskách a přemýšlet nad smyslem jeho slov. Kromě toho je mi sympatický tím, že neměl rád katolíky.... celý text

Idiot 1931, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Devadesát tři 1967, Victor Hugo

Povídky 1956, Eduard Bass (p)

Bohatýrská trilogie 1959, Jaroslav Žák

veselá,zábavná kniha plná trampských hlášek a příběhů, zkrátka oddychovka

Život v manéži: Bratři Zemganno 1980, Edmont de Goncourt

Kdo má rád Cirkus Humberto, bude se mu líbit i tato útlá knížečka z cirkusového prostředí, kde ovšem není nouze o lehkost i dramatičnost.

Vlak / Měsíční úžeh 1979, Georges Simenon

Když se mi před lety dostala tato knížečka do rukou, takříkajíc jsem ji "vdechl", ůplně mně ty krátké příběhy dostaly. Je to čtivé a neotřelé, je tam nádech něčeho zvláštního.... celý text

Bratři Ricové 1965, Georges Simenon

Pan Simenon a jeho styl, - tak to se přesně projevilo v této knížce, (prostředí, ve kterém se odehrává , není zrovna můj šálek čaje), která by nebyla tak dobrá, kdyby ji psal někdo jiný.... celý text

Kukátko 1970, Eduard Bass (p)

Nechtěl bych ani tak moc hodnotit, jako poděkovat, že tuto knihu pan Khás posbíral, poskládal a vydal, poněvadž je to příjemné, tyto páně Bassovy příběhy, a když se jich naskládá vícero do jedné knihy, tím lépe.... celý text

Lidé z maringotek 1948, Eduard Bass (p)

v případě " Pana Spisovatele " Eduarda Basse nemá snaha tyto krásné lidské osudy a příběhy zfilmovat moc velkou šanci proti páně Bassově brilantním slohu a síle v knize. je to svět sám pro sebe a já ho vždycky rád prožívám zas a znova. Ne že bych si nevážil perfektních výkonů herců, režisérů, kameramanů - to ne - , ale, pan Bass a jeho knihy mi dávají víc než podstrčené obrázky z filmu. To samé platí i o Cirkusu Humberto a jiných... celý text

Divoký život Alexandra Staviského 1973, Eduard Bass (p)

Zatím jediná kniha, která mně od pana Basse ale vůbec nebavila. Mám za to, že dost hochštaplerů z určitých kruhů ji měli za povinnou četbu a předcházela reportážím p.Johna a p. Klímy... celý text

Klapzubova jedenáctka 1963, Eduard Bass (p)

Pan Bass opět bodoval - nemám rád fotbal, ale mistr Bass to opět servíroval z jiné strany a s veškerou parádou. Mám tu knihu taky rád, i když je o tom, co rád nemám.