• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 10 knih

Nové komentáře u knih Edmont de Goncourt

Germinie Lacerteuxová

„Vždycky jsem si chtěl přečíst něco od autorů, po kterých je pojmenována nejprestižnější francouzská literární cena, Prix Goncourt... Bratři Edmond de Goncourt (1822–1896) a Jules de Goncourt (1830–1870) napsali společně od roku 1850 až do Julesovy předčasné smrti několik kulturně-historických prací a šest románů; Edmond pak sám pokračoval v jejich deníku a napsal další čtyři romány. Založil Académie Goncourt, která začala fungovat v roce 1900 a od roku 1903 uděluje Goncourtovu cenu. Asi nejznámějším společným románem bratří Goncourtových je Germinie Lacerteuxová (1865). Děj krátkého románu o smutném životě jedné služky a jejím pádu až na dno je inspirován skutečnou služkou Goncourtových Rosou, po jejíž smrti bratři zjistili, že vedla dvojí život, s milencem měla dvě děti a okrádala své pány. Germinie slouží v Paříži u slečny de Varandeuil, staré panny dobrého srdce, která si v životě také užila své, především se sobeckým otcem. Slečna k Germinii přilne jako k dceři a vůbec netuší, že její pracovitá služka vede druhý tajný život, beznadějně zamilovaná do mladíka, který ji jen využívá spolu se svojí matkou. Germinie se kvůli němu dostává do dluhů, začne i pít, když prozře, najde si jiného milence, ale na prvního nemůže zapomenout. Pak ji posedne nymfomanie, jindy zase naprostá apatie a lhostejnost ke všemu. Jenže podobný život může vést jen k naprostému dnu a jaký je to pak pro slečnu šok, když zjistí o Germinii pravdu... Román bez sentimentu a pravdivě líčí mravní i fyzický úpadek pařížské služebné a připravil cestu francouzskému naturalismu. Na typ "klinické studie" okamžitě navázal Émile Zola svojí Terezou Raquinovou (1867) a dalšími díly, zejména Zabijákem (1877).“... celý text
— milan.valden

---

Germinie Lacerteuxová

„Naturalizmus je všedný, každodenný život, zvečnený na papieri. Hoci sa najskôr javí ako nuda, nakoniec sa v ňom zjaví iskra a prinúti vás zamilovať si ho, aj keď sú jeho myšlienky a vety rovnako... "nudné". Ukazuje davy ľudí, ale len pár z nich si zaslúži pomenovanie Človek. Jedna z mnohých, Germinie, miluje a chce byť rovnako milovaná. Narazí na pár jedincov s rovnako ťažkým osudom, ktorí ju napriek tomu nedokážu dostatočne ľúbiť. Svet je príliš krutý a ju ponorí na najhlbšie dno, odkiaľ nie je cesty späť. Zabije ju a ona zomrie s hrôzou na tvári, ale so stále rovnako veľkou túžbou v srdci. Germinie bola Človek. Prejdú desaťročia a situácia sa opakuje dookola, dookola... A ja sa pýtam sám seba, ako mohli dvaja bratia tak harmonicky a silne ukázať krutosť sveta. Naturalizmus je krásny a nadčasový. Škoda, že nedokážem vyjadriť všetky moje pocity z čítania...“... celý text
— Denny45

---

Germinie Lacerteuxová

„Germinie Lacerteuxová, román o životě služky v devatenáctém století, při jehož četbě jsem si uvědomil, že by vlastně postačilo změnit jen některé podrobnosti, jako občasné projetí fiakru nebo hrozba vyhození ze školy za prohlížení nemravných časopisů, a celý příběh by se mohl odehrávat v dnešní době. Germinie Lacerteuxová, to, co cítí, čím trpí, co jí trápí, je v myslích lidí trvalé a věčné. Lidé stále milují, stále žárlí, stále mají výčitky svědomí... Germinie Lacerteuxová, celý smutek a neštěstí jejího života pochází z absence Lásky. Lásky, které by se Germinie celá obětovala, ovšem to samé na oplátku vyžaduje ona. Dává vše a požaduje vše. Chce milovat celým svým srdcem a zároveň celá zaplnit srdce milovaného. Taková láska je ovšem nemožná. Vždyť ani slečna de Varandeuil nemá v srdci jen ji, ani Jupillon jí nikdy nemiloval, ani s Gautruchem nezažila absolutní oddanost jednoho druhému. Germinie Lacerteuxová, ubohá služka, snící naivní sen o lásce, Germinie Lacerteuxová, žena, která zároveň miluje a nenávidí, Germinie Lacerteuxová, no nezní to jméno v uších nádherně? A přitom zároveň trhaně smutně.“... celý text
— ZajDa37

---

---

Život v manéži: Bratři Zemganno

„Taky jsem čekala něco jako Cirkus Humberto nebo Roslyn potulná pěvkyně, ale toto je zcela jiný styl . Cirkus na živo mě nebaví tak raděj čtu.“
— medlovice

---

Bratři Zemganno

„Autor kladl velký důraz na styl a znalost prostředí. Knize ale něco chybí. Mohl by to být bouřlivý příběh, je tady ale více popisů než děje a psychologie. Velká snaha vytvořit propracovaný román naplňuje dílo jakousi neuvolněností a urputností. V první třetině se podařilo vylíčit postavy živě, postupně se z děje stává spíš loutkové divadlo. Neúměrně dlouhá část knihy je věnována hledání, nejdramatičtější momenty dostaly menší prostor. Celkový dojem - není co vytknout, ale není nad čím se nadchnout. Až po dočtení mi došlo, jak dramatické životy museli bratři prožít a kolik toho zůstalo nevyřčeno nebo jen naznačeno.“... celý text
— Dell