Hanina61
přečtené 913
Ano, je jiná než předchozí díly... a to jsem začala od Sněhuláka, s tím, že po dočtení série vrátím na samý začátek. Abych pravdu řekla, moc se mi do tohoto dílu nechtělo, protože jeho tematika se mě dost dotýká osobně, blízký příbuzný měl vážné problémy se závislostí, ukradlo mi to několik let života...nicméně jsem ho nechtěla vynechat....Některé pasáže se mi tudíž četly hodně, hodně těžko, ale jak děj pokračoval, pohltil mě jako vždycky. Harry opravdu přežije všechno... Dám si chvilku pauzu u něčeho oddychového a jdu se začíst do Policie, už ji mám půjčenou z knihovny... :-)... celý text
Pohádky Václava Říhy
1968,
Václav Říha (p)
Pamatuju si, jak jsem kolem ní chodila v druhé třídě do školy, byla za výlohou maličkého knihkupectví, trůnila tam uprostřed a já od ní nikdy nemohla odtrhnout oči. O Vánocích jsem ji pak našla pod stromečkem, spolu s vepsaným věnováním od mé babičky. Já ty pohádky přímo hltala. A ty nádherné ilustrace pana Boudy, na ty jsem se nemohla vynadívat. Po mnoha letech jsem z ní čítávala svým synkům, když byli malí. Bzí bzí, osel ušatý... Uběhla další spousta let, o knížku jsem přišla v koloběhu života, dlouho jsem ji hledala a pak ji jako zázrakem objevila v jednom antikvariátě. A tak ji mám znovu, sice bez babiččina věnování, a těším se, až z ní, sama už taky babička, budu číst svému malému vnoučkovi. PS. Od té doby miluju ilustrace Cyrila Boudy.... celý text
Večery na dědince nedaleko Dikaňky
1955,
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Tuhle knížku miluju už spoustu let. Mám vydání s nádhernými ilustracemi Jana Zrzavého, což je v kombinaci s čarokrásnými strašidelnými povídkami ztělesněná poezie. Rázovité postavičky, vykutálené i méně chytré, věčný svár dobra a nadpřirozeno v mnoha podobách, kouzelný ukrajinský folklór - kombinace, co mě chytla za srdce a nikdy nepoustila. Jen co tohle píšu, mám chuť pustit se do nich znovu, po x-té. :-) PS. Jenže je tolik knih, co jsem ještě nečetla a chtěla bych...... celý text
Řbitov zviřátek
1994,
Stephen King
Moje zřejmě nejoblíbenější kniha z pera mistra Kinga. Poprvé jsem ji četla jako mladá mamka dvou malých kluků a tím víc jsem se dokázala vžít do myšlení otce postiženého ztrátou syna, do jeho bolesti a zoufalého odhodlání udělat cokoliv, jakkoliv nepředstavitelného. Od té doby jsem se k ní několikrát vrátila, a vlastně to prožívám vždycky stejně. Hrůzu, bolest, zoufalou naději.... celý text
