• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Dům v Matoušově ulici - Tereza Boučková

V roce 1927 koupil dům v Matoušově ulici na Smíchově vdovec, židovský právník Eduard Schwarz, aby pro sebe a svou rodinu získal důstojné sídlo. Měl štěstí, že z... detail knihy

Populární knihy

/ všech 15 knih

Nové komentáře u knih Tereza Boučková

Dům v Matoušově ulici

„Před lety jsem četla Když milujete muže a byla jsem nadšená z toho, jak dokáže Tereza Boučková několika slovy zachytit celý příběh včetně pocitů. Jak úžasně úsporně a přitom plně píše. Dům v Matoušově ulici je hodnocený nadmíru kladně a vyhrává jednu čtenářskou anketu o knihu roku za druhou. S těmito dvěma očekáváními jsem šla do čtení. Dostalo se mi knihy o daleko větší kus upovídanější, než byla ta první, kterou jsem kdysi četla, a chápu, proč je tak ceněna. V rámci knih vycházejících u nás je to prostě výborné a čtivé. Hlavně pasáže o historii domu během 2. světové války jsou velmi sugestivní, neméně sugestivní jsou i vsuvky popisující události posledních několika let až měsíců. Autorka využívá naplno svoji schopnost zachytit několika slovy děj, atmosféru a vtěsnat do nich vše, co se vůbec snad i dá. Kniha by mohla být zklamáním pro někoho, kdo čeká souvislý příběh, ten kdo se ale nechá pohltit plynutím času a 20. stoletím, nechá vše volně plynout kolem sebe a přistoupí na to, že autorka sama do děje vstupuje ve chvílích, kdy už toho na ni při psaní bylo příliš, ten si tuhle knihu užije. Kruh se uzavře, paralela je jasná. Myslím, že není mnoho takových knih a průlet 20. stoletím tímto způsobem může být velmi obohacující.“... celý text
— Nifredil

---

Dům v Matoušově ulici

„Nemyslím, že toto je román. Na to je to, čo je v ňom opisované, príliš roztrieštené a mnohé medzi sebou vôbec nesúvisí, dokonca mnohé nemá nič spoločné ani s tým domom, o ktorý ide. I tak je to ale zaujímavé čítanie. Hoci autorka skáče sem a tam ako žabka po kameňoch, každý z nich vás obohatí o informácie, ktoré ste možno nevedeli, alebo predtým možno ani nechceli vedieť. Nie že by som bola nadšená. Príbehy obyvateľov domu prepletené osobnými názormi i faktickými udalosťami na mňa pôsobili dosť neusporiadane. No veľmi si vážim autorkinej práce. Vidieť, že tomu venovala nemalé úsilie, ale forma v konečnom dôsledku vychádza, podľa mňa, akosi do stratena.“... celý text
— Čand@

---

Dům v Matoušově ulici

„Knihu jsem přečetla rychle. Chvíli jsem si zvykala na Boučkové úsporný styl psaní, ale hlavně celou dobu neměla pocit,že se jedná o román. Spíš deník, deník velmi citlivé ženy, která reaguje na bezpráví a nespravedlnost, která prožívá krutosti okolo sebe a zaobírá se jimi i když ji to zraňuje. Je dobře, že knihu napsala. Je dobře, že žijí lidé,kteří se nezajímají jen o své blaho.“... celý text
— Čičolina

---

---

Dům v Matoušově ulici

„Kniha je zvláštní tím, jakým způsobem byl tento příběh vypravován. Bylo to jako sledovat pisatelku přímo u rozpracované knihy a občas zaslechnout její názory na současnou politickou situaci. Jinak se román věnuje popisu životních osudů lidí, kteří obývali dům, ve kterém žije také paní Boučková. Takže kniha byla částečně autobiografická. Prostřednictvím osudů lidí žijících v Matoušově ulici, zažíváme hrůzy války. Nejkrutější a nejhanebnější období krátce po válce. Ale také 70. a 80. léta, která jsou zase hrůzné díky našim spoluobčanům, práskajících estébáčkům. Kniha je psána hodně povrchně a mně to většinou vadí, ale paní Boučková, se kterou jsem se prostřednictvím této knihy měla možnost potkat vůbec poprvé, mne přesvědčila o tom, že to nemusí pokaždé nutně vadit. Audiokniha je načtena velmi dobře a načetl ji paní Jitka Ježková.“... celý text
— soupik2012

---

Dům v Matoušově ulici

„Knihy Terezy Boučkové čtu ráda a pokaždé mě dostane její upřímnost a otevřenost, s kterou k tématu přistupuje. Tento román je hlavně autobiografickou výpovědí o domě na pražském Smíchově, ve kterém strávila velkou část života. Pátrání po osudech obyvatel domu je velmi intenzivní a emotivní. Autorka předkládá čtenáři osudy obyčejných lidí, které semlel nejprve nacismus a pak i komunismus. Každý po svém se snaží svému osudu vzdorovat nebo před ním utéct, ale šance jsou minimální. Mě osobně hodně zaujal osud známé prvorepublikové herečky Zity Kabátové, která v tomto domě také žila, a většinu čtenářů určitě zaujmou pasáže o vztahu maminky autorky, Anny Kohoutové, s Václavem Havlem. Kniha je tedy nejen silnou osobní výpovědí, ale především svědectvím o našem současném životě.“... celý text
— Marcela52