Tereza Boučková

Smutek přišel, když se Tereza Boučková (67) dopátrala, že soused, profesor Berthold Epstein, sice zachraňoval životy jiných, ale musel v Osvětimi zároveň spolupracovat s vrahem. Její dojetí spustil ve výtahu téhož pražského domu objev vizitek lidí poztrácených v dějinách. A obdiv cítila nejmladší ze tří dětí spisovatele Pavla Kohouta ke statečným, včetně maminky, za níž k nim chodil Václav Havel. S respektem brala herečku Zitu Kabátovou. Zmátla ji dětská vzpomínka, překvapila stopa režiséra Miloše Formana... Ze všech těchto emocí vrcholících zděšením z násilí současného světa se rodil její román Dům v Matoušově ulici. "Skoro u každé věty jsem nevěděla, jak dál," říká v rozhovoru pro časopis Téma (48/24).

Krátký medailon autorky a svůj vztah k ní připomíná redaktorka Michaela Kučerová v literární příloze časopisu Květy, 12/24, str. 38: "Moje srdeční autorka: Tereza Boučková".

Rozhlasový rozhovor z 2.3.2019
https://dvojka.rozhlas.cz/tereza-bouckova-co-me-primelo-navazat-preruseny-hovor-s-otcem-7775028

Rozhovor pro DVTV https://video.aktualne.cz/dvtv/adoptivni-syn-se-dostal-na-nejhlubsi-dno-kvuli-drogam-vyrovn/r~d0c22938c83c11e6be7d002590604f2e/

První kniha, kterou jsem od ní četla, Rok kohouta, mě přibila ke gauči a vzala dech. Taková upřímnost, odhalení...přitom jde o nejniternější city. Paní Boučková, jestli sem nahlédnete, pak Vám skládám hlubokou poklonu. Za to, jak jste to zvládla a za to, jak jste to dokázala mistrovsky napsat. Díky Vaší knize jsem dokázala pochopit, že některé záležitosti života jsou dané a nikdo s nimi nehne. A nemá ani cenu se o to příliš pokoušet. Jste skvělá ženská.

Její kniha Rok kohouta by měla být povinná četba. Za svoji odvahu a otevřenost by měla dostat medaili!