HáTa94
přečtené 308
Rodokmen smrti
2013,
James Rollins (p)
Tak tahle kniha mě úplně pohltila. Vůbec se mi nestalo, že bych si v některé kapitole říkala, aby už skončila a mohla bych číst tu linku, která mě zajímá. Pro mě jsou příběhy Sigmy asi nejlepší, které jsem kdy četla a její postavy nemohou být snad ani neoblíbené. Jsem moc ráda, že Rollins začal Bratrstvo trochu přibližovat. Kniha tím dostala trochu čerstvé krve a čtenář konečně pronikl trochu do tajemství tajemné organizace. Námět, i když znepokojivý, byl určitě dobrou volbou a nová dvojice v podobě Tuckera a Kaina je prostě skvělá. A nesmím zapomenout na pro mě asi nesmrtelné hlášky Kowalskeho, které mě v každé knize hrozně baví a už tak vážná témata a situace odlehčují. U mě Rodokmen smrti dostává plný počet bodů a stoupá mezi mé nejoblíbenější Rollinsovy knihy o Sigmě.... celý text
Ďáblova kolonie
2012,
James Rollins (p)
Sérii Sigmy mám moc ráda. Příběh s indiánskou tematikou se mi velice líbil. Hned bych se jela do Yellowstonu podívat. Na Rollinsových knihách mám ráda, že do smyšleného příběhu zařadí vždy fakta. Já osobně si kolikrát zapamatuji lépe fakta, která jsou zařazena do příběhu než to, co bych si přečetla v jakékoliv učebnici nebo odborném článku. Pro mě jeho knihy zůstávají mezi nejlepšími, které jsem kdy četla.... celý text
Cizinka
2010,
Diana Gabaldon
Nechci se moc rozepisovat, to udělali už jiní, jak se tak koukám....nejdříve jsem viděla seriál (řekněme, že jsem byla hoodně nalákána chvalozpěvy na něj). No, nevěřila jsem tomu, ale dostalo mě to. Pod stromeček jsem si proto vyprosila knihu. Vtáhla mě do děje stejně tak, jako pohltily Clair kameny na Craigh na Dun. Příběh jsem prožívala od začátku do konce. I když ta doba byla drsná, přesto měla pro mě obrovské kouzlo. Tamní příroda nenarušená elektřinou, auty a vším možným, do toho záhada cestování časem, schopnost přežít v naprosto odlišných podmínkách, rozmanitost postav.....no a řekněme si popravdě...která by nechtěla Jamieho? (omlouvám se Frankovi)... celý text
Divná Jadie
1994,
Torey L. Hayden (p)
Tak tohle byl hodně děsivý skutečný příběh. Z pasáží, ve kterých holčička mluví o tom, co prožívá, jsem měla husí kůži a v některých okamžicích mě ta malá dívka až děsila. Vůbec si nedokáži představit, že bych byla na místě Torey. Je to, jako by autorka stála přivázána k páru koní a každý by táhl na jednu stranu. Na jedné straně povinnost nahlásit zneužití holčičky (ale kým???) a na straně druhé nedostatek důkazů a obrovské pochybnosti je-li to pravda nebo "jen" duševní problém dívky. Nedivím se, že to trvalo tak dlouho, protože stačilo udělat malý krůček vedle a Jadie by Torey přestala úplně věřit a mohla se vrátit ke své mlčenlivosti. Tím by byly všechny naděje (nejen) na její budoucí normální život pohřbeny. Za to, že Torey "hon za duchy" zvládla, má můj obrovský obdiv.... celý text
Spratek: Příběh dítěte, které nikdo nemiloval
2008,
Torey L. Hayden (p)
Už dlouho jsem se chystala, že si v knihovně půjčím některou z knih od Torey L. Hayden, ale všechny byly pořád rozebrané. Jsem moc ráda, že se mi to konečně poštěstilo, protože ta kniha mi hodně dala. Autorka dokázala příběh napsat tak, aby to zaujalo a nenudilo. Myslím si, že to jsou přesně takové knihy, které by si měl "povinně" přečíst každý, jako doplňující literaturu ke studiu speciální pedagogiky (tím netvrdím, že to není kniha určená pro všechny, kteří si ji chtějí přečíst a nejsou speciálními pedagogy). Člověk se může nabiflovat skripta a učebnice, ale teprve praxe a předávání zkušeností (a mnoho dalšího) od těch povolaných ho mohou posunout o kus blíž k tomu, být dobrým speciálním pedagogem.... celý text
Zvíře: Příběh o klukovi, který promluvil
2010,
Torey L. Hayden (p)
Torey Hayden umí podat danou problematiku tak dobře, že kniha člověka vtáhne a pustí ho až po poslední větě. Osobně si myslím, že tyto příběhy mohou dát mnohé zkušenosti (speciálním) pedagogům, prostě všem odborníkům (ale slovy autorky, kdo z nás může říct, že všemu rozumí), ale i dalším. Není to jen holá teorie v učebnici. Právě takovéto povídání může poskytnout to, co učebnice nedokáží. Ukáže, že to není lehká práce, že je velice náročná (psychicky, fyzicky i časově), někdy by se dalo říct i nebezpečná a hlavně, že je to běh na dlouhou trať.... celý text
Domov pro Marťany
1998,
Martina Drijverová
Hezká (nejen dětská) knížka o tom, jak se cítí malé děvče, které se zrovna přestěhovalo do nového domu, chodí do nové školy, ve které nemá žádné kamarády a ještě má bratříčka s Downovým syndromem. Na knize se mi líbí, že je psaná z pohledu Míši a není vyprávěním toho, jak se asi Míša cítí. Myslím si, že touto formou bude knížka dětem bližší.... celý text
Broučci
2004,
Jan Karafiát
Další z knih mého dětství. Příběhy broučků, i když mnohdy smutné, jsou nejen nádherně napsané, ale také si myslím, že dětem předávájí určité hodnoty. Kniha nemaluje životy broučků růžově, ale poukazuje také na pomíjivost života. Dodnes si vzpomínám na pocit, který jsem měla, když zemřela Janinka. Vždycky se mi strašně moc líbila jejich modlitbička a často si vzpomenu na větu "A byla zima." nebo "A bylo jaro." Tato tři slova ve mně vyvolávají zvláštní příjemný a možná trochu smutný pocit. Každopádně by v knihovničce dětí chybět neměla.... celý text
