HáTa94
komentáře u knih
Bez rozloučení
Samantha Young
Taková trochu víc depresivní romance. Někdo může Noru nesnášet, někdo s ní soucítí....já se do ní dokáži vžít. Autorka hlavní hrdince docela naložila, ale i to je život. Chápu, jaké to je řešit plno bubáků v sobě. Ti bubáci jsou všudypřítomní, někdy je zavřeme, někdy se vyderou ze skříně na povrch, jak je těžké se s něčím svěřit, pustit si lidi blízko k sobě. Byla jsem ráda, že to Nora zvládla a posunula se dál. A kdo by takového Aidana nechtěl, pan dokonalý...Chlap který se s láskou postará o dítě, které není jeho a miluje ho jako by bylo, který se pro něj vzdá svého prostoru, času...který má takovou trpělivost snášet citové výkyvy své vyvolené (i když....kdo by nepěnil :D a ano, ke konci se choval jako debil, ale budiž mu to odpuštěno...je to jen kniha). No ještě, že ty 3 roky, co kolem sebe kroužili se vešli pouze do 422 stran. Sofie byla zlatíčko, i když na svůj věk toho zkusila také dost.
Překladatelka by se měla zamyslet nad překlady ... moravský dialekt? To jako fakt? Skotský přízvuk se nedá nahradit dialektem...příště radši stačí zmínka hlavní postavy, že mají chlapci výrazný skotský přízvuk a každý si to pamatovat bude....hlavně ti (ty), kteří (které) mají pro něj slabost ;).
Každopádně za mě vede pořád Dublin Street a dnes dočtený Hrdina.
Mluv se mnou
Kateřina Slezáková
Hezké pracovní listy, plné černobílých obrázků, které mohou děti vybarvovat, a tak rozvíjet své grafomotorické dovednosti. Publikace se skládá z okruhů, které by měly zvládat děti od tří let. Dítěti poskytuje slovní zásobu, pomáhá mu tvořit věty. Co bych vytkla je to, že některé stránky jsou méně přehledné pro množství obrázků, avšak umožňují dítěti rozvíjet zrakové vnímání. Takže bych to jako mínus ani nebrala. Doporučila bych ji rodičům a jejich dětem. Ve své práci ji využívám, ale nemohu nechat děti, aby do ní psaly.
Tvořivá logopedie a rozvoj řeči
Irena Šáchová
Knížka s hezkými obrázky, která není pouze k prohlížení, ale podporuje dítě v aktivitě. Poskytuje mnoho nápadů a obsahuje to, co by měl zvládat předškolák před nástupem do ZŠ. Na stránkách se střídají barevné obrázky k vyprávění, ale také obrázky černobílé, kdy má dítě vybarvovat, spojovat. Používám ji při své práci, kdy plně nevyužiji její celý potenciál, protože do ní nemohou děti kreslit. Určitě bych ji doporučila rodičům domů pro společnou práci s dětmi.
Kniha života
Deborah Harkness
Konečně kniha s tématem, které mě baví a nehemží se nadpřirozenými bytostmi v podobě teenagerů. Tohle se mi vážně moc líbilo. Celou sérii jsem zhltla během pár dní. Zatím všechny knihy tohoto žánru, které jsem četla, byly pro mladší čtenáře. Tím nechci říct, že byly horší nebo lepší, ale tohle bylo zralejší. Nebylo tam tolik afektovanosti. Diana mi byla sympatická. Ač jí může někdo považovat za nudnou, tak je důležité si uvědomit, že ne všichni lidé jsou akční a rozlítaní všude možně. Její „nudnost“ mi naopak byla velmi blízká. A Methew… jaká škoda, že to je jen postava z knihy.
Celý příběh odehrávající se v knize byl podle mě vystavěn dobře. Nápad propojit upíry, čarodějnice a démony, kteří mají s lidmi mnoho společného, byl příjemnou cestou. To, co vyšlo najevo při zjišťování tajemství knihy, mě doopravdy překvapilo. Všechny postavy v knize byly dle mého názoru takové, jaké být měly a všem jsem jejich charaktery a životy uvěřila. Ať už byli na straně padouchů nebo hrdinů. Diana poznala své schopnosti a dovednosti a přijala se taková, jaká ve skutečnosti vždy byla. Methewa mi bylo líto. Všechna tajemství, která vyplula na povrch o jeho životě. Jeho mučení i psychické zlomení, ale i rodinné štěstí, které ho potkalo a pomalu léčí jeho jizvy vzniklé z prožitých hrůz.
Po přečtení série zůstává mnoho otázek. Ale i když mě závěr překvapil, tak nejsem nespokojená. Pořád zůstávají zadní vrátka pro další pokračování příběhu, a pokud ne, pak je spousta místa pro fantazii každého čtenáře.
Mořeplavec
Diana Gabaldon
Myslím si, že po Vážce v jantaru, která se mi líbila o něco méně než Cizinka (hlavně kvůli té přemíře politiky - jinak byla stejně bezvadná), se zase dějově dotahuje právě na první díl. Čekání na to, až Jamie a Claire budou zase spolu, bylo vážně těžké. U knihy jsem pořád poskakovala a obracela jsem v rychlosti stránky, jestli někde nezahlédnu jen náznak toho, že se tato chvíle blíží. A když to přišlo, vykouzlilo mi to blažený úsměv, i když ta nejistota mezi oběma, když se jeden druhému zase objevili v životě, byla téměř hmatatelná. V knize dle mého názoru není hluché místo: setkání s Jenny, nové postavy, mladý Ian, Willie, lord John Grey, Yi Tien Cho, Geillis. Celý příběh, alespoň pro mě, tepe životem. Bylo mi u něj smutno, byla jsem naštvaná (občas i na Jamieho, kdy jsem ho počastovala i nelichotivými výrazy), měla jsem strach, ale také jsem se radovala. To si myslím, že je na knize to nejdůležitější. Předávat emoce zabalené v příběhu a je jedno, jestli má kniha 50 stran nebo 1141.
Poprvé mě však trochu zklamala seriálová adaptace, která byla až moc upravená, takže co se stalo v knize tak, stalo se ve filmovém zpracování jinak, nebo postavy neodpovídaly postavám v knize. To je jediné, co mě na tom nemile překvapilo. Ale když se člověk dokáže oprostit od knihy, což mi docela jde, ale tentokrát jsem po přečtení knihy navázala okamžitě hranou podobou a nenechala jsem si ten příběh dostatečně uležet, tak i toto třináctidílné seriálové zpracování stojí za to.
Když nám rodiče ničí život
Susan Forward
Knihu jsem četla v rámci studia. Avšak číst ji není vůbec jednoduché. Pro ty, jejichž dětství bylo takové, jaké má být, bude zajisté zajímavá. Pro ty, jejichž dětství takové nebylo, bude těžké číst její řádky, ale nadruhou stranu jim může napomoci pochopit jisté věci, nebo si je spíše uvědomit. Neznamená to však, že se s nimi díky této knize dokáží vyrovnat. Na to je zapotřebí vlastní odhodlání k tomu, aby člověk překonal své problémy a často také pomoc odborníka. Každopádně bych ji doporučila všem. Tedy i těm, kteří problémy uvedené v knize řešit nemusí. I ti se mohou setkat s někým, kdo takové problémy má, a to mu může pomoci daného člověka pochopit.
Jsem roztříštěná
Tahereh Mafi
Knížku jsem si vybrala, protože teď nemám moc času a kniha má málo stránek. Nakonec se mi dokonce hodí i do výzvy, takže paráda.
K samotné knize...mrzí mě, že v ní není více popsáno, co se stalo se světem. Jinak se čte dobře, ale šíleně mě iritovalo to trojité opakování slov. To jsem po chvíli téměř vyskakovala z kůže. Nápad se mi líbí, nejvíc byl pro mě zajímavý začátek, když byla Juliett zavřená v ústavu a pak konec, kdy to začalo být konečně zajímavější ohledně utajené organizace lidí a darů. Jen nechápu, že všude musí všichni rvát milostné trojúhelníky (a ještě prvoplánově klaďas - záporák). Snad se v dalších dílech tomu trojúhelníku autorka vyhne a Juliett to v hlavě urovná.
Jestli zůstanu
Gayle Forman
Tak jo, teď mám hodně rozporuplné pocity. Knížku jsem si vybrala kvůli jediné věci - violoncellu. No dobře, jako druhá mě zaujala obálka. Ale…ano přesně tak, má to velké ale. Myslím si, že autorka plně nevyužila potenciál námětu. Určitě by šlo postavy více propracovat, dát příběhu větší hloubku. Mně osobně nejvíc zaujal konec, až když se Mia rozhodovala, jestli zůstat nebo ne a pasáže, kdy mluvila o hudbě. Přijde mi, že na dnešní dobu je knížka docela "útlá" a pár stránek navíc by jí prospělo. Vždycky, když už mě něco zaujalo, tak jak rychle to začalo, tak to i skončilo. Možná by mi také vyhovovalo, kdyby byli Mia s Adamem o něco starší. Po přečtení jsem si musela pustit i film, abych to mohla srovnat, a musím říct, že se mi film možná líbil o chloupek víc než kniha. I když byl v některých místech trochu upraven. Ale jo, nakonec…myslím si, že pokud se knize (nebo i filmu) podaří v člověku vyvolat nějaké emoce, tak splnila svůj účel.
Ani nevím, kolik mám dát hvězdiček, tak to neberte nikterak vážně, protože balancuju mezi 3 a 4, ale proč, to se těžko vysvětluje :D. Dávám 3, protože pořád tam vidím rezervu, něco mi chybí a o kousek to asi převažuje to, co se mi na knize líbí.
Pasažérka
Alexandra Bracken
Knihu jsem si v knihovně vytáhla úplně náhodou. Po prvních stránkách jsem si říkala, že to jsou další drahokamy a nevěděla jsem, jestli to vůbec přelouskám, aniž bych to pořád porovnávala. Nakonec jsem tomu dala šanci, když mě zaujaly popisy hudby a hry na housle. Vím, že to zní asi praštěně nebo to vypadá divně, ale najednou mě to začínalo bavit. Je nečekané, jak takový nepodstatný detail dokáže zvrátit rozhodnutí, že?
Tohle cestování časem je téma, které mnohé asi dělí do různých skupin. Dá se hodně diskutovat o tom, jak by takové cestování probíhalo a někdo může souhlasit s tím, jak to je v knize, někdo zase ne. Ale myslím si, že je lepší nad tím tolik nepřemýšlet a nechat "fungovat" logiku autorky. Tohle jsou věci, na kterých se nikdy nikdo 100% neshodne, pokud to sám nezažije, a v tom je to kouzlo, ne?
Asi bych pocitově hodnotila 4,5 *, ale jsem pro zaokrouhlování k lepšímu, takže 5* :)
Dokonalé rande
Alexandra Potter
Tak já nevím. Knížka je hezká, ale osobně bych se tam obešla bez výjevů pana Darcyho. Klidně by jím mohl být (jen) Spike, protože chováním a chybami se oba předloze blížili. Přesně, jak bylo na konci uvedeno: "pan Darcy je svůdná fantazie a není skutečný". Tak proč si představovat, že potkala "skutečného" pana Darcyho a na konci se z něj stane ne svůdná fantazie, ale muž sexistický, arogantní, namyšlený a nevím co ještě. Vždyť taková byla doba. Ženy z lepších vrstev nepracovaly, byly ženami a matkami. Tak co Emily na tom tak děsně překvapovalo (četla to mnohokrát)?
Na druhou stranu knížka člověku poskytne prostor k zamyšlení se nad tím, jaké nároky vlastně klademe na okolí, jak ostatní posuzujeme. V každém z nás se ukrývá jistá pýcha a předsudek. Nebo se stačí ohlednout pár let do minulosti (Maev) ne jen do viktoriánské doby, abychom viděli, co vše se změnilo.
Noční rozkoše
Sherrilyn Kenyon
Tento díl se mi líbil rozhodně víc než první. Byl akčnější a Kyrián byl super i Amanda, která se ho jen tak nezalekla a byla schopná mu oponovat. Řekla bych, že kniha byla i o něco vtipnější než první díl. Pár hlášek mě určitě zaujalo.
První stříbrná kniha snů
Kerstin Gier
Opět geniální nápad. Autorka má fantazie na rozdávání. Takové snění by se mi také líbilo. K Drahokamům nepřirovnávám, ale líbily se mi o fousek víc.
Milenec snů
Sherrilyn Kenyon
Knihu jsem přečetla až na podruhé, poprvé jsem přečetla jen pár stran a pak jsem se k ní už nevrátila, asi taky proto, že nebyla stránka, kde by nebylo plno chyb (agramatické věty, chyby v jednotlivých slovech). Teď jsem to překousla. Byla to hezká oddechovka. Nápad s bohy je super - mytologii mám moc ráda. Za češtinu autor nemůže, takže chybovost v textu nehodnotím.
Bestie
J. R. Ward (p)
Super díl. Moc jsem se na něj těšila. Tím, že autorka rozpracovává více dějových linií, se člověk u četby prostě nudit nemůže (hlavně se vždy vynoří něco neočekávaného). I když, pro mě by tam už ti bezduší být nemuseli, ale zase nějaká rovnováha dobra a zla být musí, když už jde o to nadpřirozeno. Každopádně jsem naměkko. Poslední dobou mě věci ohledně dětí nějak dostávají a rozněžňují, takže já si tenhle díl vážně užila. A ochočený bobánek mě vážně pobavil.
Zrcadlení
A.G. Howard (p)
Úžasná série. Vše má mít svoji protiváhu. Boj dobra se zlem. Boj lepšího já s tím temným. Rozhodování se mezi dvěma životy. Můrák mě štval i bavil. Jednou by ho člověk zabil, jindy si zas říkal, že se plácá sám v sobě a svých citech. Stejně tak ostatní postavy. Asi jsem ráda, že kniha byla ukončena tak, jak byla. Jedno já žilo a dožilo svůj život a poté dostalo prostor to druhé. Alenčin styl mě ohromně bavil, asi proto, že bych já sama na něj neměla odvahu.
Divotání
A.G. Howard (p)
Stejně jako první díl hodnotím jen kladně. Jediné, co mě doopravdy rozčilovalo, byla barva (nejen u téhle knihy, ale i u těch ostatních) ve které kniha byla vytištěna. Mně osobně to hodně znesnadňovalo čtení, ale i tak jsem ji zhltla.
Šepotání
A.G. Howard (p)
Miluji fantasy. Tahle kniha byla skvělá. Hororová říše za zrcadlem. Hlavní postavy mi sedly, i když Morfeus byl hodně často na zabití :D
Dívka za zrcadlem
Cecelia Ahern
Kniha se četla dobře. Obě povídky byly hezky napsané. Z první povídky jsem měla husí kůži, vlastně mám dodnes. Ale mám ráda příběhy, které končí šťastně. Tento pro mě nekončil. Nějak se nemohu rozhodnout, zda 3 nebo 4 *. Asi 3 a chloupek.
Kafe @ cigárko
Marie Doležalová
Odpočinkové čtení na léto. Některé příspěvky slečny Doležalové byly senzační, nekteré byly slabší, ale to je život. Graficky byla kniha zpracována suprově :)
Mise Afghánistán
Tomáš Šebek
Na tuhle knížku jsem se strašně těšila. Hltala jsem to od začátku do konce. Občas ve mně trnulo, ale celou dobu jsem před lidmi pracujícími pro MSF smekala a klaněla se. Hlavně, když jsem si pak uvědomila, že zanedlouho, co pan Šebek opustil Afghanistán, byla nemocnice vybombardována...tolik zmařených životů, o které každý den těžce bojují, zmařené několikaleté úsilí vybudovat funkční lékařské zázemí, které je nestranné a pomáhá všem bez rozdílu, ať už to jsou ženy, děti nebo muži, oběti války i ti, co všechnu tu bolest způsobují....člověk si pak uvědomí, jaké má štěstí, že žije tam, kde žije...ať si stěžujeme sebevíc na cokoliv, máme doopravdy štěstí...
