hellena1523 přečtené 755

Májové růže 2018, Dot Hutchison

Tak tohle bylo velké zklamání. A nemyslím, že by to bylo tím, že jsem knihu s jarním názvem četla na podzim. Sběratel motýlů byl moc povedený thriller. Chvílemi sice poněkud přitažený za vlasy, ale dobře napsaný a ta atmosféra mě děsí ještě teď! Druhé díly nebývají nic moc, ale mě paradoxně nalákala na sérii anotace právě k Májovým růžím,tak jsem se fakt těšila. Bohužel, čím větší těšení, tím větší zklamání... Jako by tento díl vůbec nepsala Dot Hutchison. Nečtivé, nudné, postavy nesympatické a divné. Vlastně skoro od začátku do konce jsem si říkala, jestli to mám vůbec dočíst. Tohle se tedy opravdu nepovedlo. Škoda, potenciál tam byl...... celý text

Hry bez hranic 2018, Michal Kašpárek

Když kniha vyšla, všichni pěli samou chválu, já však to nadšení zas až tak nesdílím... I když... Michal Kašpárek beze sporu píše velice čtivě, svižně a příběh sám o sobě byl perfektně vystavěný, vypointovaný. Tady ovšem má pozitivní zpětná vazba končí... Kniha byla místy velmi vtipná a sarkasmus vcelku sympatický, ale dost často na mě působil křečovitě. Zkrátka spíš jako póza za každou cenu. Autor otevírá řadu témat, jimiž kritizuje společnost. Ale je to přesně ta kritika z pozice bílého bohatého muže, jenž nastavuje zrcadlo společnosti, ale přitom nemá tušení, jaké to je skončit ze dne na den na ulici nebo nemít na jídlo, což právě ta společnost denně řeší,proto nemá kapacitu na řešení problémů, které by měly řešit vlády zúčastněných zemí. A to vlastně ve mně jen utvrzuje názor, že je to celé jen taková póza,která je teď hodně moderní,jelikož je kontroverzní. Myslím, že jedni budou autora a jeho skvěle napsanou prvotinu milovat, druzí "nenávidět", protože sami řeší dost svých vlastních problémů. Záleží na tom, co (ne)má čtenář za sebou. Rozhodně je to ale perfektní kniha do diskuse a už proto bych ji doporučila přečíst.... celý text

Manželský pakt 2017, Michelle Richmond

Anotace knihy mě nalákala a stejně tak řada pochvalných komentářů. Bohužel, pro mě byl tento psychothriller trochu zklamáním. V první řadě je nevyvážený. Neskutečně nudné pasáže jsou střídány skvělými momenty, které ovšem dlouho netrvají a znovu přichází ta nudná část. Vypustila bych zcela zbytečné pasáže. Pokud se o ně autorka chtěla podělit, volila bych to jako téma jiné knihy, tady to bylo jaksi navíc. Střídání časů, v nichž je příběh vyprávěn, mi přišlo poněkud nesmyslné, naprosto zbytečné a rušivé. Co však autorce nelze upřít, to je talent. Píše velmi čtivě a nápad jako takový byl naprosto dechberoucí! Ta manipulace, do níž se vědomě nechá člověk uvrtat v touze za něčím, co má vyšší smysl, význam, čemu prostě jen věří nebo chce věřit, to byl perfektní motiv. Bohužel, převládá ve mně dojem, že v knize je příliš zbytečných momentů, informací nebo literárních prostředků, tudíž nakonec jsem došla k hodnocení slabší průměr, na který časem zapomenu.... celý text

Druhý život začíná ve chvíli, kdy pochopíš, že máš jen jeden 2017, Raphaëlle Giordano

Jedna hvězdička za obálku! Sebekoučovací knihy nejsou zrovna to, u čeho bych se v knihkupectví zastavila... Ale jednou za čas, když nejsem v úplné duševní pohodě, zkouším hledat inspiraci na různých místech, i v knihách tohoto typu... Kniha je napsaná jako příběh, který vypráví Camille, jež došla do bodu, kdy potřebuje změnit svůj život. V tom ji ochotně, jako hodný učitel pomáhá Claude. Všechny důležité myšlenky jsou pak shrnuté na posledních 8 stranách. Kromě termínu "rutinologie" jsem asi nenarazila na nic, co bych už někdy nenašla v jiných knihách... Inspiraci tam najít určitě lze, ale nic nového. Obálka pro mne byla krásnější a inspirativnější než celá kniha :(... celý text

Amélie a duchové 2015, Petra Neomillnerová

Mise splněna, série o Amélii dočtena! Závěrečný díl ukázal, že i dobře míněná snaha pomoct tomu, na kom nám záleží, nemusí vždy být to nejlepší, co můžeme pro druhého udělat. Ale i to, že opravdové přátelství překoná jakoukoli překážku, nebo to, že každý máme na tomto světě své poslání. Knihu i tentokrát doplnily nádherné ilustrace. Příběh dopadl krásně, vlastně nejlépe jak mohl, ale já byla přesto trošku zklamaná. Vývoj postav k tomuto závěru (neprozradím) směřoval celou dobu, to autorka měla vymyšlené velice hezky! Ale já jsem přesto doufala, že příběh dopadne ještě maličko jinak... Ale i tak to bylo velmi příjemné setkání a myslím, že si knihy budu muset pořídit...... celý text

Amélie a tma 2012, Petra Neomillnerová

Kniha, která mě zaujala na první pohled, ale nevěřila jsem, že ji někdy budu číst. A přece na ni došlo. Proč jsem ji nechtěla číst? Protože je psaná v přítomném čase, což nesnáším. A navíc se střídají dvě vypravěčky, dva pohledy, což taky zpravidla moc nevyhledávám. A proč jsem se do ní nakonec přece jen pustila? Anotace a ilustrace mě prostě uchvátily a pořád jsem knihu nemohla pustit z hlavy. Taky jméno Amélie a ke všemu jsem na ni pořád někde narážela, takže mi jistě dáte zapravdu, že se vlastně vůbec nedalo odolat! Dva důvody, které mě odrazovaly, se i po přečtení staly jedinými negativy, které bych vytkla. Ovšem s tím, že je kniha tak krásná, že je prostě přejdu a odpustím. Příběh je velice krásný. Smutný, avšak s dobrým, milým koncem, v který jsem od prvních stran doufala. Postavy jsou skvělé propracované, mají charakter. Dokonce ty dětské jsou tak věrné, reálné. A nechybí ani náznaky první lásky . Já jsem naprosto uchvácena ilustracemi Lubomíra Kupčíka to je něco nádherného! Odkazy na popkulturu jsou hrozně milé, zejména mě potěšila několikrát zmíněná Amy Winehouse. V knize ale najdete i sociální témata od izolace, rozvodu, nedostatku peněz až k finančním rozdílům mezi spolužáky ve škole. Ale hlavně je to o síle přátelství. Sice je to dětská knížka a já už jsem pěkný koště, ale i tak to je prostě láska na první přečtení.... celý text

Tvář vody 2018, Guillermo del Toro

Na knihu jsem se moc těšila, přestože film jsem už zhlédla (dokonce několikrát). Nemohu říct, že bych byla zklamaná, ale nadpozemskému nadšení taky nějak nepodléhám.. Krásný, originální příběh o lásce, touze, odvaze i odhodlání, sebeúctě, svobodě i přátelství. Postavy se mi zdály propracované, velmi oceňuji historii Elisy, kterou jsem ve filmu hodně postrádala, ale naprosto chápu, že do filmu zkrátka nelze vcucnout všechny detaily. Kniha byla čtivá, byť mě opět rušil přítomný čas ... Bavila mě tíživá atmosféra, z níž jako paprsky slunce mezi mraky vystupovala naděje a čistá láska... Líbily se mi ilustrace, které na mě působily velice sofistikovaně. Co se moc nepovedlo byly kapitoly. Upřednostňuji, když nová kapitola začíná na nové stránce, jelikož takhle na mě kniha působila trochu neuspořádaně (jop, asi trpím nějakou obsesivní poruchou). S odstupem času mi připadá, že všechny hlavní postavy v knize byly nějak stigmatizované, což mi připadá zbytečně vyhrocené.... celý text

Otevřený hrob 2017, Angela Marsons

Moje druhé setkání s autorkou a musím říct, že jsem docela nadšená. Příběh pěkně šlape, je bezvadně vystavěný, napínavý - vážně dobrá, kvalitní detektivka!

Strom lží 2017, Frances Hardinge

Tak tohle bylo velikánské zklamání! Nápad mi přišel naprosto skvělý! Anotace mě nalákala, ale to zpracování všechno totálně zabilo. Nečtivé, nudné...škoda.

Všechno nebo nic (I+II) 2016, Eva Urbaníková
odpad!

Film se dal, kniha je totální odpad, hned vedle toho, že to je normálně okopírovaný Sex ve městě! Vliv populárního amerického seriálu/knihy byl zřejmý od prvních stran, ale když jsem narazila na pasáž, která byla slovo od slova opsaná právě ze Sexu ve městě, byla jsem dost znechucená a říkala si, že autorka by měla používat vlastní myšlenky, nebo nepsat knihy, pokud nemá vlastní nápady. Okopírované nápady fakt nikdo nepotřebuje, až si budu chtít zase přečíst Sex ve městě, přečtu si Sex ve městě! Tohle mě fakt naštvalo, protože jinak má Urbánková čtivý styl psaní. Kromě toho ty postavy - protivnější jsem snad nepotkala! Navíc newyorčanky prostě na Slovensko nepřesadíte, aby to působilo nějak přirozeně nebo aspoň trochu uvěřitelně. Urbánková má talent psát čtivě, jen by to chtělo vlastní nápad - pak by to byla fajn oddechovka, tím jsem si jistá.... celý text

Rudá královna 2015, Victoria Aveyard

Nebylo snadné se začíst a když se tak stalo, tak jsem měla dojem, že čtu plagiát. Nápad se stříbrnokrevnými byl super, ale nedotažený, spousta věcí, které by tento prvek k knize vysvětlily, prostě chyběla, tudíž i tento motiv působil tak nějak neukotveně. A co to teda totálně zabilo, to byly ty protivné postavy a vrcholem byl naprosto stupidní milostný trojúhelník.... celý text

Šaolin - Nemusíš bojovat, abys zvítězil 2010, Bernhard Moestl

První sebekoučovací kniha, která mi nepřišla blbá či zbytečná a neštvala mě! Autor čerpá ze zkušenosti, což je vždycky velké plus. Líbí se mi, že kniha čtenářům neříká, že žijí špatně a musí něco změnit a co konkrétně, ale spíše vede k tomu, aby si čtenář sám uvědomil, jestli to potřebuje či nikoliv. A pokud si čtenář řekne, že skutečně něco změnit chce, ani tady ho autor nevede po předem dané trase, nýbrž ho přirozeně vede jeho vlastní stezkou, na níž si odpovědi hledá sám. Tento typ literatury skutečně není moje hobby, ale tuto knihu s klidným srdcem doporučím dál! :)... celý text

Ženy bez mužů 2008, Helle Helle (p)

Moje první setkání se známou dánskou autorku bylo poněkud rozpačité... Kniha mě zaujala svou atmosférou, zajímavými postavami a příjemným stylem psaní. Libí se mi, že autorka necpe čtenáři zbytečné detaily, jimiž by jim nafoukla knihu na více stran, píše úsporně, úderně. Ta syrová atmosféra mi ale přece jen příliš nesedla. Nejsem fanynkou padesátiodstínového dojáku, ani čtenářkou Alexandry Potter, přesto jsem byla z kniha trochu na rozpacích. V lecčems se mi moc líbila, ale s odstupem si uvědomuji, že mi tam pořád něco tak nějak vadilo, i když neumím přesně říct co - proto ty rozpaky.... celý text

Mechanický anděl 2015, Cassandra Clare (p)

Nástroje smrti mě kdysi vůbec nebavily, nezaujaly, a tak jsem se do Mechanického anděla, který na mě pořád odněkud vypadával, pouštěla s lehkým despektem, nebo spíš s nulovým očekáváním. A dobře že tak! Jsem nadšená, když mě kniha mile překvapí a to se stalo. Příběh byl velmi čtivý, napínavý /i když chvílemi trochu předvídatelný/, velmi dobře vystavěný a měl bezvadnou atmosféru! Viktoriánský Londýn mě okouzlil, moc se mi líbilo, že autorka v příběhu použila reálná místa i to, že v knize zmiňuje velká soudobá díla, na která se sama už nějakou dobu chystám, takže mě pěkně namotivovala. Postavy mi přišly trochu šablonovité, jejich jednání nebylo nijak moc překvapivé, ale zase má každá svůj příběh, díky němuž je právě taková, jaká je, což autorka v průběhu příběhu odhaluje. Samozřejmě - je to YA, takže je potřeba to tak brát. Proto třeba tu šablonovitost postav nebo místy předvídatelnost děje beru jako něco, co mám tak nějak spojené s tímto žánrem, proto mi to až tak nevadí.... celý text

Sedmilhářky 2016, Marika Šoposká
odpad!

Mě by jenom zajímalo, kde všechny ty herečky z Ordinací, Ulic atd. přišly na to, že mají talent na psaní...? A už vůbec nechápu vyhňástaného mamlase, který to vydá. Je mi líto, ale jemnější výraz pro někoho, kdo uráží skutečně talentované lidi vydáváním podobných exkrementů, neexistuje! Kde je nějaká soudnost? Kde je úcta k literatuře? Kde je aspoň špetka vkusu, kterou by takový člověk měl mít? Málokdy označuji knihy jako odpad, ale tohle naštěstí není kniha, to je skutečně odpad, který měl zůstat někde na webu pro skalní fanynky autorek. Kdybych se měla rozhodnout mezi oslepnutim a čtením jen této knihy do konce života, zvolím raději společnost černých brýlí a bílé hůlky!... celý text

Terapie sdílením 2018, Ester Geislerová
odpad!

IG účty prostě nejsou knihy!!! Ke každému příspěvku jsem čekala nějaký pamflet, vtipnou glosu, zkrátka něco, ale nic! A fotky? Tak 99% z nich bych si nedala ani na tu sociální síť. :-( Účet @ESTERAJOSEFINA mám strašně ráda, ale měl zůstat účtem na sociální síti, protože tohle je jen urážka a totální výsměch nejen všem autorům, kterým někdy někdo odmítl vydat knihu, ale i čtenářům, milovníkům literatury a knih obecně. Navíc textové chyby v úvodu, který má tak dvě stránky?! To už je opravdu vrchol. :-(... celý text

Hra na krvavé koleno - Skorohorory a halabalady 2016 2016, Jiří Traxler

Strašná nuda! Příběhy nebyly děsivé, ani zvlášť humorné, ilustrace mě nezaujaly, ba dokonce mi přišly dost otřesné. Povídky, "básničky" mi nic neříkaly, zkrátka neurazí, ale určitě nenadchne.... celý text

Skála 2013, Peter May

Neotřelý příběh, zajímavé postavy i prostředí, ale hlavně ta atmosféra! Na sérii jsem se chystala již od vydání, ale pořád jsem to odkládala - jaká škoda! Oceňuji slovníček ???? především však zase něco trochu nového ???? Asi neosloví každého, ale já byla spokojená. 4,5*... celý text

Amélie a barevný svět 2013, Petra Neomillnerová

Autorka skvělé pokračuje, postavy se vyvíjí, poukazuje šetrným způsobem na sociální témata, dokonalé ilustrace. Já jsem spokojená, ba nadšená! Skvělé!

Věc Makropulos 2008, Karel Čapek

Tak tenhle příběh já opravdu zbožňuju! Jedna z nejlepších her a českých knih vůbec!