iceVS přečtené 1597

Teplouš / Dopisy o Yage 1991, Allen Ginsberg

Citát z obálky knihy: "Jediný žijící americký spisovatel, kterého by bylo možné označit za génia" - Norman Mailer Údělem géniů bývá zůstat nepochopeni... Přiznávám, že já tu genialitu neobjevila... Kniha patří mezi ty, které jsem dočetla a nebudu se vracet ani k nim a ani k dalším dílům téhož autora.... celý text

Až do posledního kmotra 1991, Stanislav Červinka

Nenápadná knížečka s lehce odpudivou obálkou. A přece literární skvost, který by si po třiceti letech zasloužil nové a odpovídající vydání. Pevné desky, moderní font, vyčištěné fotky - a na světě by byla krásná dárková publikace, o kterou by bezesporu byl zájem. Musím říct, že jsem z obsahu této knihy nadšená. Ač bych ji zařadila mezi literaturu naučnou, četla se lehce, téměř jako pohádka. Autor má dar vypravěče, přestože je kniha plná reálií.... celý text

Zavražděná vévodkyně 2014, Simon Brett

Ukecané, infantilní, prvoplánové, třeskuté... Bože, tak třeskuté...

Smrt ve staré vlasti 1991, Eric Wright

I přes úderné autorovo jméno, tohle byla nezáživná knížečka, plná špatného jídla, nepříjemného personálu, podivínů a prapodivné nelogické zápletky. Česká verze to dorazila špatnou gramatikou. První knihobudka to jistí, třeba si kniha svého čtenáře najde.... celý text

Hostující profesoři 1989, David Lodge

Jak může souviset sexuální revoluce a škrobený univerzitní profesor, lehce za zenitem? Já jsem se u téhle knihy neuvěřitelně bavila. A přišlo mi, že je trochu nedoceněná. Jednak pro neotřelý nápad střídání stylu psaní; jedna kapitola je normální popis, další formou dopisů, následující pak formou výstřižků z tisku, poté retrospektiva, potom zas filmový scénář a kdoví, co jsem ještě neodhalila... A za druhé, skvělý suchý anglický humor, to je bonus. Za zmínku stojí neuvěřitelná scénka, kdy bývalý vedoucí katedry pronásleduje jednoho z hostujících profesorů a následuje divoká honička v univerzitním páternosteru. V podstatě ukrutně nudný popis komické situace - a to mě dostalo, smála jsem se nahlas... "...Morris vyjel do devátého patra, přestoupil, sjel do šestého, vyjel do desátého, sjel do devátého, vyjel do jedenáctého, sjel do desátého, vyjel až nahoru, otočkou se vracel dolů a vystoupil ve dvanáctém..." Knihu jsem si odnesla z antikvariátu, ze sekce Vše za desetikorunu, myslela jsem, že po přečtení půjde dál do světa, ale vybojovala si místo v mé knihovně :-)... celý text

Tělo za katrem 2020, Alena Lochmannová

O připravované knize jsem před časem četla, zajímalo mě, jak se autorka s tímto tématem a prostředím popasuje. Musím říct, že z mého pohledu se celkem zadařilo. Byť jsem od knihy očekávala pouze téma vězeňského tetování, jeho symboliku, historii, zajímavosti a hlavně obrazovou dokumentaci, kniha, na rozdíl od mého očekávání, obsahuje vlastně komplet náhled života za katrem. Což mě nijak neobohatilo, i nudné knihovnice žijí v reálném životě :-D Musím se přiznat, že ani já jsem kdysi nedokázala spustit oči z lachtana žonglujícího s míčkem na břiše člověka, co půlku svého života setrval v různých státních zařízeních :-) V knize mi také malinko vadily opakující se pasáže, váhala jsem mezi 4 a 5 *, ale za nápad, odvahu, výdrž i odhodlání nezbývá než ohodnotit naplno.... celý text

Vyhoďme ho z kola ven 1988, Ken Kesey

Tady není co hodnotit, je to dokonalost sama, jen se, tak jako druzí, neubráním srovnání knihy a filmu. Film je pro mě tak dokonale děsivý, že jsem paralyzovaná jak králík, vítězí nade mnou stejně jako Velká sestra nad pacienty. Dokoukala jsem ho jednou jedinkrát a viděla spoustu začátků... Nedávám tu bezmoc. Kniha je proti tomu čajíček. Byť silný, tak únosný. Poutavý, podmaňující, ale nemá ty grády. I když je jako říční vír, chytne a nechce pustit. Je to jedna z nejpůsobivějších knih, které znám.... celý text

Čarodějnice 2020, Mirek Vostrý

Autor je skvělý vypravěč, příběhy jsou nápadité, skvěle vypointované, poutavé. Moc mě to baví. Musím říct, že po přečtení těchto knih mi zůstává v duši příjemná pohodová nálada. A to je podle mě to nejlepší, co vám kdo může dát. Jen mám občas trochu pocit, že v téhle knize je ne vše stoprocentně dotaženo. Ale těším se na další.... celý text

Kráska a zvíře 1999, Evan Hunter (p)

To, co před téměř čtyřiceti lety mohlo být běžně publikováno, by v téhle hyperkorektní době zřejmě nemohlo vyjít. Zaplaťpámbu za starší kousky v knihovničce :-)... celý text

Rez & záře hvězd 2020, Tammy Greenwood

Před pár lety jsem četla článek, který se týkal protagonistů této knihy. Jednalo se o bulvár, ale po přečtení této knihy jsem chtěla víc věřit právě bulváru; taková realita by pro mě byla přijatelnější. Kniha je napsaná velice poutavě, členění na krátké kapitoly mi vyhovuje. Pár pih na kráse by se našlo, ale nelze upřít, že je to výborná kniha.... celý text

Zlo: Věda o temných stránkách lidství 2020, Julia Shaw

Musím říct, že mám podobný názor jako Ajli. První část knihy jsem četla se zaujetím, bylo to velice zajímavé, včetně příkladů ze skutečnosti a různých testů. Druhá půlka knihy se zaobírala kyberzločinem a hned poté sexuálními úchylkami. Vcelku detailně rozebranými. Chápu, je to zlo, ale nemusím číst všechno. Takže zbytek knihy víceméně prolistován a odloženo.... celý text

Zbav nás od zlého 2020, Věra Fojtová

V poslední době mám pocit, že pokud se objeví román zasazený do padesátých let, existuje obecné povědomí, že musí být adorován, protože to byla těžká doba. Mě tenhle příběh příliš nezaujal, přišlo mi to takové zkratkovité, nepropracované. Asi jako studiová inscenace v TV, přičemž herci odříkávají repliky a neznají a netuší souvislosti doby a děje. A upřímně - ti sedláci tu a tam vypadali chudí duchem. Takže - nebylo to špatné, ale chyběl tomu šmrnc a propracovanost hlavních osob. Takových padesát stránek navíc by knize jistě pomohlo. No a ke zdejší odfláknuté anotaci - fakt je zavádějící a bývalý četník je Karel Bartoš, nikoli Karel Bednář...... celý text

Smrtící rostliny - Přírodní historie jedovatých rostlin světa 2019, Elizabeth A. Daunceyová

Nádherná, úžasná, zajímavá a poutavá kniha. Skvěle zpracovaná, včetně obrazového materiálu. Fakt nechápu, že lidé ztrácejí čas s beletrií (má ji rád, nemá ji rád, žili spolu šťastně až do smrti), když existují takhle skvělé knihy. Které mimochodem dokážou vyřešit situaci, pokud ti z beletrie spolu případně až tak nesouzní a to "až do smrti" je k uzoufání daleko :-D... celý text

Hana Vítová - Cesta ke šmíře 2004, Rudolf Mihola

Hana Vítová byla úžasná a nádherná žena, žijící v emočně vypjaté době. Kniha je vytvořena jako přepis rozhovoru, krátkých jednotlivých vzpomínek a myšlenek. Mně tahle forma naprosto vyhovuje, je mi příjemnější než rozsáhlé memoáry sepsané někým, kdo dotyčného neznal. A mám pocit, že tak mohu lépe poznat hereččinu osobnost. Co knize velmi ublížilo, byla autorova vsuvka o místech, kudy projížděl. Záběry rádoby honosného mercedesu, stojícího před hotely a opuštěnými motoresty jako smutný osamělý falus, mě spíš znechutily a otrávily. Kdoví, proč měl autor tuhle potřebu.... celý text

Kaktusy 1969, Rudolf Šubík

Výborný ročník vzniku :-) Důležité informace o potřebách kaktusů se snad ani za ty roky nezměnily. A ilustrace v téhle knize jsou prostě nádherné.

Kaktusy - Ilustrovaná encyklopedie 1992, Clive Innes

Srdce plesá. Přehledně řazeno, dostatek základních informací. Pokud potřebuji víc, není problém dohledat jinde.

Ten, koho přece znám 2020, Mike Gayle

I když to hlavní, co mě k téhle knize napadá, je motto, že vše zlé je za námi a čekají nás jen krásné zítřky, není to vlastně na škodu. Obyčejný příběh, který bychom nechtěli zažít. Dojímavý, smutný, k zamyšlení. A přesto jsem se nemohla od knihy utrhnout. Brilantně napsaná, skvělý překlad, žádné hrubky, příjemná obálka. Smekám.... celý text

Belzebubové 2020, JP Ahonen

Předchozí komentář vystihl tuhle knížečku tak dokonale, že nemám co dodat, jen bych se opakovala. Ale - hóóódně jsem se bavila :-DDD

Tajemné pouto mezi člověkem a přírodou 2019, Peter Wohlleben

Opět perfektní, zajímavé, poutavé... Kéž by si např. kapitolu o prořezu městských stromů přečetli odpovědní lidé. To, co vidím kolem sebe je tristní a smutné.

Nikdy jsme nebyly 2019, Lara Prescott

Mně se kniha celkem líbila. K páté hvězdičce jí chybělo jen málo. Vadila mi zejména určitá sterilnost, hlavně v části Východ; autorka popisuje děj v Sovětském svazu padesátých let naprosto bez emocí. Necítila jsem z knihy ani lásku Olgy k Borisovi, ani strach, paniku či beznaděj, když byla v Lubjance a poté i v gulagu. Byl to jen takový nijaký popis aktuální situace. Naopak část Západ se celkem povedla, aby taky ne, autorce je toto prostředí bližší. Myslím, že dějová i vztahová linka mezi Sally a Irinou byla velmi povedená. Jen - nemůžu si pomoct, ale mohér, kožich a králíčci podle mě fakt nemají nic společného... a také mě nadzvedla hned první věta, protože jednotkou pro měření rychlosti psaní na stroji je úhoz, nikoliv slovo...... celý text